Inflace a ECB - čeká se zpomalení cenových tlaků

Včera byl zveřejněn předběžný odhad německé květnové inflace. Ta dosáhla -0,2% m/m a 1,5% r/r. Uvedené hodnoty byly jednu desetinku pod tržním konsensem a za poklesem stály především nižší ceny energií a služeb.

V následujících dnech bude rovněž zveřejněna inflace v dalších klíčových zemích eurozóny, konkrétně Francii a Itálii. V obou případech se očekává mírné zpomalení tempa růstu cen, přičemž na vině budou především nižší náklady na dopravu podpořené klesajícími cenami ropy. Celková inflace v eurozóně by pak měla v květnu poklesnout z 1,9% na 1,5%. Jádrová inflace by měla zpomalit zpět k 1%, jelikož dubnový růst byl z velké části tažen sezónním efektem Velikonoc (služby).

Slabé inflační tlaky jsou do jisté míry způsobeny anemickým růstem mezd. Navzdory tomu, že například v sousedním Německu (ale i u nás) dosahuje míra nezaměstnanosti velice nízkých hodnot a trh práce je poměrně utažen, tak stále nevidíme odpovídající zvyšování platů1. A to dělá vrásky především ECB, pro kterou je inflace klíčová z hlediska nastavení jejích politik. Inflace sice fluktuuje poblíž svého cíle, respektive pod ním, nelze ale s jistotou říci, že se jedná o trvalý a nezvratný vývoj. Navíc inflace musí být schopna udržet se na 2% i bez značně uvolněné měnové politiky ECB.

A to nás přivádí k otázce, co ECB udělá na svém dalším červnovém zasedání. My jsme toho názoru, že ECB bude jen velice postupně a hlavně opatrně upravovat svoji komunikaci. Jinými slovy, nečekáme žádné zásadní změny v nastavení měnové politiky. Sice dochází k ekonomickému oživování eurozóny a sentiment firem i domácností šplhá na svá několikaletá maxima, inflace ale stále není tam, kde by ji ECB chtěla mít. Očekáváme, že ECB nyní uvidí rizika jako více vyvážená či dokonce neutrální a že otevře debatu, kdy a jakým způsobem by měla ukončit režim kvantitativního uvolňování. Pokud bude ekonomicky vývoj i nadále příznivý, tak bychom se již na zářijovém zasedání mohli dočkat oznámení o plánovaném taperingu QE. My v našem základním scénáři očekáváme, že ECB bude pokračovat v nákupu aktiv ve stávajícím objemu 60 mld. eur měsíčně až do konce roku 2017 a poté začne nákupy postupně a lineárně utlumovat. Celkově by tak ECB měla režim kvantitativního uvolňování ukončit v polovině roku 2018.

No, a pokud se ptáte, kdy ECB začne konečně zvyšovat své úrokové sazby, tak odpověď zní, že to hned tak nebude. ECB ve svých zprávách z měnově-politických totiž uvádí, „že základní úrokové sazby ECB zůstanou na současné nebo nižší úrovni po delší dobu a rozhodně za horizont čistých nákupů aktiv.“

, což prozatím vylučuje možnost jakéhokoliv zvyšování sazeb. Poměrně často se ale spekuluje, že ECB by mohla tuto větu ze svého prohlášení odstranit, čímž by si otevřela dveře pro dřívější zvyšování sazeb, což se vždycky může hodit. Navíc je vysoce nepravděpodobné, že by ECB musela v blízké budoucnosti sazby naopak snižovat. My očekáváme, že pokud nedojde k nějakému zásadnímu oživení eurozóny - především inflačních tlaků - nebo se neukáže, že záporné úrokové sazby mají výrazně negativní dopad na finanční sektor, tak ECB zvýší úrokové sazby v druhé polovině roku 2018, přičemž se bude jednat o jeden technický „minihike“ v rozsahu 15 bb.

Roman Sedmera