ČNB: Ať je koruna klidně slabší

ČNB v srpnu podruhé v řadě zvýšila sazby, čímž je dostala nejvýše za skoro deset let a za stejnou dobu to bylo poprvé, co dvě zasedání po sobě sazby nebyly stejné. To vše se už ví dobré dva týdny. Co se však ví jen od minulého pátku, kdy ČNB zveřejnila zápis ze srpnového zasedání, je to, že se Bankovní rada nehodlá jen tak zastavit. A že jí slabá kačka moc nevadí. Ale popořádku.

To první plyne z několika vět ve zveřejněném zápisu. Zaprvé, členové BR ČNB pokládají rizika prognózy za vyrovnaná, tedy kromě jednoho (pravděpodobně Hampl), který je dokonce pokládá za proinflační. To nezní moc jestřábím způsobem, vzpomeňme však, že tato rizika se vztahují k srpnové prognóze, která pro letošek počítá s dalšími dvěma utaženími politiky. 

Zadruhé, jak praví zápis, „většina“ členů BR ČNB se sice domnívá, že fundamentální příběh české ekonomiky se navzdory podstatným revizím některých dat v srpnové prognóze nezměnil, „někteří´“ si však myslí, že došlo ke kvalitativnímu posunu směrem k vyšším domácím poptávkovým tlakům. A to bylo psáno ještě před tím, než byla známá červencová data za inflaci – v červenci jádrová inflace vystřelila o procento (primárně díky pětadvacetiprocentnímu meziměsíčnímu růstu cen dovolených, ale i tak…).

Zatřetí, ze zápisu plyne, že Rada je v souladu s tvrzením, že „čistě mechanicky by to bylo na padesátibodové utažení“, ale z několika důvodů takový krok udělat nechtěla. Brzdila ji nutnost postupovat opatrně v prostředí vyšší nejistoty (obchodní válka, napětí na rozvíjejících se trzích) a strach, že by si to trhy vyložily jako znak paniky a domácnosti jako důkaz, že ČNB necílí na inflaci, ale na kurz.

Což samozřejmě není pravda. Režim „inflační cílování“ je celkem jasný a k tomu, ČNB si silnější korunu zas tak moc nepřeje. Její analytický tým sice predikoval její posílení pod 25 již počátkem druhé poloviny letošního roku, ale zdá se, že Bankovní radě slabší koruna tolik nevadí: dle BR ČNB totiž „lze jen přivítat, že k normalizaci měnových podmínek bude docházet prostřednictvím rychlejšího a rovnoměrnějšího zvyšování úrokových sazeb.“ A to proto, že „je potřeba přiblížit úrokové sazby jejich neutrální úrovni“ (aby byl v další recesi úrokový manévrovací prostor a nemuselo se sahat k intervencím) a nezapomínejme, že existuje „pozitivní přesah růstu sazeb do oblasti makro-obezřetnostní politiky“. Ano, ano, ceny nemovitostí jsou na samém vrcholu (krátkého) seznamu, proč chce ČNB vyšší sazby.

Jinými slovy, pokud koruna neposílí dramaticky (výrazněji pod 25), sazby budou koncem roku vyšší, než dnes.