Prezident vetoval novelu horního zákona, měla zrušit možnost vyvlastňování kvůli těžbě

PRAHA (MEDIAFAX) - Novela horního zákona, která rušila tzv. vyvlastňovací paragraf, narazila u prezidenta Václava Klause, který ji vetoval. Agenturu Mediafax o tom v pondělí informoval tiskový mluvčí Hradu Radim Ochvat, novelu bude muset znovu projednat Poslanecká sněmovna.

Zákon, kterým by se zrušil institut vyvlastnění, představuje podle Klause mimořádný zásah samotné podstaty horního zákona, který jako jediný stanoví, že tzv. vyhrazené nerostné bohatství je vlastnictvím státu, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku nad dotyčným ložiskem.

"I když rozsahem jde jen o tzv. 'malou novelu', může vyvolat řadu komplikací. Dá se očekávat, že pozemky, pod nimiž se nacházejí tato státu vyhrazená ložiska a jež nebude v mimořádných případech možné vyvlastnit, budou vykupovány ze spekulativních důvodů s perspektivou vymáhání vysokých náhrad od státu. Na změnu horního zákona mají zájem především tito potenciální spekulanti," zdůvodňuje veto prezident. Navíc upozorňuje, že řada jiných zákonů vyvlastnění umožňuje, například stavební, vodní nebo energetický.

Prezident připomněl, že proti novele se postavila řada institucí, mimo jiné Hospodářská komora, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svaz průmyslu a dopravy či Ústecký kraj. "Nejde jen o tolik diskutovanou těžbu hnědého uhlí, ale i o těžbu dalších, dosud vyhrazených nerostných surovin," uvedl prezident. V okolních státech, například na Slovensku, v Německu nebo v Rakousku je podle něj vyvlastňování zákonným institutem.

Pokud by se vyjmul institut veřejného zájmu a vyvlastnění z horního zákona, stát by se podle prezidenta zbavil nástroje pro přístup ke svému vlastnictví. "Vyhlášení veřejného zájmu v případě těžby dosud náleží vládě, která je odpovědna za energetickou politiku. Touto změnou by nástroj k uplatňování své energetické politiky ztratila," napsal Klaus poslední důvod, proč novelu vetoval a tím ji vrátil k projednání Poslanecké sněmovně. Koalice bude muset v případě, že by chtěla prezidentovo veto přehlasovat, najít 101 poslaneckých hlasů.

Úpravu zákona o ochraně a využití nerostného bohatství připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Vycházelo při ní z ustanovení koaliční smlouvy, na které se shodla vláda ještě ve složení ODS, TOP 09 a Věci veřejné. Ministerstvo mělo za úkol připravit novelu, která "odstraní možnost vyvlastnění a další omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí v dobývacích prostorech".

Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že od roku 2015 by případný postup za limity těžby uhlí v severních Čechách mohl záviset výhradně na dohodě vlastníků pozemků, pod kterými se uhlí nachází, a těžebních společností. Do roku 2014 zatím stát o prolomení limitů neuvažuje.

Navržená změna měla podle rezortu ministra Martina Kuby (ODS) vyřešit úpravu střetu zájmů mezi ochranou soukromého vlastnictví a využíváním nerostného bohatství. "Předložené řešení výrazně posiluje ochranu práv vlastníků nemovitostí potenciálně dotčených těžbou vyhrazených nerostů," uvedlo ministerstvo.

Podle platné legislativy sice mají těžební společnosti povinnost se s úřady, firmami i lidmi dohodnout. Pokud ale k takové dohodě nedojde a pro využití výhradního ložiska existuje převažující veřejný zájem, může stát podle zákona problematické nemovitosti vyvlastnit, jejich vlastníky vyplatit a těžařům uvolnit cestu.

Jan Drahorád, Tereza Veselá, drahorad@mediafax.cz