Víkendář - Globální rovnováha moci se mění, začíná další kolo velké hry
Střední Asie bývala centrem takzvané Velké hry, které se postupně a v různých kombinacích účastnili Britové, Peršané, Rusové, Mongolové a Turci. Jde o strategicky důležité území, které tíží řada problémů. Ty mají často kořeny v sovětské éře. Od pádu Sovětského svazu se populace regionu téměř zdvojnásobila, a to zejména v údolí Fergana, kde existují velké etnické a národnostní frikce. V regionu klesá zemědělská produkce i investice ze zahraničí. Svět se tímto směrem znovu otáčí kvůli několika událostem z poslední doby.
K nim došlo u problematických uzbecko-kyrgyzských hranic, kde se bojuje i o zmenšující se zásoby vody. V Kyrgyzstánu také údajně došlo k teroristickému útoku na čínskou ambasádu, což zvýšilo obavy z militantů vycvičených v Sýrii. Kazašská vláda zase stupňuje tlak na politickou opozici. A druhého září zemřel uzbecký prezident Islam Karimov, což znamená, že jeho země musí projít první změnou moci ve své historii nezávislého státu. Nový vůdce bude čelit jak boji hlavních klanů v zemi, tak mnoha sociálním problémům.
Podobné události nám připomínají, jak těžce se ve Střední Asii bojuje o stabilitu. Zároveň se opět musíme ptát, jaké jsou zde cíle světových mocností. Historie, geografická i vojenská realita ukazují, že rozhodující roli zde bude hrát Rusko. Tato země je zde tradičním garantem míru a má vojenské základny v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Moskva se rovněž obává rozšíření etnických nepokojů a terorismu a to ji také motivuje k tomu, aby byla v celém regionu aktivní.
Čína se o to snaží už nějaký čas a doposud se zaměřovala zejména na energetiku a přírodní zdroje. K tomu se přidávají investice do infrastruktury a v poslední době se rozvíjí i spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti. Koneckonců Střední Asie představuje cestu do Evropy, která obchází moře a oceány, po kterých plují americké vojenské lodě. S tím, jak roste čínský vliv v regionu, ale roste i její závislost na něm a následně potřeba ochrany čínských zájmů. Zmíněný útok na čínskou ambasádu Pekingu připomněl, že se kvůli tomu může stát i jedním z hlavních cílů teroristů. S rezistencí proti její expanzi se Čína setkává i v jiných částech světa, ale pokud by se situace ve Střední Asii prudce zhoršila, mohlo by to pro ni představovat noční můru.
Americká karta
Pak tu jsou samozřejmě Spojené státy. Ty v regionu zvyšovaly svou vojenskou přítomnost ve spojitosti s válkou v Afghánistánu a ve snaze pohybovat se v blízkosti Ruska podobně, jako se Rusko pohybuje v Evropě. Střední Asie je ale v určitém smyslu posledním místem na zemi, kde by Spojené státy byly připraveny intervenovat v případě vážných bezpečnostních problémů. Jsou totiž zejména námořní velmocí a americká armáda se na své námořní síly významně spoléhá i při pozemních operacích. Logistické operace prováděné přes třetí země jsou navíc politicky komplikovanou záležitostí a vzdušné cesty se často stávají velkým problémem, jak ukazuje například Afghánistán.
Americké intervence ve Střední Asii jsou nepravděpodobné i kvůli situaci v Iráku a Afghánistánu. Washington má nyní spíše snahu o omezení intervencí. Na druhou stranu je v jeho zájmu vyplnit vakuum, které by při válce proti terorismu v tomto regionu vzniklo. Musí totiž bránit tomu, aby toto vakuum vypálili islamisté, kteří by celý region destabilizovali. Pro Spojené státy by tak mohlo být výhodné, kdyby v regionu bylo aktivní Rusko nebo Čína.
Rusko i Čína mají ale také motivaci podniknout v regionu společné vojenské intervence. Tou motivací je otázka bezpečnosti a pokud by skutečně došlo k užší spolupráci mezi těmito dvěma zeměmi, pro USA už by to tak pozitivní vývoj být nemusel. I v tomto případě by ale Spojené státy mohly těžit z toho, že Rusko i Čína by musely na intervence v regionu věnovat mnoho času a zdrojů a následně by mohly být ochotny k většímu kompromisu v jiných oblastech.
Během studené války mohla nestabilita v jakékoliv části světa ohrozit globální rovnováhu moci mezi USA a Sovětským svazem. Obě velmoci tak byly zvyklé intervenovat i v nevýznamných zemích a oblastech. Po skončení studené války Spojené státy v této strategii pokračovaly. Nejdříve pod rouškou morálky a snahy o rozšiřování stability za každou cenu. Později šlo o boj s terorismem. Nyní se ale globální rovnováha moci opět mění a Spojené státy ztrácejí jak svou schopnost, tak ochotu být globálním policajtem. Ukázalo by se to i v případě vážnějších problémů ve Střední Asii.
Autorem je Rodger Baker.
Zdroj: Geopolitical Weekly
Patria Online je investiční portál s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři