Týdenní výhled: ECB,ISM,zaměstnanost USA

Makroekonomické události 1.- 5. listopad

Týdenní výhled: ECB, ISM, zaměstnanost USA

První prosincový týden ve čtvrtek ECB rozhoduje o monetární politice. Jinak týden bude ve znamení klíčových makroekonomických informací hlavně USA: listopadový Index ISM zpracovatelského průmyslu (pondělí 16.00 SEČ), listopadový Index ISM služeb (středa), listopadová Zaměstnanost (pátek) a říjnová Obchodní bilance (pátek).

USA: Národní statistiky sektorové aktivity ale i trhu práce se shodují v tom, že růstová dynamika je solidní až silná. Schodek zahraničního obchodu je na relativně nižších úrovních. Zprávy ek. aktivity/trhu práce jsou příznivé pro dolar a akcie, špatné pro zlato a dluhopisy. Data obchodní bilance jsou pro trhy smíšená.

Eurozóna: ECB pokračuje souborem opatření navyšování monetární expanze s cílem oslabení eura a podpory ekonomiky a inflace. Banka řeší základní problém: inflace je citelně níže než její cíl 2 % včetně očištěného jádra bez cen potravin a energií a navíc stále klesá, plošně prakticky všude v Evropě. Inflační očekávání a tím i celá makroekonomická soustava a rovnováha jsou destabilizovány, roste nejistota a slábne ek. aktivita.

Centrální banka nemá situaci pod kontrolou a hekticky, nárazově a nepředvídatelně (trhy nedokáží správně predikovat nejen signalizaci, ale ani samotnou změnu úr. sazeb a agregátů monetární politiky) snižováním úr. sazeb, zvyšování nabídky a zlevňováním peněz řeší situaci ex-post. Tím ztrácí kredit a zvyšuje nejistotu v ekonomice, což dále destabilizuje ekonomiku.

Banka ke zvýšení inflace k svému závazku potřebuje těžko realizovatelné významnější zrychlení růstu HDP. K dosažení těchto cílů by potřebovala ještě citelně slabší euro. Nástroj ne tolik účinný jako výkonná ekonomika, ale rozhodně rychleji a snáze dosažitelný. Aby slabé euro výrazněji pozvedlo inflaci, je potřeba jeho ještě mnohem citelnější oslabení.

Tonoucí se stébla chytá a ECB nutně potřebuje jakoukoliv pomoc a nástroj v boji s nízkou inflací. Prostředkem k dosažení slabého eura, posílení ek. růstu a inflace má být další posílení již ultraexpanzivní monetární politiky, tedy růst peněžní nabídky a cílený tlak na pokles tržních úrokových sazeb. Toto potvrdilo i vystoupení prezidenta ECB Draghiho na Frankfurtském evropském bankovním kongresu, které ještě zesílilo očekávání tendence monetární expanze. Draghi uvedl, že ECB podnikne COKOLIV, aby co nejrychleji zvýšila inflaci a inflační očekávání. Cokoliv Draghi myslí posílení monetární expanze, bude-li třeba.

To vše pravděpodobně znamená tendenci dalšího uvolňování ultraexpanzivní monetární politiky a oslabování eura/dlouhodobě slabé euro. Naše očekávání pro 2015 a 2016: 1,00-1,1. Předpokládaný vývoj je spojen také s volatilitou akciových trhů a nákupy dluhopisů. Trhy přemýšlí a budou velmi absorbovat signály očekávání plynoucí z komentářů ECB, jak a kdy banka zoufale bude navyšovat monetární expanzi.