Daně za rok 2023: Víte do kdy a v jaké formě je potřeba daňové přiznání podat?

Každý rok je březen ve znamení daňového přiznání.  Jenže termínů pro podání je víc. Daňové přiznání se běžně podává do tří měsíců od skončení zdaňovacího období. Přičemž tato lhůta začíná běžet následujícím dnem po uplynutí zdaňovacího období.

„Poměrně nově je v daňovém řádu ustanovení pro případy, kdy je daňové přiznání podáváno elektronicky. V takovém případě se lhůta prodlužuje na dobu čtyř měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tímto dnem je pro letošní rok 2.5.2024,“ vysvětluje Michal Jelínek, daňový expert a partner V4 Group.  

Poslední lhůtou, v níž zákon umožňuje podat daňové přiznání je šestiměsíční lhůta po uplynutí zdaňovacího období. Ta se však vztahuje na osoby, které mají ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo osobu, jejíž přiznání podává daňový poradce či advokát. Pro tyto osoby pak tato lhůta letos končí 1.7.2024.  

Kdo musí podat daňové přiznání?

„Daňové přiznání musí podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob přesáhly 50 000,- Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně a dále osoba, která vykazuje daňovou ztrátu, i když její příjmy nepřesáhly 50 000,- Kč,“ popisuje Michal Jelínek.  

Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více plátců a podepsal u všech plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a dále poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a další příjmy vyšší než 20 000,- Kč.  

Dalším, kdo má povinnost podat daňové přiznání je i daňový nerezident, který uplatňuje slevu na dani, daňové zvýhodnění nebo nezdanitelnou část základu daně.  

Dále je povinen podat daňové přiznání osoba, které byly vyplaceny příjmy ze závislé činnosti za minulá léta, které nebyly zúčtovány v předchozích obdobích.  

Poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a uplatňuje snížení základu daně o hodnotu daru poskytnutého do zahraničí. Dále může podat daňové přiznání také nerezident, který využije postup dle § 36 odst. 7 ZDP.

Daňové přiznání se týká i osob, které jsou nástupcem v případě úmrtí daňového subjektu a poplatník, kterému byla jeho zaviněním neoprávněně vyplacena částka na dani nebo daňovém bonusu.  

A též poplatník, kterému vznikl příjem v důsledku porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně, např.  došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění.  

A co zaměstnanci?

„Zaměstnanci většinou daňové přiznání nepodávají a žádají svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. Tuto žádost musí zaměstnanec u zaměstnavatele podat nejpozději do 15.2.2024,“ vysvětluje Jelínek z V4 Group.  

Zaměstnanci musí podat sami DP v těchto případech:

· zaměstnanci, kteří pracovali alespoň v některém měsíci pro dva zaměstnavatele současně a z obou příjmů jim byla odvedena zálohová daň z příjmu.

· zaměstnanci, kteří mají mimo příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) další zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, tedy jako OSVČ

· zaměstnanci, kteří mají příjmy z kapitálového majetku (§ 8)

· zaměstnanci, kteří mají příjmy z nájmu (§ 9)

· zaměstnanci, kteří mají ostatní zdanitelné příjmy vyšší než 20 000 Kč za rok 2023.

Zaměstnanec však může i v případě, kdy by mu mohl roční zúčtování dělat zaměstnavatel si podat daňové přiznání sám.