Summary - Italský bankovní sektor
Italský bankovní sektor
Další den, další kapitola příběhu o nezáviděníhodné situaci v zemi, která paradoxně stála na počátku moderního bankovnictví. Jelikož se nové informace začínají poněkud míchat, je dobré si zopakovat všechno přehledně a pěkně od začátku.
Po poslední finanční krizi se ocitl bankovní sektor západního světa ve velkých problémech. USA, Spojené království, Španělsko, Irsko se rychle chytily nabízené možnosti státní rekapitalizace bank, zejména z nedostatku jakéhokoli dalšího možného řešení. Italská vláda se rozhodla počkat na návrat ekonomického růstu s přesvědčením, že bankovní sektor se uzdraví sám. Jak ale víme, ten nikdy nepřišel a tržní kapitalizace bank postupně klesala. V polovině tohoto roku odstartoval Brexit další lavinu a vrátil Monte dei Paschi do střetu zájmu.
2.) Proč italská vláda nepřistoupila ke státní rekapitalizaci?
Státní „bail-out“ je ze svého principu nepopulárním řešením. Italské vládní prostředí je navíc velice nestabilní (od roku 1945 Itálie vystřídala více než 60 vládních garnitur) a nikomu se do tohoto kroku moc nechtělo. Pomyslný hřebíček do rakve pak přidala Evropská komise a její směrnice BRRD, podle které musí část ztráty nést také věřitelé bank. Tento tzv. „bail-in“ může mít podobu konverze dluhopisu na akcii nebo rovnou odepsání části jeho hodnoty. Problém je, že v Itálii tvoří tito investoři převážně střední třídu populace, z nichž mnozí takto zhodnocují svoje životní úspory.
3.) Jak do toho vstupuje italské referendum?
Italské „NE“ a rezignace premiéra Renziho má dva podstatné dopady na italský bankovní sektor – jeden špatný, jeden dobrý. Špatný je, že nastalá situace představuje pro investory další nejistotu v sektoru (a zemi), který se v titulcích novin stále častěji spojuje s heslem „další finanční krize“. Ta dobrá zpráva je, že přechodný premiér Paolo Gentiloni má volné ruce a může činit nepopulární rozhodnutí. A jelikož Gentiloni přislíbil státní pomoc bankám ve výší přibližně 20 mld. EUR, můžeme usuzovat, že se věci konečně někam pohnou.
4.) Proč pořád slyšíme právě o Monte dei Paschi di Siena?
Je pravda, že Monte dei Paschi v současnosti představuje synonymum pro všechny zmiňované problémy. Důvod je prostý - v zátěžových testech z července 2016 skončila jako nejslabší velká evropská banka. I když je její kapitálová pozice stabilní (kapitálová přiměřenost CET1 je na 11,5 %, což je nad doporučenou hranicí 10 %), její rozvaha je zatížena 46 mld. EUR klasifikovaných úvěrů z celkového objemu 130 mld. EUR poskytnutých úvěrů. Navíc je také ohrožena krátkodobá schopnost poskytovat úvěry, která se ještě více zhoršila v prosinci 2016. Proto na ní byl vyvíjen tlak na doplnění kapitálu, a jelikož je v centru zájmu, tak pro investory představuje „proxy“ pro řešení problémů ostatních italských bank.
5.) Co pro Monte dei Pashi představoval výsledek referenda?
Původní částka potřebného kapitálu byla stanovena na 5 mld. EUR, z kterých měl 1 mld. poskytnout katarský státní fond, kolem kterého by se shromáždili další investoři. Nejasná politická budoucnost ale převážila, fond vycouval a dalšího „jádrového“ investora se nepodařilo získat. Evropská komise zároveň nepovolila a neprodloužila lhůtu na rekapitalizaci ze soukromého sektoru. Její postoj je jasný a pochopitelný – jestli se začnou udělovat výjimky na počkání, tak můžeme celé předchozí snažení o regulaci hodit do koše. Zároveň tím přinutila italskou vládní garnituru jednat.
6.) S čím jdou tedy akcionáři Monte dei Paschi do dalšího roku?
Poslední týden roku 2016 přinesl důležité informace. Celková vládní podpora se vyšplhá na 6,6 mld. EUR, z nichž 4,6 mld. EUR půjde na splnění kapitálových požadavků a 2 mld. EUR na rekompenzaci zmiňovaných retailových investorů. Ti budou muset celkově přijmout ztrátu (rozuměj pomoc Monte dei Paschi) v hodnotě 4,3 mld. EUR. Když sečteme 4,3 mld. EUR (soukromý sektor) a 4,6 mld. EUR (veřejné prostředky), tak se přibližně dostáváme k částce 8,8 mld. EUR. Tu odhadla Evropská centrální banka jako nejnižší sumu potřebnou na rekapitalizaci. Úsměvné je, že ani italský ministr financí neví, jak k dané částce analytici ECB dospěli a dle jeho slov „by příště mohli poslat víc než 5 řádků a 3 čísla“.
Management Monte dei Paschi se v předposlední den roku ještě zavázal k vydání dluhopisů za 15,8 mld. EUR během roku 2017. Dluh bude garantovaný státem a jeho splatnost bude pro třetinu krátkodobá a pro zbytek delší než 3 roky. Nový dluh má zlepšit likviditu banky a náladu investorů. Jde o poměrně solidní porci nového dluhu, jelikož současné dlouhodobé závazky mají hodnotu 25 mld. EUR.
7.) A závěrem?
Zdá se, že se hýbeme správným směrem. Výsledek je sice nejistý a nové informace přicházejí každý den, nicméně italská vláda konečně zaujala pro-aktivní postoj. Vývoj budeme nadále sledovat, jelikož může do budoucna sloužit jako precedens pro další evropské banky. Připomínáme ale, že Evropská komise v těchto situacích přistupuje ke každému problému rozdílně a podle toho vypadají také finální řešení. Do příštího roku musíme počítat také s možností předčasných italských parlamentních voleb, ve kterých by byla horkým favoritem také strana Five Star Movement – často označována za populistickou.
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz