Rozbřesk: Pět dva pro stabilitu sazeb, Mayová zkouší prorazit zeď

Stejně jako v prosinci a v únoru dopadlo podle očekávání zasedání bankovní rady i v březnu. A stejný byl i poměr hlasů při hlasování, když se pět členů vyslovilo pro stabilitu sazeb, zatímco dva bankéři opět preferovali sazby vyšší. Určitou změnu v postoji centrální banky však tentokrát přesto nalézt můžeme. Na rozdíl od února, kdy bankovní rada považovala rizika prognózy jako mírně proinflační, hodnotí rizika stávající prognózy „jako zhruba vyrovnaná“. Za tzv. proinflační riziko ČNB považuje (stejně jako minule) kurz koruny, respektive pomalejší posilování české měny. Toto riziko však nyní vyvažuje výraznější cyklické zpomalení v zahraničí a rychlejší odeznívání domácích inflačních tlaků. Nejistotou zůstal potenciální protekcionismus v mezinárodním obchodě, k němuž přibyl neřízený brexit, který byl ještě minule považován za riziko.
 
Bankovní rada se tentokrát rozhodla ve světle vývoje v zahraničí prozatím pokračovat s dříve zvolenou vyčkávací taktikou, dokud se nevyjasní situace našich hlavních obchodních partnerů, stejně jako (ne)potvrdí signály oslabování přehřívání domácí ekonomiky, čímž měl guvernér na mysli pomalejší než očekávaný růst mezd a spotřeby v závěru loňského roku. V takové situaci by dala bankovní rada přednost stabilitě, než aby sazby rychle zvyšovala a pak je případně musela v průběhu roku třeba snižovat. Celkový dojem z prohlášení bankovní rady a tiskové konference guvernéra je takový, že se postoj ČNB nemění. Vůle zvyšovat úrokové sazby stále přetrvává, avšak dokud nebude zřejmé, jakým směrem se ubírá vývoj v zahraničí, nemá centrální banka chuť příliš pospíchat a chce působit spíše stabilizačně.

I nadále předpokládáme, že by ČNB mohla přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb ve druhé polovině letošního roku. V té době bude jasné, jak výrazné je oslabení růstu v západní Evropě, jak dopadl či nedopadl brexit a především, jak moc se dosavadní negativní vývoj našich hlavních obchodních partnerů promítá do vývoje české ekonomiky. V neposlední řadě v té době už bude zřejmé i to, zda útlum německé ekonomiky byl pouze krátkodobou epizodou.

*** TRHY ***

CZK a dluhopisy
ČNB tentokrát korunu nepotěšila, když ponechala úrokové sazby beze změny a vlastně nedala žádné jasnější vodítko, jakým směrem se bude politika ČNB ubírat v dalších měsících. Otevřená tak zůstává možnost stability, stejně jako zvyšování úrokových sazeb. Česká měna během včerejška zamířila nad hranici 25,80 EUR/CZK a výrazně se vzdálila od úrovně prognózované pro první kvartál roku.

Zahraniční forex
Hlavní devizové trhy čeká poměrně hektický den, kdy budou zveřejněna inflační čísla z eurozóny (Francie, Itálie), spotřebitelské výdaje v USA a také další hlasování o brexitu v britském parlamentu. Celkově budou spíše převažovat rizika pro euro a libru.

Mezitím turecká lira na spotovém trhu oslabuje poté, co na peněžním trhu klesly úrokové sazby (do normálnějších úrovní). Problémů však má lira více než jen nízké FX rezervy a víkendové volby. Do konce března se má Turecko rozhodnout, zdali má koupit americké rakety Patriot. Pokud tak neučiní, tak si tato země NATO pořídí ruské rakety S-400 se všemi důsledky, co z toho plynou.

Fitch bude dnes odpoledne hodnotit polský rating a jako první z agentur bude mít možnost se vyjádřit k předvolební fiskální expanzi vlády (letos přes 1 % HDP, následně až 2 %). Žádnou reálnou ratingovou akci neočekáváme, byť opatrné varování může zaznít.

Ropa
Ropa končí první čtvrtletí roku se solidním ziskem více než 25 %, což je nejlepší výsledek od roku 2009. Hlavním motorem růstu cen zůstává politika kartelu OPEC+, který omezuje vlastní těžbu ještě o poznání agresivněji, než jak zněla původní prosincová dohoda (1,2 mil. barelů denně). Zároveň se pak producentské státy mohou spolehnout na “příspěvek” Íránu a Venezuely, které čelí nedobrovolným škrtům v důsledku amerických sankcí.

Právě americký prezident Trump včera již podruhé v krátké době vyzval OPEC, aby polevil ve svém úsilí utáhnout ropný trh. Opakuje se tak situace z minulého roku, kdy ceny poblíž 70 USD/barel jsou již na samé hraně tolerančního pásma amerického prezidenta. Pokud by tak měly ceny dále růst, dá se předpokládat, že by Donald Trump neváhal znovu vyvinout nemalý tlak na Saúdskou Arábii.

Akcie
Lehkému nárůstu zámořských trhů včera pomohl další menší posun v rozhovorech mezi USA a Čínou. Oděvnická společnost PVH Corporation včera rostla nevíce z celého indexu S&P500 o 14,8 % díky reportu výsledků za minulý rok a výhledu na rok letošní, které překonávají výrazně odhady analytiků na Wall Street. Na opačném konci indexu se nachází společnost Nielsen Holdings po oznámení, že Blackstone nebude usilovat o její koupi. Její akcie tak ztratily 11,2 %.