Nesou vinu za pojistné podvody samotné pojišťovny?

Státní zástupci a finanční ředitelé pojišťoven v Německu se musí mít na pozoru. Asi každý jedenáctý pojistník už svoji pojišťovnu někdy okradl. To znamená, že asi 2,4 milionu zákazníků (9 %) podle vlastního vyjádření vědomě uvedlo nesprávné údaje při pojistné události.

Tato čísla vyplynula z výsledků aktuální studie společnosti Creditreform Boniversum GmbH, která nesla název Pojištění – škody a falešné údaje. A závěry jsou pro německé pojišťovny k zamyšlení: 78 % konzumentů služeb je toho mínění, že záměrně chybně uváděné údaje při škodách by mohly být redukovány nebo zcela odstraněny, kdyby pojišťovny odměňovaly své zákazníky za bezeškodní průběh pojištění. Celých 78 % tedy jen tímto opatřením očekává snížení škod. Jenom 6 % nepovažovalo takový systém zvýhodnění za významný.

Dalším zajímavým závěrem studie bylo, že pojistníci nemají tušení, kolik za svoji pojistnou ochranu platí. „Otázka na odhadovanou měsíční částku pojistného podle jednotlivých druhů pojištění přinesla překvapení. Zákazníci významně nadhodnocují své měsíční výdaje na pojištění oproti skutečně hrazenému pojistnému: 109 eur za povinné ručení, 100 eur za dům a 100 eur za havarijní pojištění, 54 eur za domácnost a 43 eur za civilní odpovědnost. Může tato mylná představa vést k překonání přirozené poctivosti?“ ptá se Nils Nebel, obchodní konzultant v oblasti pojištění při Creditreform Boniversum GmbH.

Pojistný podvod je hračka

Mnozí zákazníci nepovažují za příliš obtížné oklamat pojišťovnu uvedením zavádějících údajů o škodě. A i nad tím by se pojistitelé měli zamyslet.

Celých 68 % oslovených respondentů považuje v oblasti pojištění domácnosti a odpovědnosti šance uspět s podvodem za snadné, respektive velmi snadné. „Snadno realizovatelné“ jsou podvody pomocí vědomě chybně uvedených faktů pro 36 % dotázaných u povinného ručení, stejně jako pro 36 % u havarijního pojištění a pro 32 % oslovených u pojištění domu.

Asi 77 % respondentů si je vědomo skutečnosti, že pojišťovna může v případě škody smlouvu s klientem jednostranně vypovědět. 9 % oslovených uvádí, že už nejméně jedenkrát – buď sami, nebo ve spojení s někým dalším – uvedli pojišťovně záměrně chybné údaje a tím ji podvedli. Přitom zastoupení podvodného jednání je u všech druhů pojištění přibližně rovnoměrné.

Nejschůdnější formou podvodu je v praxi podle ankety navýšení částky vzniklé škody. 51 % respondentů, kteří uvádějí, že jejich škodní hlášení bylo nepoctivé, si zvolilo tento způsob. Bezmála čtyři z deseti podvodníků (39 %) škodu dokonce sami zapříčinili a 30 % škodu předstírá.

Vědí, že mohou být trestáni

S ohledem na výše uvedené výsledky je zajímavé, že 87 % oslovených zákazníků považuje vědomé uvedení pojistitele v omyl prostřednictvím úmyslně nesprávných údajů o pojistné události za kriminální aktivitu, zatímco „jen“ 13 % to vidí jako tzv. kavalírský delikt. Více než 36 % respondentů vyjádřilo pochopení pro falešné hlášení škody. Čím vyšší je příjem a vzdělání účastníka ankety, tím nižší je jeho pochopení pro podvody. Přitom tolerantnější jsou v případě falešné škody muži (21,3 %) než ženy (15,1 %).

„Náš výzkum ukazuje, že Němci jsou obecně s pojištěním spokojeni a cítí se zabezpečeni. Velká část respondentů si je vědoma právní úpravy spojené s pojištěním. Přesto pojišťovnám stále vznikají škody způsobené podvody. Ukazuje se, že klientské programy výhod za bezeškodní průběh pojištění by mohly tyto případy podstatně utlumit,“ uzavírá Nils Gebel z Creditreform Boniversum GmbH.