Povodně 2013: Ekonomické souvislosti - srovnání s předchozími případy

Škody

Odhadovat celkové škody je prozatím předčasné, protože povodně stále nejsou na ústupu. V řadě míst se situace dále zhoršuje, průtoky některých vodních toků ještě budou kulminovat. Při současném rozsahu povodní by škody patrně neměly přesáhnout škody způsobené záplavami v letech 1997 a 2002. V závislosti na dalším vývoji by se odhad škod mohl pohybovat v řádu miliard korun v lepším případě, resp. v řádu nižších desítek miliard korun v horším případě. Celkové škody pomáhá snižovat připravenost a rychlá reakce po zkušenost z předchozích povodní. Například v roce 2002 se na celkových škodách významně podílely škody způsobené v pražském metru, které je nyní již pro jistotu uzavřené. Následující tabulka přináší srovnání škod způsobených povodněmi v předchozích letech, a to jak jejich absolutní výši, tak v relaci k HDP.

Tab. 1: Povodňové škody

Ekonomické dopady

Z krátkodobého pohledu ovlivní povodně ekonomiku negativně komplikacemi v dopravě a výpadky elektřiny. Například v srpnu 2002, kdy ČR zasáhla jedna z největších povodní, klesla meziměsíčně průmyslová výroba o 5,6 procenta, přitom v předchozích měsících v průměru mírně rostla. Srovnání krátkodobého dopadu na průmyslovou produkci v případě jednotlivých povodní ukazuje druhá tabulka. Negativní dopady nejspíše postihnou i další odvětví ekonomiky.

Tab. 2: Krátkodobý vliv povodní

Zdroj: do roku 2000 odhady autora, od roku 2001 ČSÚ

V dalších měsících lze ovšem očekávat, že výpadky produkce budou postupně kompenzovány a celkový negativní dopad na vývoj HDP bude nejspíše jen mírný. Zároveň se projeví nezbytná obnova poničené infrastruktury v podobě zvýšení stavebních prací v oblasti inženýrského stavitelství, resp. hrubé tvorbě fixního kapitálu. Nicméně ve vývoji ekonomiky zpravidla převáží jiné vlivy, zejména ekonomický vývoj v zahraničí ovlivňující poptávku po vývozu z ČR, nebo domácí hospodářská politika. I dosud největší případy povodní v letech 1997 a 2002 ovlivnily HDP maximálně o několik desetin procenta.

Veřejné finance

Vláda má krizové situace v rozpočtové kapitola Všeobecná pokladní správa vyhrazena rezervu ve výši 100 milionů korun. Stejnou částku ve stejné kapitole rozpočtu má také v rámci rezervy na mimořádné výdaje a především vládní rozpočtovou rezervu, která letos činí 3,604 miliardy korun. Ta je vytvářena v souladu s ustanovením zákona č. 128/2000 Sb. v minimální výši 0,3 procenta z celkových rozpočtovaných výdajů. Prozatím v průběhu letošních povodní vláda již rozhodla o uvolnění 300 milionů korun pro pomoc městům a obcím postiženým povodněmi.

Obr. 1: Rozpočtové rezervy

Zdroj: MF ČR

Pokud by zmíněné rozpočtové rezervy nestačily lze aktivovat další prostředky, zejména mimorozpočtové fondy (Státní fond dopravní infrastruktury). Poměrně značnou rezervu si každý rok vláda skrytě vytváří nadhodnocením výdajů na dluhovou službu. Loni bylo na tyto náklady v rozpočtu vyčleněno 79,4 miliardy korun, skutečné náklady ovšem činily 56 miliardy korun. Letos jsou náklady na státní dluh rozpočtovány na 70,8 miliardy korun, při současném vývoji na trhu by se ale mohly pohybovat kolem 60 miliard korun.

Pokud by ani tyto možnosti nestačily, potom by vláda mohla použít dluhové financování podobně jako v roce 2002, kdy byly vydány tzv. povodňové dluhopisy, nebo mimořádné daně jako v roce 2010, kdy byla kvůli financování nákladů způsobených povodněmi snížena základní měsíční sleva na dani o 100 korun.

David Marek , Patria Finance