Paralelní Polis: Bitcoin a továrna na budoucnost

Bitcoinový zákon připravovaný FAÚ mine účinkem a státní kasu nenaplní, říká člen Ztohoven a věrozvěst českého bitcoinu Petr Žílka.

Finanční analytický útvar Ministerstva financí připravuje zákon, který bude upravovat obchodování velkých objemů bitcoinů z pohledu DPH. Plánovaný krok je motivován snahou o navýšení daňových příjmů státu a prezentován mimo jiné jako prevence využívání kryptoměn k praní špinavých peněz. Jak takové pokusy vnímají Bitcoinoví evangelizátoři a autoři projektu Paralelní Polis?

Ekonomický deník: Jak vnímáte o snahu MF zregulovat a zdanit využívání kryptoměn, především Bitcoinu?

Petr Žílka: Taková první výhrada, na které jsme se v rámci Paralelní Polis shodli, je že pokud něco chci uchopit zákonem, tak to musí mít pevný tvar a strukturu a zároveň musí existovat jakési širší společenské přesvědčení o potřebě takového uchopení a potřebě regulace.

Mluvíme tu o fenoménu, o jehož povaze, funkci a neřku-li potenciálu má ponětí skutečně jen velmi malé množství lidí. Jeden z členů našeho boardu, Marek Palatinus v uplynulých měsících jezdil na různá školení pro kriminalisty a FAÚ, kde vysvětloval, jak kryptoměna technologicky vlastně funguje. Je zřejmé, že ani státní správa nemá v současnosti dostatečné povědomí o fenoménu kryptoměn. Víme, že na policejním prezidiu vznikl útvar s pracovním názvem Bitcoin a který se zabývá odhalováním podvodů spojených s Bitcoinem, nejedná se ale o právní uchopení celé té věci, ale o klasickou práci kriminalistů, kteří si osvojili několik postupů, jak odhalovat nedokonalé praní špinavých peněz prostřednictvím Bitcoinů. Faktem totiž je, že ho řada zločinců neumí správně používat a tím pádem jsou poměrně snadno dohledatelní.

ED: Je takové zneužívání kryptoměn obvyklou praxí v kriminálním světě?

PZ: To nedokážu přesně říct, nejsem kriminalistický expert. Obecně se dá říct, že zločinecké struktury jsou samozřejmě velmi napřed ve vyhledávání způsobů, jak špinavé peníze prát. A to je i jedno základní břímě Bitcoinu, že je od svého vzniku spojovaný s organizovaným zločinem, který ho začal využívat jako přirozenou náhražku hotovosti, která je pro různé druhy obchodů v šedé či nelegální ekonomice nejpoužívanější, má ale také své limity. Přenášet igelitové tašky s bankovkami je přece jen něco jiného než zaslat platbu prostřednictvím Bitcoinu komukoli na světě.
Dá se tedy říct, že na kryptoměny zločin začal reagovat jako jeden z prvních a tím je zatížil poměrně negativní konotací, jež se bohužel odráží i v tom, jak se s nimi státy snaží vyrovnat. Samozřejmě hrají na zjednodušenou, populistickou verzi, že je tu věc, která slouží k daňovým únikům atd.
Existuje termín Čtyři jezdci infokalypsy, s nímž přišel Timothy C. May na konci osmdesátých let, který předpovídal, pod jakými záminkami se státy a vlády budou snažit regulovat anonymizační nástroje a kryptotechnologie. Těmi základními záminkami jsou dětská pornografie, boj proti terorismu, boj proti organizovanému zločinu a obchod s drogami. Jedná se o nejčastější záminky pro omezování jakýchkoli svobod.

ED: Dokážete říct, jak by se měly státy ke kryptoměnám postavit nepopulisticky?

PZ: Mám-li si představit ideální postup, pak bych řekl že jakákoli rozumná vláda by měla především počkat, až se ta která technologie skutečně vyvine, měla by vývoj pozorně sledovat a upozorňovat na existenci takového jevu, jinak řečeno vybuzovat diskuzi. Nikoli již předem házet klacky pod nohy vývoje technologie, což považuji za krok zpět a obzvlášť v kontextu České republiky.
Právě v Čechách vzniklo několik nezávislých projektů, které v Bitcoinovém světě znamenají dost zásadní zásah, jako například Slush’s pool, což je technologie, která naprosto změnila pravidla takzvané těžby Bitcoinů a která tento proces zjednodušila a a zefektivnila. Dále vznik první skutečně bezpečné bitcoinové peněženky Trezor anebo vznik služby EasyCoin, která do té doby neměla ve světě obdoby, byť díky pravděpodobně Babišovým krokům byla následně zrušena.

Pozn. redakce: „ Služba EasyCoin umožňovala nakoupit a zaplatit Bitcoiny na terminálech Sazky nebo přepážkách České pošty. Následně bylo zprostředkování plateb rozhodnutím obou společností zastaveno a v současnoti probíhají jednání o pokračování služby prostřednictvím jiných partnerů. Dodejme, že proti se postavili především ministři Babiš a Chovanec. “

Jednoduše řečeno, Čechám se podařilo vybudovat si renomé jednoho z center Bitcoinu a vývoje, V současnosti tedy stojíme na křižovatce, která může znamenat že jako stát řekneme ne, my už nejsme přívětivým místem vývoje takových technologií, což by vedlo jen k tomu, že vývojáři odejdou jinam a budou hledat své uplatnění v zemích, které jim nebudou klást překážky. Anebo celé té technologii dáme základní právní rámec, umožňující svobodný rozvoj, což by byl krok,jež by mohl vést k možnosti stát se jakýmsi Silicon Valley střední Evropy a naopak vývojáře přitahovat.

ED: Tedy jsme na křižovatce a dá se říct, že chystaná opatření stran FAÚ a MF mohou výrazně poškodit bitcoinovou scénu?

PZ: Momentálně to u nás Bitcoinově tepe, vře. A pokud přijmeme zákony které vývoji zamezí, tak lidi s potenciálem, lidi na špici technologického vývoje samozřejmě odstředíme a z mého pohledu je to hrozná škoda, hraničící se sebepoškozováním.
Bitcoin samotný pro nás není tak důležitý jako nějaká platební metoda či platební nástroj, protože je to jen jedna z banálních aplikací mnohem zajímavější základní blockchainové technologie.

ED: Jaký jiný potenciál má tato technologie, kromě plateb?

PZ: Využití bitcoinové sítě umožňuje přemýšlet o decentralizovaných nástrojích v mnohem širších souvislostech a my už dnes vidíme množství projektů, které se snaží využít tuto technologii. Z již existujících jde například o návrhy decentralizovaných katastrů nemovitostí bez potřeby jakékoli fyzické administrativy, systémy pro Smart Contracts, systémy pro většinu funkcí notářů, což jsou jen střípky možností, jaké je bitcoinová síť schopná poskytnout. Systémy postavené na silném šifrování, komplexních matematických algoritmech a zároveň Open Source principech, což znamená mimo jiné to, že kdokoli může ověřit zdrojový kód a zkontrolovat, že neobsahuje žádná zadní vrátka pro vykradení, sledování a podobně. To vše jsou základní momenty pro chápání, proč technologie Bitcoinu je pro nás důležitá a proč si myslíme že stavět v současné chvíli technologii překážky do cesty je krokem zpět.

ED: A ví se již, jakým směrem se onen zákonný rámec, připravovaný státními orgány, má vydat?
PZ: To je právě to, co nevíme. Z náznaků lze ale vyčíst, že nepůjde o směr, který my podporujeme, tedy o uvolňování. Naopak si myslím, že stát bude chtít jít cestou silné kontroly. Ale už jen to, že základní postoje a stanoviska státu nejsou známy, považuji za strukturální chybu z hlediska otevřené společnosti. Stát v zásadě nemá zájem vést jakoukoli veřejnou diskuzi o tom, jak by legislativa měla vypadat a není ochoten podrobit návrhy zákonů debatě a případné kritice. My sami jsme se snažili dohledat konkrétní osoby na MF, odpovědné za přípravu legislativy a vždy jsme byli jen odkázáni na tiskovou mluvčí a jejich fráze. Necítíme vůli konfrontovat se s veřejností, byť i o ideových principech, což si myslím, by otevřená vláda měla být ochotná udělat. A to, že tomu tak není, považuji za obrovský varovný signál.

ED: Samozřejmě zůstává velkou otázkou, jak je v době internetu vůbec technicky možné takovou věc jako Bitcoin regulovat..

PZ: My tu v rámci Paralelní Polis máme právní skupinu, která se věnuje právě těmto otázkám. Zajímavým a zároveň nebezpečným faktem totiž je, že v zásadě nejde o nic jiného než o přenos určité informace mezi účty v rámci jednoho programu. A právních výkladů, které lze na takový proces naroubovat, je velmi mnoho.
Jeden krajní výklad říká, že Bitcoin je neregulovatelný. Jak také chcete regulovat program, založený na zasílání informací mezi dvěma lidmi, pokud ti dva se shodli na tom, že té informaci přiřknou hodnotu podle referenční burzy, která nemá žádnou centrální autoritu a funguje zcela mimo dosah státu, národní banky či kohokoli, kdo by hodnotu garantoval.
V zahraničí se můžeme setkat s různými snahami o krkolomné uchopení, přičemž nejbizarnější je asi ve státě New York, kde byla uvalena tak velká administrativa spojená s prokazováním aktuální hodnoty, spolu se zdaněním kurzových zisků či převodů Bitcoinů a povinností autorizace burz, registrace uživatelů atd. V zásadě tak vytvořili systém, který jde zcela proti smyslu nastavení kryptoměny obecně, o systém, který využívání natolik zkomplikuje, že bude mnohem jednodušší Bitcoin vůbec v maloobchodě nevyužívat.

Paralelní Polis je projekt zaměřený na rozvoj paralelních společenských, ekonomických a politických struktur nezávislých na centralizované autoritě státní moci. Skupina Ztohoven tímto projektem rozvíjí předchozí politicky orientovaný projekt o myšlenkový základ hackerského hnutí, který je založen na maximální ochraně svobody a soukromí člověka a vzdoru autoritářským tendencím státní moci.

ED: Z hlediska státu tedy mohu Bitcoin zahnat do ilegality či jeho oficiální využití lidem znechutit, nicméně se nedá předpokládat, že přestane být využíván, byť neoficiálně v šedé ekonomice..

PZ: Existují poměrně silné názorové proudy tvrdící, že paradoxně ilegalizace Bitcoinu povede k ještě prudšímu rozvoji technologie. Mělo by zaznít, že pokud ilegalizujeme tyto technologie, nezabráníme tak daňovým únikům, protože lidé budou dál vyhledávat bezpečné cesty, jak je provádět. A kryptoměny jsou jednou z možných cest. Ovšem Bitcoin má v rámci svého protokolu velkou řadu komplikací, které znesnadňují plnou anonymizaci a nedohledatelnost. To je také důvodem, proč je řada zločinců využívající Bitcoin nakonec dopadeni, a to proto, že ho neumí správně používat. Vedle Bitcoinu existují i kryptoměny s mnohem silnější anonymizací a je jen otázka času a míry regulace, kdy přejdeme na jinou, bezpečnější variantu.

ED: Lov Bitcoinu je tedy takovým plácnutím do vody..

PZ: Ano. Jsem přesvědčen, že to si minimálně český stát neuvědomuje, že snahy o regulaci povedou jen ke kontroverzi, ke zbrzdění a ve finále si takovým krokem nikterak nepomůže. Zákazy a tvrdá regulace bude znamenat jen hledání jiných cest. Naším cílem v rámci Paralelní Polis je přitáhnout pozornost k těmto otázkám prudce se rozvíjejících technologií a chceme o nich mluvit dřív, než dojde ke zkratkovitým reakcím, jako se nyní obáváme v případě Bitcoinu.

ED: Jak je řešena otázka Bitcoinu v jiných evropských státech?

PZ: Velmi různě. Paradoxně Island, který prošel radikální bankovní reformou a liberalizací trhu finančních služeb, byl jeden z prvních států, který přistoupil k ilegalizaci Bitcoinu a jeho zákazu v maloobchodě. Naopak Anglie nebo Německo se k Bitcoinu postavily velmi otevřeně.
Česká republika je v tomto poměrně specifická, protože tu žádné obecně závazné právní stanovisko není. Existují pouze asi tři dokumenty, v nichž se Bitcoin zmiňuje. Jeden z nich je stanovisko ČNB, které říká, že z hlediska výčtu pravomocí ČNB se Bitcoin do žádné z pravomocí nevejde a tím pádem s ním ČNB nemá co do činění. To se týká i obchodů s Bitcoinem. Dalším dokumentem je dva roky staré stanovisko FAÚ, v němž se nedoporučuje jeho využívání z hlediska jeho nestálosti, častým výkyvům hodnoty atp.
Právním vakuum je na jednu stranu pozitivní ve velkém prostoru pro právní kreativitu, znamená však i nejistotu pro kohokoli, kdo by chtěl Bitcoin do svého podnikání zahrnout. Při neexistenci pravidel například nemohu vědět, že finanční úřad mé bitcoinové aktivity přijme a nebude rozporovat, neví se také, zda budoucí legislativa nezasáhne zúčtované Bitcoiny zpětně.

ED: Realita je ale v současnosti taková, že když se jako podnikatel rozhodnu akceptovat Bitcoin jako platební metodu, nic mi v tom nebrání. Pořídím si vybavení pro platby, jaké máte vy a je to..

PZ: Se systémem, jakým jsme vybaveni v Paralelní Polis, respektive v Bitcoinové kavárně, to skutečně jednoduché je, protože od začátku byl koncipován jako systém pro maloobchodní prodej, který eviduje konkrétní směnnou hodnotu, výši platby a konkrétní položky.

ED: Pronikl již Bitcoin výrazněji do maloobchodů?

PZ: V Praze je zhruba 40 míst, přijímajících Bitcoin, nicméně co víme, obvykle se jedná o jednotky obchodů měsíčně. My jsme úplná výjimka, protože nepřijímáme jiné druhy plateb než Bitcoin a zaznamenáváme desítky plateb denně, což nejen v českém měřítku nemá obdoby.
Objevilo se ale i několik náznaků o plánech velkých hráčů, kteří o Bitcoinu uvažují, například víme o úvahách jednoho českého telefonního operátora zavést možnost platby předplacených sim karet prostřednictvím Bitcoinu.

ED: Také je otázkou, proč by běžný člověk z ulice vlastně tedy měl chtít využívat Bitcoinové platby..

PZ: Je fakt, že většina lidí bere Bitcoin jako kuriozitu, nicméně je tu možnost jednoduchých plateb na internetu a řešení specifických situací, třeba mezinárodní převody peněz bez poplatků v reálném čase, kdy transakce skutečně trvá jen chvíli a nevyžaduje žádné poplatky za převod atp.. Pro běžný život to samozřejmě nijak zvlášť výhodné není, vezměme například riziko kurzových výkyvů.
Nicméně se dá říct, že masovější využití nás čeká teprve ve chvíli, kdy se lidem takové využití reálně vyplatí. Projekt, který by Bitcoinu mohl výrazně pomoci, je Open Bazar, což je první plně decentralizované a svobodné tržiště na internetu ve stylu Ebay nebo Amazon, ale zcela nezávislý na centrálním serveru a tedy nevypnutelný ze strany jakéhokoli státu či autority.
Tyto technologie mají takový potenciál dopadu, že je zároveň třeba být trochu na pozoru a vést o nich kritickou diskuzi a ne je jen bezhlavě prosazovat, protože mohou mít nečekané dopady a společnost doposud není nastavená na takový mentální „switch“. Jsme například zvyklí na to, že otevře-li si někdo dnes lékárnu, tak prošel jakousi autorizací a je odborně na výši, zatímco tyto nové systémy a přístupy jsou založeny na zcela jiných principech.

ED: Co si pod tím můžeme konkrétně představit?

PZ: To, co nahrazuje dozorující státní složku je systém reputace, který známe v základu z Aukra, Ebaye atp., kdy důvěryhodnost obchodníka, o němž víme jen to, co nabízí a jaká je jeho přezdívka. Reputace se pak odvíjí od toho, jaké obchody a s jakou úspěšností v minulosti uzavřel a jak s ním byli spokojeni ostatní uživatelé. Takový systém je mnohem organičtější a ve výsledku efektivnější, ale lidé nejsou příliš doposud nastaveni ho využívat. To můžeme vidět třeba na příkladu Uberu. Tato geniální služba, která ohromně zkvalitňuje a zefektivňuje systém osobní přepravy, byla v některých západních zemích zakázána. Uber je příklad decentralizované technologie, založené na předpokladu, že kdokoli se může stát producentem či poskytovatelem služby a zároveň uživatelem. Můžeme tak vidět, jak dokážou nové technologie rychle a brutálně zasáhnout tradiční ekonomické struktury, založené na tradičních monopolních systémech.