Dostali jste prémie? Možná musíte zaplatit daň, o které málokdo ví

Mysleli jste si, že solidární daň musí platit jen ti nejbohatší? Jste na omylu. Někdy je totiž povinen ji zaplatit i člověk, který má jindy průměrné příjmy.

Dostali jste od šéfa mimořádné prémie, ale na účtu se vám nakonec objevilo méně peněz, než jste dostali slíbeno? Možná vám tím vznikla povinnost zaplatit solidární daň, kterou za vás odvedl zaměstnavatel. Nemusíte ale zoufat, pokud váš roční příjem nepřesáhne 1 438 992 korun, dostanete peníze v příštím roce zpátky.

Solidární dani ve výši 7 % podléhají příjmy ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, které překročí za rok už zmiňovaný limit 1 438 992 korun. Člověk ho odvádí z té částky, o kterou daný limit převyšuje.

Podívejte se na kalkulačku - výpočet čisté mzdy a kalkulačku odvodů (kolik odvede zaměstnanec a  zaměstnavatel).

"Solidární daň ale neplatí lidé s nadstandardními příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu nebo z prodeje nemovitosti, neboť pasivní příjmy solidární dani nepodléhají," vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

V praxi tedy občas dochází k situaci, že zaměstnanec, který měl v jednom měsíci mimořádně vysokou mzdu například z důvodu obdržení mimořádné prémie nebo odstupného, musí za daný měsíc zaplatit solidární daň, a to i přesto, že jeho roční příjmy ze závislé činnosti za rok 2018 budou nižší než 1 438 992 Kč. "Těmto zaměstnancům však zpětně za rok 2018 vznikne nárok na vrácení odvedené solidární daně,“ doplňuje Ivanco.

I v případě, že v některém měsíci zaplatíte solidární daň, neznamená to, že si musíte podávat daňové přiznání. O zúčtování můžete požádat mzdovou účetní. Daňovou vratku ze zaplacené solidární daně pak obdržíte ve výplatě po provedeném ročním zúčtování daně. "Podmínkou ovšem je, aby zaměstnanec neměl za rok 2018 současně zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálového majetku, pronájmu nebo z ostatních příjmů vyšší než 6 000 Kč,“ dodává Ivanco.