Koruna nejhorší měnou týdne ve středoevropském regionu

Uplynulý týden byl na středoevropských devizových trzích ve znamení odpoutání se od globálního vývoje. Zatímco v předchozích týdnech měny v regionu posilovaly a atakovaly mnohaměsíční maxima ruku v ruce s tím, jak euro proti dolaru stoupalo, v tomto týdnu se vazba přerušila a jednotlivé měny si žily svým životem. Zatímco maďarský forint si v celotýdenním hodnocení polepšil o zhruba třetinu procenta zejména díky lepší výkonnosti ve druhé polovině týdne, polský zlotý posiloval zejména v první polovině týdne, kdy si připisovat až tři čtvrtiny procenta. Po korekci průběhu páteční seance své celotýdenní zisky zredukoval na 0,3 %. To čeká koruna se vyvíjela úplně opačným směrem. Během prvních dvou obchodních dnů se kurz ještě držel stabilní těsně nad hladinou 25,50 CZK/EUR, ve druhé polovině týdne však byl patrný oslabující trend na tuzemské měně, který pokračoval i v průběhu pátečního obchodního dne. To se kurz postupně dostal dokonce nad 25,80 CZK/EUR, což znamenalo týdenní ztrátu koruny vůči euru převyšující 1,1 %.
 
Oproti předchozím týdnům začínají kurz koruny opětovně ovlivňovat spíše tuzemské faktory. V průběhu týdne zveřejněný komentář centrálního bankéře L. Lízala opět upozornil na to, že v situaci nulových úrokových sazeb je měnový kurz tím nástrojem, která hodlá ČNB v případě potřeby použít. Citlivost na tato slova je samozřejmě výraznější v situaci, kdy se kurz nachází na silnější úrovni ve srovnání s předpokladem centrální banky. Trh též začal vnímat informaci, která proběhla informačními agenturami, totiž že Španělská Telefonica hodlá prodat svůj majoritní podíl v Telefonice CR, kde je významným zájemcem tuzemská finanční skupina PPF. Podle současné tržní kapitalizace se jedná o objem cca 2,7 mld. EUR. To by znamenalo výrazně negativní FDI s možným dopadem do kurzu koruny.
 
Očekáváme, že uvedené faktory budou na trh působit i v průběhu nadcházejícího týdne, což by mělo vytvářet tlaky na pokračující oslabování koruny. Dá se předpokládat, že příští týden přinese komentáře dalších centrálních bankéřů. Ti čelí dilematu. Na straně jedné se zlepšují indikátory z reálné ekonomiky potvrzující, že recese je za námi. Na straně druhé je stále zřetelnější, že dezinflační trend zesiluje a v průběhu prvního čtvrtletí bude ČNB s velkou pravděpodobností čelit meziročnímu poklesu spotřebitelských cen. Pro některé centrální bankéře to může být silným impulsem pro nějakou formu verbálních intervencí. Na straně druhé se mezi centrálními bankéři objevuje názor, že tento vývoj nepředstavuje deflační nebezpečí a naopak snížení cen (zejména elektrické energie) bude mít pozitivní dopad na spotřebu domácností. Na posledních dvou zasedáních bankovní rady se o využití přímých intervencí proti koruně hlasovalo, většina se ale prozatím nenašla. S tím, jak se bude zasedání blížit (uskuteční se 7. listopadu) bude narůstat i nervozita trhu z toho, že ČNB reálně zaintervenuje, případně stanoví mez, pod kterou kurz nepustí (floor) či uvede přímo pásmo, kde by ráda kurz viděla (band). I když to není náš hlavní scénář, my se domníváme, že riziko deflační spirály není velké, trh se může této varianty obávat.

Autor: Jan Vejmělek