Potopí letos ČNB opět českou korunu?

Míru pravděpodobnosti, že se ČNB letos rozhodne opět koruně srazit (nevysoký) hřebínek, někteří ekonomové odhadují na 30 %. Centrální bankéři by se podle nich k tomuto kroku odhodlali, pokud nezabere evropské kvantitativní uvolňování a v Česku se naplno roztočí deflační spirála. Jedno, druhé či oboje přitom nevylučuje ani jeden z oslavených odborníků v rámci ankety mezi zástupci největších domácích bank okořeněné hlasem z Londýna.

Helena Horská (Raiffeisenbank)

Samotný pokles inflace pod nulu k tomu stačit nebude. ČNB nechce podruhé vstoupit do stejné řeky, a není divu. Kromě toho jí devizový trh pomáhá – nízká inflace či slabší údaj z ekonomiky vždy vyprovokují prodej koruny devizovými hráči, a tudíž její oslabení. Centrální banka tak může složit ruce do klína a čekat, než ji vlastní prognóza začne varovat před trvalým růstem inflace nad 2 %. A bude čekat dlouho, dost možná až do 4Q2016. Akci ČNB si umím představit jen v případě, že by ekonomice hrozilo sklouznutí do recese a očekávaná inflace by zamířila ještě níže.

Miroslav Novák (AKCENTA CZ)

Dovolím si načrtnout hypotetický černý scénář: Zastaví se zlepšování situace na pracovním trhu a spotřebitelská důvěra začne klesat. Obava domácností z růstu nezaměstnanosti povede k jejich nižší ochotě utrácet, v důsledku čehož se zastaví růst maloobchodních tržeb. Jádrová inflace se dostane zpět k nule či pod nulu a dojde k dalšímu poklesu inflačních očekávání. Objem nových průmyslových zakázek začne klesat, což se promítne do poklesu výroby a do nižší ochoty investovat. Předpokládám, že se tento scénář české ekonomice vyhne, pokud by k němu ale došlo, bude minimálně několik měsíců trvat, než se promítne do ekonomických dat. A vzhledem k tomu, že se bankovní rada rozhoduje primárně na základě inflační prognózy, jako hypoteticky nejbližší termín intervence přichází v úvahu srpnové zasedání. Osobně však vidím opětovný zásah ČNB v letošním roce jako vysoce nepravděpodobný.

Jan Vejmělek (Komerční banka)

V současnosti odhadujeme pravděpodobnost toho, že ČNB letos posune hodnotu kurzového závazku ke slabší korunové úrovni, na zhruba 30 %. Tato pravděpodobnost by začala růst, pokud by začala růst deflační očekávání v situaci slábnoucí domácí poptávky, tedy pokud by spotřebitelé začali odkládat své výdaje a firmy si začaly rozmýšlet své investice z důvodu očekávání, že bude levněji.

Mai Doan (Bank of America)

Něco podobného není součástí našeho základního scénáře. ECB přistoupila ke kvantitativnímu uvolňování, a i proto jsme vylepšili predikci růstu HDP v regionu střední a východní Evropy. Zároveň se zdá, že by se měla vylepšit nálada v celé Evropě. Relevantních dat se dočkáme až v polovině roku 2016, ale pokud tu budou signály, že se náš základní scénář naplní, nebude ČNB kurzový závazek měnit. ČNB vnímáme tak, že si spodní hranici kurzu koruny nastavila interně na 27,50 EUR/CZK. S čímkoli od 27,50 do 28 tedy bude spokojená.

Warren Buffett se učil od Benjamina Grahama, dnes se všichni učíme od Warrena Buffetta. Známý investor a prezident hedgeového fondu Baupost Group Seth Klarman shrnul do dvanácti bodů to nejdůležitější, čemu se od Věštce z Omahy přiučil on.  

Michal Kozub (Home Credit)

Jistá šance na to, že dojde k posunu kurzového závazku, existuje. Osobně ji odhaduji na zhruba 30 %. K posunu hlídané hladiny kurzu by podle mě mohlo dojít ve chvíli, kdyby se evropské QE ukázalo jako neúčinné, případně se jeho účinek dostavil velmi pozdě. Zároveň může k posunu dojít, pokud bude inflační očekávání padat k nule. Zatím je očekávaná inflace pro rok 2016 okolo 1,6 %. Pokud by ale hodnota spadla, ČNB by zřejmě opět zasáhla. Třetím možným důvodem je výrazný propad jádrové inflace do záporu, ten je ale spíše nepravděpodobný (i když před pár měsíci byla nepravděpodobná ropa za 50 dolarů za barel, takže vyloučit to nelze). K případnému posunu hranice kurzu by přitom došlo ve druhé polovině roku – žádné náznaky propadu inflace do hlubokého záporu nejsou, na efekt QE je také stále brzy a očekávání inflace jsou relativně vysoká. Proto bych v prvním pololetí žádné drama nečekal.

Petr Gapko (GE Money Bank)

Podle mého názoru ke změně kurzového závazku nedojde. V současnosti vidíme inflaci téměř na nule, ale to je zčásti způsobeno pro naši ekonomiku relativně příznivými faktory, hlavně poklesem cen ropy a energií. Nízká inflace je navíc doprovázena relativně dobrým ekonomickým růstem, což nenutí měnovou autoritu okamžitě zasáhnout. Česká národní banka dokonce počítá ve své nové prognóze s tím, že ceny mohou krátkodobě mírně klesnout. Pokud by ale byl pokles cen výraznější, nebo dokonce trval několik měsíců, pak bychom pravděpodobně zažili obrat v rétorice centrálních bankéřů, kteří by začali rychle uvažovat o tom, jak inflaci pozvednout. Je tedy potřeba ceny sledovat, včetně protiinflačních tlaků, které nadále mohou přicházet z Evropy.

Jan Čermák (ČSOB)

Možnost, že by ČNB přistoupila k další devalvaci koruny, odhadujeme aktuálně na méně než 15 %. Za možné spouštěcí faktory lze považovat další výrazný propad poptávky v eurozóně (například spojený s divokým Grexitem) či sílící deflační tlaky, které by vedly k záporné inflaci a stagnaci (či dokonce propadu) mezd v Česku.

Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?