7 dní s korunou aneb ČNB na rozcestí

Nominální mzdy vzrostly v posledním čtvrtletí minulého roku o 8 % ve srovnání s předchozím rokem a zároveň se jedná o nejrychlejší růst od roku 2008. Mzdy jsou tlačeny nahoru nejen výbornou kondicí tuzemské ekonomiky a eurozóny, ale i navýšením platů ve veřejném sektoru a opakovaným zvýšením minimální mzdy. I tak ale ČNB očekávala o jednu desetinu rychlejší růst. Celkový obrázek tak hovoří o sice výborném stavu tuzemské ekonomiky, který ale centrální banka prognózovala ještě o něco lepší.

Proto lze očekávat, že se v nejbližší době nedočkáme jestřábí změny v komunikaci bankovní rady. Kurz koruny prozatím odpovídá prognóze ČNB a bankovní rada tak nemusí nikam spěchat. To však paradoxně může být největším rizikem pro korunu v tomto roce. Pokud centrální banka bude spoléhat pouze na přirozené posilování koruny, může si to trh vyložit jako pauzu v „normalizaci“ měnové politiky a zahraniční investoři by mohli začít masivněji uzavírat své pozice na korunovém trhu. To by způsobilo pravý opak, než ČNB chce – oslabení koruny. 

Obdobným spouštěčem může být i signál začátku obratu měnové politiky ECB. Vzhledem k tomu, že eurozóna je teprve před začátkem „normalizace“ měnových podmínek, má tak euro daleko vyšší potenciál pro zhodnocení, než koruna nebo americký dolar. Přesun pozic do eur je tak vysoce pravděpodobný ve chvíli, kdy bude rozhodnuto o začátku tohoto procesu. Více o posledním měnovém jednání ECB na goo.gl/a5ZuzY.   

Hlavní událostí tohoto týdne bude lednová americká inflace. Minulý měsíc překvapila rychlejším růstem, než očekával trh. Pro únor očekáváme o desetinu rychlejší meziroční růst 2,2 %. Do července by se měla inflace podle odhadů RBI dostat až ke třem procentům, čemuž pomůže i aktuální růst mezd.