Big data na počátku invaze do soukromí. Kam až chtějí vývojáři zajít?
Analýza obrovských
objemů dat, získaných v on-line i off-line světě, je díky moderním
technologiím stále rychlejší a rovněž i levnější. Výsledkem je, že si musíme začít
chránit soukromí více než kdy dříve – big data totiž o každém z nás
prozradí téměř cokoli.
Účely využití analýzy velkých objemů dat mohou být různé:
Google a Facebook, snad největší sběrači dat na internetu (pomineme-li tajné
služby), využívají detailní znalosti zákazníků svých (bezplatně poskytovaných)
služeb k nabízení stále efektivnějšího cílení reklamy, kterou si u nich
platí firmy i různé další organizace. Big data ale mají i mnohem bohulibější záměry
a přínosy. Díky datům z rozsáhlých sítí senzorů lze předpovídat počasí a
včas varovat obyvatele před přírodními katastrofami, v lékařství pomáhají
připravit pro každého pacienta léčbu přesně na míru či modelovat šíření
epidemií nakažlivých chorob a některá města již začínají analýzu velkých dat
využívat i k prevenci a odhalování kriminality.
Co o sobě prozradíme?
Big data mají i svoji stinnou stránku, kterou ukážou ve
chvíli, kdy se při jejich zpracování začne zaměňovat příčina a následek.
Především poskytovatelé finančních či pojišťovacích služeb, kteří samozřejmě
musejí ke svým zákazníkům přistupovat s vysokou mírou opatrnosti (nebo
chcete-li nedůvěry), mohou big data použít jako „křišťálovou kouli“ a předem
odhadovat rizika z dosud nebývale širokých souvislostí.
Již nyní mají některé z tuzemských bank
specializované oddělení risk managementu, které pomocí sociálních sítí vyhledává
informace o klientech – žadatelích o úvěr. Agregují a vyhodnocují informace ze
soukromí, které běžně sdílíme přes Facebook, LinkedIn a další sociální sítě.
Čelíme tedy době, kdy jsou žadatelé o úvěry hodnoceni i podle svých
facebookových profilů, včetně toho, s kým se přátelí (co kdyby mezi nimi
byl nějaký neplatič) a jakým životem žijí (střídají partnery, nakupují drahé
zboží a tak dále).
Pojišťovny celosvětově spouštějí vývojové programy, které chystají
zařízení na sledování životních funkcí. I v tuzemsku je již ve fázi
testování služba, která umožňuje prostřednictvím chytrých zařízení sledovat
zdravotní stav seniorů a pomocí získaných dat sledovat dlouhodobý vývoj jejich kondice.
Blíží se doba, kdy budou na životní pojištění poskytovány slevy klientům, kteří
budou ochotni nosit zařízení sledující jejich životní funkce a odesílající získaná
data analytikům? Již dnes se při uzavírání havarijního pojištění či povinného
ručení k automobilům zohledňuje například věk řidiče a místo jeho
bydliště. Dalším krokem bude bezpochyby sledování telematických dat
z našich vozů. Pojišťovna pak nastaví bonusy podle toho, jak často
překračujeme povolenou rychlost, prudce akcelerujeme či brzdíme a jen tak
mimochodem bude vědět i to, kam jezdíme.
Analýza velkých dat zasahuje do soukromí lidí i tam, kde
bychom to na první pohled vůbec nečekali. Big data a armáda jejich analytiků
pomohla například i při znovuzvolení Baracka Obamy prezidentem Spojených států.
S trochou nadsázky se hovoří o tom, že jeho tým znal osobně každého
z bezmála 70 milionů Američanů, kteří Obamu volili. Data, získaná na
základě předchozích voleb i z dalších zdrojů, byla využita pro
identifikaci nerozhodnutých voličů a k jejich individuálnímu oslovení.
Vypadá to, že big data ohrožují i další metu našeho soukromí – právo na tajnost
volby.
Co nás ještě čeká?
Množství dat použitelných k analýze bude bezpochyby i
nadále růst raketovým tempem. Obrovský podíl na tom budou mít i zařízení takzvaného
internetu věcí, tedy různé senzory či inteligentní zařízení a spotřebiče. Cisco
odhaduje, že do roku 2018 bude internet věcí ročně generovat 400 zettabajtů
dat (1 zettabajt = 10
Různými senzory pro sběr budou vybavena stále další a
levnější zařízení. Jejich výrobci pak budou mít možnost získávat data o tom,
jak jejich produkty zákazníci využívají, a budou jim schopni kdykoli poskytovat
servisní služby. Již dnes začíná být samozřejmé, že se automobilka může na
dálku po internetu připojit k vozům svých zákazníků, spustit diagnostiku a
získat data potřebná pro servisní zásah na porouchaném voze. V případě
autonomně řízených vozidel, která již dnes testují snad všechny velké
automobilky, bude přísun dat z automobilů mnohonásobně větší, navíc budou
vozy komunikovat nejen mezi sebou navzájem, ale také s prvky
inteligentního dopravního značení a systémy automatizovaného řízení provozu.
Řídicí jednotka auta pak automaticky upraví trasu podle „dopravních hlášení“,
získaných od dalších vozů na cestě či semaforů, a dokonce dokáže odvrátit
hrozící kolizi. Nic takového by nebylo možné bez zpracovávání obrovského
množství dat v reálném čase. Automobilka Audi již v reálném provozu,
například v německém Berlíně, testuje systém, který řidiče informuje o
optimální rychlosti pro dojetí k semaforu na zelenou, případně, pokud již
auto stojí, o zbývajícím čase, než se zelená rozsvítí. Pokud bychom
v budoucnu podobným způsobem zpracovávali data ze všech semaforů (respektive
systémů, které je řídí), budeme moci nejen přesněji odhadovat dobu dojezdu
v navigacích, ale také optimalizovat trasy a daleko plynuleji řídit
dopravu.
Za vším hledejte data
Budeme si muset zvyknout, že náš každodenní život bude,
podobně jako výše zmíněné letadlo, generovat stále více dat. Kromě našich
smartphonů, tabletů a počítačů budou pocházet z dalších předmětů denní
potřeby, našich elektronických doplňků a oblečení vybaveného senzory,
automobilů a třeba i bezpečnostních kamer, kolem kterých projdeme na ulici nebo
v obchodním centru. Tomuto nastupujícímu trendu se nemůžeme zcela vyhnout,
ale zároveň bude jen na nás, abychom si v propojeném a vše sledujícím
světě zachovali maximum soukromí. Můžeme začít velkou opatrností při výběru
„zdarma“ poskytovaných služeb, jejichž skutečnou cenou jsou informace
z našeho soukromí, které jsou následně zpeněženy, a pak také volbou poskytovatelů
a výrobců služeb či produktů, kteří opravdu a prokazatelně dbají na ochranu
dat, která o svých zákaznících získávají.
Reálně se ovšem sběru informací o nás samotných vyhnout
nelze. Znamenalo by to nejen značnou obezřetnost a hlubokou technickou znalost,
ale hlavně nutnost vyhnout se systému. Vždyť i chystané zavedení registračních
pokladen, se kterými brzy přijdeme do styku v každodenním životě, je
cílený sběr dat. Pojďme se raději zaměřit na jejich efektivní využití, abychom data
nejen poskytovali, ale také z nich měli co největší prospěch.
Jan Chalas, Business Intelligence Consultant společnosti
Servodata
Poslední zprávy z rubriky Pojištění:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz