Koruna vůči euru na devatenáctiměsíčním maximu

V celotýdenním hodnocení dostály středoevropské měny svému rizikovému profilu. Největší ztrátu přesahující procento zaznamenal maďarský forint, znehodnocení polského zlotého bylo zhruba poloviční. Naopak česká koruna se vydala opačným směrem a polepšila si zhruba o třetinu procenta. Okolní výše úročené měny doplatily na eskalaci situace kolem Řecka, naopak příznivá tuzemská data podpořila českou měnu v pozici "regionálního bezpečného přístavu". Nejvýznamnějších zisků koruna dosáhla v samotném závěru týdne, když si v průběhu páteční seance na mezibankovním trhu polepšila až k 27,12 CZK/EUR. Jedná se o nejsilnější korunovou úroveň od zavedení intervenčního režimu v listopadu 2013.

Dílčí měsíční ekonomické indikátory naznačují, že dynamika z prvního čtvrtletí přetrvává. I když byla statistika HDP za Q1 15 revidována mírně směrem k horšímu, stále platí, že mezičtvrtletní růst ve výši 2,5 % q/q, respektive meziroční dynamika 4,0 % y/y patří mezi nejvyšší v Evropě. I nadále zůstává faktem, že číslo bylo významně ovlivněno změnami daní na tabák. Pohled na hrubou přidanou hodnotu ale pozitivní trendy potvrzuje. Finální číslo nakonec ukázalo na mezičtvrtletní růst o 1,3 % q/q, což odpovídalo našemu původnímu odhadu. Tradičně se dařilo vytvářet přidanou hodnotu v průmyslovém sektoru (i když růst byl zaznamenán i v dalších sektorech hospodářství) a červnový poměrně razantní vzestup PMI indexů aktivity ukazuje, že tento sektor bude významným přispěvatelem i ve statistice za Q2 15. Rostoucí ekonomika se konečně začala významněji projevovat i ve výkonnosti státního rozpočtu. Ke konci června byl totiž vykázán přebytek ve výši 22,6 mld. CZK (oproti 1,5 mld. CZK před rokem), což znamená nejlepší výsledek v historii České republiky. Navzdory sílící domácí poptávce byl za květen vykázán lepší než očekávaný výsledek bilance zahraničního obchodu. Přebytek 17,3 mld. CZK byl o necelé 2 mld. CZK lepší než tržní konsensus, meziročně se jednalo o zlepšení o téměř 5 mld. CZK. Nicméně pohled pod povrch čísla odhalil určité znepokojující tendence. Vývozy se meziročně zvedly o 3,3 % a dovozy o 1,5 % (meziměsíčně po sezónním očištění a očištění o kalendářní variace dokonce vývozy klesly o 5,5 % m/m a dovozy ještě o něco výraznějších 5,9 %). Jedná se tak o výsledek horší jak v porovnání s naším odhadem, tak s výsledky v minulých měsících -  růst byl nejnižší od začátku roku. Za nižšími dovozními čísly stojí především snížení příspěvku dovozu strojů a dopravních příspěvků. Za zpomalujícím růstem vývozu je naopak pokles vývozu polotovarů a materiálů, zpomalující růst vývozu průmyslového zboží a všeobecně zpomalující růst vývozu strojů a dopravních prostředků. Na druhou stranu aktuální statistika tuzemských registrací nových automobilů ukázala, že se tomuto sektoru opravdu daří - registrace ke konci června dosáhly nejvyšší úrovně v historii, meziroční růst za první pololetí přesáhl 20 %.

Série dat, které přinese nadcházející týden, by měla na solidní statistiky z Q1 15, respektive počátku Q2 15 navázat

Maloobchod bez prodejů automobilů by měl v květnu zaznamenat růst o 0,4 % m/m (SWDA) díky příznivým trendům v domácí ekonomice jako jsou pokles nezaměstnanosti, růst mezd, fiskální expanze a nízká inflace. Už v dubnu se maloobchodu velice dařilo, a pokud se naše očekávání potvrdí, měla by domácí poptávka nadále působit jako hlavní tahoun letošního ekonomického růstu (i v Q2). Meziročně by měly tržby vzrůst o velmi slušných 7,0 %.

Domácí ekonomická expanze, ale i zlepšení makroekonomické situace v Německu (podle dubnových údajů) by měly stát za květnovým růstem průmyslové produkce o 1,0 % m/m (SWDA) . Dařit by se mělo i automobilovému průmyslu, kde po očištění o sezónní a kalendářní faktory vzrostl počet vyrobených aut o 9,2 % m/m. V celkovém pohledu by měl průmysl vzrůst meziročně o 4,9 % , přičemž negativně by měl působit nižší počet pracovních dní (o jeden).

Podíl nezaměstnaných by měl v červnu zaznamenat meziměsíční pokles o 0,3 pb na 6,1 %, nejnižší hodnotu za posledních šest let. Mělo by se tak stát jak díky působení příznivých sezónních faktorů, tak i vlivem poklesu sezónně očištěné míry nezaměstnanosti (v červnu o 0,11 pb m/m na 6,49 %). Utahování na trhu práce naznačila i dubnová statistika zaměstnanosti v průmyslu, kde se počet zaměstnanců zvýšil druhý měsíc v řadě o 3,3 % y/y.

Spotřebitelská inflace v posledních měsících překonávala jak konsenzus trhu, tak prognózu ČNB. V červnu by měl růst cen dále zrychlit. Meziměsíčně ceny podle našich odhadů přidaly 0,3 % (SWDA) díky vzestupu jádrové složky a především cen pohonných hmot a potravin (na základě šetření ČSÚ). Meziroční inflace by tak měla dosáhnout 1,0 % , což by představovalo poměrně výraznou odchylku od posledního odhadu ČNB (pro červen 0,4 % y/y).

Silná data z reálné ekonomiky včetně přebytku na běžném účtu platební bilance a zrychlující inflace jsou faktory, které vytvářejí tuzemské měně podporu. Nelze tak vyloučit, že v nadcházejících týdnech v situaci nízké prázdninové likvidity se kurz přiblíží hodnotě kurzového závazku a ČNB bude muset na trh vstoupit a nabízená eura skupovat. I pokud by k tomuto došlo, neočekáváme ze strany ČNB aktivní či agresivní intervenci s cílem korunu oslabit. ČNB zřejmě bude pouze pasivně nabízená eura skupovat. S cílem zdůraznit kredibilitu závazku vidíme jako pravděpodobnou možnost verbální intervence.

Autor: Jan Vejmělek