Víkendář: Euro je pro Evropu přínosem a Italové by se pořádně podívat na pravidla hry

Viceprezident Evropské centrální banky Vítor Constâncio v této instituci pracuje již 18 let a v rozhovoru pro německý Der Spiegel se věnoval zejména současnému vývoji v Itálii. Tvrdí také, že eurozóna jako celek je i přes některé problémy v dobrém stavu. A přestože na vrcholu krize panovaly určité pochyby o existenci eura, on sám podle svých slov „nikdy nepochyboval, že euro je pro evropské země dobrou věcí“.

Proč tedy došlo v eurozóně v roce 2012 i 2015 k velmi vážným krizím? „Problém spočívá v tom, že eurozóna začínala jako velmi minimalistický projekt. Na počátku jsme měli pocit, že potřebujeme společnou měnu, centrální banku a fiskální pojistky. Události ale ukázaly, že to nestačí. Neexistovaly krizové mechanismy, společný bankovní dohled, za pochodu se musela přijímat rozhodnutí o vytvoření bankovní unie a stabilizačních mechanismů. Eurozóna začala sama sebe dávat do pořádku a my se stále nacházíme uprostřed tohoto procesu,“ tvrdí Constâncio.

Podle bankéře měly země nejvíce postižené krizí vysoké rozpočtové deficity a deficity běžného účtu, ale od té doby nastalo značné zlepšení. Tyto země snižují své dluhy a mají přebytky běžného účtu, což znamená, že již vyvážejí více, než dovážejí. A to je znatelný úspěch. Výzvám ovšem čelí Itálie, kde silné politické strany vyjadřují vůči euru skepsi a vládní dluhy dosahují mimořádně vysokých úrovní.

Rizikové prémie u italských vládních obligací rostou a Der Spiegel se v této souvislosti tázal, v jakém případě by ECB zasáhla podobně, jako to učinila v roce 2012? Constâncio odpověděl, že program intervencí ECB se může použít pouze v případě, že země, které je poskytována pomoc, souhlasí s programem reforem. „Pravidla jsou tu naprosto jasná a každý by si to měl pamatovat. Zná je i Itálie, nebo by se na ně možná měla znovu pořádně podívat,“ řekl bankéř.

Ohledně konfliktů mezi jihem eurozóny a jejím jádrem Constâncio uvedl, že „bezesporu existují kulturní rozdíly, které pramení z historie“. Je podle něj například zarážející, že v Německu je nejnižší míra vlastnictví nemovitostí v Evropě. Jinde si lidé berou hypotéky a staví vlastní domy, v Německu se tak téměř neděje. „V praxi musíme podobné kulturní rozdíly řešit pomocí kompromisů a k tomu skutečně dochází,“ tvrdí Constâncio.

Německo je podle bankéře úspěšnou zemí a jeho úspěch stojí na pevných a respektovaných pravidlech. Takový striktní přístup má ale i své slabiny, a to v dobách krize, kdy je třeba větší flexibility. Zejména reakce na finanční a dluhovou krizi měla být rychlejší. Nyní se hovoří o potřebných reformách, ale Němci ohledně řady plánů váhají. Constâncio se domnívá, že příčinou může být současný ekonomický boom, kterým měnová unie prochází. Zdá se tak, že reforem není zase tak třeba a z minulosti je zřejmé, že reformy jsou prosazeny vždy během krize. Což je ale zároveň znatelně prodražuje.

Může dlouholetý růst cen akcií skončit jinak než propadem? Na tuto otázku Constâncio odpověděl, že „propad nemusí nutně přijít, i když ekonomika se někdy v budoucnu opět dostane do recese a pak se dostaví i korekce na akciovém trhu“. Velkou krizi ale nyní „nikdo nečeká, vyjma možnosti krize geopolitické“. Světu by například uškodily rostoucí tenze v oblasti obchodu, dosavadní cla uvalená Američany na ocel a hliník mají ale omezený dopad. Problémem by byla eskalace konfliktu podobně jako třeba mezi dvěma světovými válkami. „Nicméně si myslím, že obchodní válku nikdo nechce, protože všichni víme, že bychom společně prohráli,“ uzavřel bankéř.

Zdroj: Der Spiegel