Návrh rozpočtu na rok 2025 slibuje pokračování konsolidace (Tématické reporty)

Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem ve výši 230 mld. CZK. Deficit rozpočtu by tak měl v příštím roce dosáhnout nejnižší úrovně od roku 2019 a v poměru k HDP být podle našeho odhadu lehce pod průměrem let 2011 a 2012. Meziroční nárůst příjmové strany táhne především pojistné a vyšší inkaso DPFO a DPPO (včetně WFT). Z výdajových položek by nejvíce měly vzrůst investice a sociální dávky. Očekáváme, že navrhovaný státní rozpočet by měl vést ke zmírnění deficitu veřejných financí z letošních 2,2 % HDP na 2 % HDP. Postupná konsolidace by následně v souladu se střednědobým výhledem MF a zákonem o rozpočtové odpovědnosti měla pokračovat i v dalších letech.

Vláda pro příští rok navrhuje schodek státního rozpočtu ve výši 230 mld. CZK. Oproti předchozímu střednědobému výhledu MF (235 mld. CZK) je o 5 mld. menší. Příjmy by měly meziročně vzrůst o 146 mld. CZK (7,5 %) na 2 086 mld. CZK a výdaje o 124 mld. CZK (5,7 %) na 2 316 mld. CZK. Deficit by se měl ve výsledku zmírnit ve srovnání s letoškem o 22 mld. CZK (-8,7 %). Navržený schodek je nejnižší od roku 2019. Ve stálých cenách je záporné saldo na příští rok taktéž nejmírnější od předkrizového roku 2019 a zároveň zhruba srovnatelné s tím v roce 2011, přestože v běžných cenách je o 87 mld. vyšší. Poblíž průměru let 2011 a 2012 je potom navrhovaný deficit státního rozpočtu i v poměru k nominálnímu HDP.

K meziročnímu nárůstu příjmů o 146 mld. CZK nejvíce přispívá váhově nejvýznamnější pojistné. To by mělo meziročně s přispěním zvyšování mzdového objemu vzrůst o 7 %. I tak ale důchodový účet v příštím roce podle návrhu vykáže pasivum ve výši 13,2 mld. CZK. V souvislosti se solidním růstem mezd a některými úpravami v rámci konsolidačního balíčku (s dopadem až v roce 2025) též viditelně vzroste inkaso DPFO (+29,2 mld. CZK, +18,8 % y/y). Oživující se ekonomika v kombinaci s nízkou srovnávací základnou letošního schváleného rozpočtu, který počítá s méně než polovinou pravděpodobného letošního inkasa WFT (daň z neočekávaných zisků), se odrazí v navýšení meziročního výběru DPPO včetně WFT (+29,1 mld. CZK, +13,5 % y/y). Příjmy z DPH (druhé váhově nejvýznamnější položky), by se měly v příštím roce zvýšit o 27 mld. CZK (+7 %), kde by se pozitivně měl projevit především růst nominální spotřeby.

K meziročnímu nárůstu výdajů o 124 mld. CZK by v příštím roce měly nejvýrazněji přispět investice (kapitálové výdaje). Jejich zvýšení o 66,1 mld. CZK (35,8 %) by mělo souviset zejména s investicemi do dopravní infrastruktury. Významné je rovněž absolutní navýšení u vůbec největší položky - sociálních dávek (+26,5 mld. CZK, +3 % y/y) - k čemuž nejvíce přispívají důchody. Velikostně druhá nejvýznamnější položka „jiné neinvestiční výdaje“ zahrnuje mimo jiné „úroky a ostatní finanční výdaje“, na které by mělo podle odhadu MF být vydáno bezmála 100 mld. CZK (98,9 mld. CZK, +4,6 mld. CZK, +4,9 % y/y). To je dáno zejména dynamikou veřejného dluhu v posledních letech a stále zvýšenými úrokovými náklady státních dluhopisů.

Z mezinárodního pohledu se sice ČR nachází mezi třetinou nejméně zadlužených zemí v EU, rychlost nárůstu dluhu však byla v posledních čtyřech letech vůbec nejvyšší ze všech členských států. Konsolidace veřejných financí tedy byla z tohoto pohledu žádoucí. Na riziko vysoké dynamiky tuzemského dluhu v uplynulých letech upozorňovaly například ratingové agentury.

Střednědobý výhled počítá s pokračováním konsolidace veřejných financí i v následujících letech. Schodek státního rozpočtu by podle něj měl dosáhnout 225 mld. CZK v roce 2026 a 180 mld. CZK v roce 2027. Vládu k tomu zavazuje Zákon o rozpočtové odpovědnosti , podle kterého by strukturální saldo (bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových vlivů) veřejných financí letos nemělo překročit 2,75 % HDP. Následně by mělo do roku 2027 klesat tempem 0,5 pb ročně až do roku 2027. Od roku 2028 následně limit pro strukturální schodek činí 1 % HDP. MF přitom pracuje s určitou rezervou, když předpokládá, že strukturální deficit veřejných financí letos dosáhne 2,1 % HDP a v příštím roce rovných 2 % HDP. K mírnějšímu schodku u veřejných financí jako celku oproti státnímu rozpočtu bude pravděpodobně i nadále přispívat přebytkové hospodaření krajů a obcí.

Letos očekáváme výrazné zmírnění deficitu veřejných financí na 2,2 % HDP z loňských 3,8 % HDP. V poměru k HDP by se tak měl deficit měl poprvé od roku 2019 vrátit pod „maastrichtská“ 3 % HDP. V příštím roce se podle našeho odhadu schodek veřejných financí zmírní na 2 % HDP. Dluh veřejného sektoru v poměru k HDP podle nás v období 2024-2027 poroste v průměru o 0,9 pb ročně, aby v roce 2027 dosáhl 45,9 % HDP.