Makroekonomika | 21.03.2002 09:09:17

HDP ve 4Q mírně zpomalil růst

Domácí poptávka táhla ekonomický růst
HDP - odhad za 4. čtvrtletí a rok 2001

Hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí vzrostl podle předběžného odhadu meziročně reálně o 3,2 %, mírné zpomalení růstu bylo důsledkem vývoje vnějšího prostředí a vyššího srovnatelného základu v posledním čtvrtletí roku 2000. O stabilizovaném vývoji svědčí sezonně očištěný index vztažený k předchozímu čtvrtletí (růst stejně jako ve 3. čtvrtletí o 0,7 %).

Meziroční přírůstek HDP ve 4. čtvrtletí ve stálých cenách (+ 11,8 mld.) byl stejně jako v předchozích čtvrtletích pozitivně ovlivněn přírůstkem tvorby hrubého kapitálu a konečné spotřeby, negativně opět působilo prohlubující se záporné saldo zahraničního obchodu.

V úhrnu za 1. až 4. čtvrtletí vzrostl HDP ve stálých cenách oproti roku 2000 o 3,6 % (v tom v jednotlivých čtvrtletích postupně o 3,8 %, 3,8 %, 3,5 % a 3,2 %). ČSÚ zároveň s odhadem za 4. čtvrtletí zpřesnil ukazatele předchozích čtvrtletí roku 2001. Tato dílčí úprava vyplynula především z použití aktualizovaných váhových schémat pro rozvrh dovozu pro mezispotřebu do jednotlivých odvětví a ze zpřesnění platební bilance a některých dalších datových zdrojů. Na základě těchto úprav byl růst HDP v 1. čtvrtletí snížen o 0,2 % a ve 3. čtvrtletí zvýšen o 0,3 %.

Meziroční zvýšení objemu HDP v roce 2001 ve stálých cenách o 51,8 mld. bylo zabezpečeno především růstem tvorby hrubého kapitálu o 59,8 mld. (z toho fixního o 33,7 mld.) a dále nárůstem výdajů na konečnou spotřebu o 26,9 mld. (z toho domácností o 28,9 mld.). Opačně působilo další zhoršení záporného salda zahraničního obchodu o 35,0 mld. při vysoké dynamice dovozu i vývozu.

V běžných cenách byl loni vytvořen HDP ve výši 2 146,1 mld. (nárůst o 9,5 %). Cenová hladina měřená deflátorem HDP se loni proti roku 2000 zvýšila v průměru o 5,7 % při tendenci k růstu v průběhu roku (ze 4,7 % v prvním na 6,6 % ve čtvrtém čtvrtletí).

Meziroční vývoj ve 4. čtvrtletí (ve stálých cenách 1995):

- konečná spotřeba domácností se zvýšila o 4,0 %. Nejvyšší nárůsty byly zaznamenány ve spotřebních skupinách telekomunikace (+ 38,9 %) - hlavně v souvislosti s rozvojem sítě mobilních telefonů - a bytové vybavení (+ 14,0 %), kde se pravděpodobně projevila rostoucí obliba spotřebitelských úvěrů jako nástroje financování spotřeby. Pokles nastal především u prodeje alkoholu a tabákových výrobků (o 5,6 %), po delší době se snížily výdaje na rekreaci, kulturu a sport (o 5,7 %);
- tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla především zvýšeným investováním do strojů a zařízení o 10,8 %, zatímco stavební investice poklesly o 2,5 %;
- zásoby v průběhu 4. čtvrtletí poklesly o 7,3 mld., a to jako každoročně především vlivem snížení objemu nedokončené výroby a hotových výrobků (- 16,1 mld.), zásoby materiálu a zboží naopak vzrostly;
- zhoršení salda zahraničního obchodu zbožím a službami o 12,3 mld. během 4. čtvrtletí bylo způsobeno nižším absolutním přírůstkem vývozu (+ 19,5 mld.) než dovozu (+ 31,8 mld.).

Meziroční růst odvětvově členěné hrubé přidané hodnoty (+ 9,7 mld.) byl pozitivně ovlivněn především vývojem v odvětvích dopravy a telekomunikací (+ 6,0 mld.) a obchodu (+ 4,9 mld.). Nepatrně (o 0,4 %) poklesl po téměř dvouletém nepřetržitém růstu objem vytvořené přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, pod úrovní předchozího roku zůstala i odvětví zemědělství a stavebnictví. Zpřesnění odhadu odvětvové struktury přidané hodnoty s využitím aktualizovaného váhového schématu z ročních národních účtů bylo zpětně promítnuto i do předchozích čtvrtletí roku 2001.

Meziroční vývoj za rok 2001

- domácnosti vydaly v uplynulém roce na konečnou spotřebu v běžných cenách o 78,6 mld., tj. o 7,5 % více než v roce 2000 (implicitní deflátor vzrostl o 3,6 %). Ve stálých cenách nejvíce rostly (měřeno meziročním indexem) výdaje ve spotřebních skupinách pošty a telekomunikace (zvýšení o 37,8 %), stravovací a ubytovací služby (+ 11,2 %), bytové vybavení (+ 10,3 %), odívání a obuv (+ 9,8 %) a doprava (+7,0 %). V hodnotovém vyjádření v běžných cenách se však díky své váze ve spotřebním koši zvýšily především výdaje za potraviny (+ 12,0 mld.), pošty a telekomunikace (+ 11,0 mld.), bydlení (+ 9,9 mld.), dopravu (+ 9,4 mld.) a nájemné (+ 8,9 mld.). Meziroční pokles jak u indexu (ve stálých cenách), tak i v hodnotovém vyjádření (v běžných cenách) nastal především u skupiny alkohol a tabákové výrobky, jak vyplývá z výrazného snížení vybrané spotřební daně z tabákových výrobků. Nárůst výdajů kryly domácnosti především z vyššího (o 7,2 %) disponibilního důchodu svého sektoru, chybějící zdroje byly ve stále vyšší míře nahrazovány různými formami úvěrů (spotřebitelské úvěry bankovních a nebankovních institucí, leasing);
- výdaje vládního sektoru (rozpočtové a příspěvkové organizace, zdravotní pojišťovny, vysoké školy) ve stálých cenách se meziročně snížily o 1,0 %, zatímco v běžných cenách byly o 23,0 mld. vyšší než v předchozím roce;
- dvě třetiny přírůstku tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) ve stálých cenách směřovaly do zpracovatelského průmyslu, k významnému zvýšení investování však došlo i v odvětvích obchod, veřejná správa, peněžnictví a stavebnictví. Z věcného hlediska rostly nepatrně rychleji investice do budov a staveb (+ 7,6 %) než do strojů a zařízení (+ 7,3 %). Téměř tři čtvrtiny celkového objemu THFK (74,9 %) nalezlo své uplatnění v sektoru nefinančních podniků, 14,1 % proinvestovaly instituce vládního sektoru a 8,4 % domácnosti;
- během roku vzrostly ve stálých cenách zásoby materiálu (+ 14,5 mld.) a zboží (+ 38,5 mld.), zásoby nedokončené výroby a hotových výrobků naopak poklesly (- 4,5 mld.). Změna stavu zásob zboží je však s ohledem na pouze dílčí informace v průběhu roku částečně využívána při bilancování zdrojů a užití HDP;
- zcela odlišný byl vývoj salda zahraničního obchodu ve stálých a běžných cenách. Zatímco ve stálých cenách došlo k výraznému meziročnímu prohloubení záporného salda obchodu zbožím a službami (ze 108,5 mld. v roce 2000 na 143,5 mld. v loňském roce), v běžných cenách se záporné saldo naopak snížilo (z 69,8 mld. na 65,0 mld.). Tento vývoj byl důsledkem kombinace řady vlivů působících na vývoj cen dovozu a vývozu (především zhodnocení české koruny k americkému dolaru a euru a pokles světových cen ropy a zemního plynu).

Ke zvýšení hrubé přidané hodnoty (HPH) ve stálých cenách přispěla (s ohledem na růst a svou váhu) především odvětví zpracovatelský průmysl (+ 13,0 mld.), doprava (+ 12,2 mld.), obchod (+11,4 mld.) a podnikatelské služby (+ 7,1 mld.), opačně působil vývoj v zemědělství a stavebnictví. Měřeno meziročním indexem nejrychleji rostla odvětví dopravy (+ 11,0 %), obchodu (+ 5,4 %), podnikatelských služeb (+ 4,5 %) a zpracovatelského průmyslu (+ 3,4 %).

Kompletní zprávu ČSÚ naleznete ZDE