Důchodová reforma se může spustit už od začátku roku, poslanci přehlasovali prezidenta

PRAHA (MEDIAFAX) - Technickou normu, která dovoluje od ledna spustit druhý pilíř penzijního systému i bez funkčního Jednotného inkasního místa, schválili ve středu poslanci. Přehlasovali tak 102 hlasy veto prezidenta Václava Klause.

Opozice normu několik hodin kritizovala. "Jde o nejhorší rozhodnutí, které tady bylo ve sněmovně předloženo od chvíle, kdy byla spuštěná kupónová privatizace," razantně prohlásil ve sněmovně předseda KSČM Vojtěch Filip, který varoval, že kdykoliv to bude možné, bude navrhovat zrušení tzv. druhého pilíře.

K němu se přidal i poslanec Vít Bárta (VV), kterému vadilo, že se do důchodové reformy nedostala tzv. mezigenerační solidarita, tedy možnost převádět část plateb z pojištění na důchody rodičům, která byla součástí koaliční smlouvy s Věcmi veřejnými. "Nejen že to tento zákon neobsahuje, ale pan ministr (Miroslav) Kalousek (TOP 09) říká, že mezigenerační solidarita prostě nebude," řekl Bárta, kterému se nelíbilo ani prosazení konsolidačního balíku během středečního odpoledne. "Sněmovna prosadila zvýšení daní, které se nicméně nevyberou a ještě ty vybrané peníze, které se nevyberou a které reálně nebudou, stihne utratit," narážel poslanec na situaci, že Poslanecká sněmovna během středy schválila i zvýšení DPH o jeden procentní bod na 15 respektive 21 procent. Druhý penzijní pilíř naopak peníze ze státního rozpočtu, z prvního průběžného pilíře, vyvede.

Prezident Klaus prováděcí zákon k penzijní reformě dříve vetoval. "Se změnou důchodového systému nesouhlasím ze zcela jiných důvodů než parlamentní opozice. Své důvody jsem vysvětlil několikrát," uvedl na Klaus. "Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému…svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně," dodal.

Důchodová reforma je podle hlavy státu zásadní změnou sociálního systému, který má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana. Proto její obsah, příprava i realizace vyžadují ve společnosti co nejširší konsensus: "V tomto případě takový konsensus v odborné sféře, na politické scéně i ve společnosti neexistuje."

Klaus připomněl, že vládní návrh důchodové reformy odmítl Senát a ve sněmovně se ho podařilo schválit jen velmi těsnou většinou současné vládní koalice.

"Silové protlačení této klíčové změny parlamentem nedává dobrou perspektivu pro její dlouhodobou udržitelnost a pro stabilitu podmínek v příštích možných politických konstelacích. Vládní projekt důchodové reformy, především vytvoření jejího tzv. druhého pilíře, tedy individuální dobrovolné důchodové spoření v privátních fondech, se navrhuje spustit v době, kdy finanční krize odhalila rizika a podlomila důvěru v dlouhodobé kolektivní investování, kdy se obdobné systémy ve světě a především v zemích okolo nás dostaly do těžké krize a jsou zpětně znárodňovány či podstatně modifikovány a kdy celková ekonomická situace a především její perspektiva není příznivá," vysvětlil prezident své stanovisko.

V takové situaci je prý spuštění reformy hazardem s důvěrou občanů, se stabilitou důchodového systému a s veřejnými i soukromými financemi. Obtížně odhadnutelné jsou podle Klause i dopady zavedení druhého pilíře na dnešní průběžný důchodový systém, na němž je a v dalších desetiletích bude jak současná generace důchodců, tak generace těch, kteří se důchodovému věku blíží, plně závislá.

Ve středu schválený zákon má umožnit vyvádění peněz ze státního důchodového účtu do soukromých penzijních fondů i za situace, kdy ještě nebude fungovat jedno inkasní místo (JIM). Jak několikrát ministr Kalousek upozornil, neschvalovala se penzijní reforma.

"Nepřijetí navrhované právní úpravy by znamenalo, že jednotliví poplatníci si fakticky nemohou spořit na důchod prostřednictvím druhého pilíře důchodového systému. Navrhovaná právní úprava je tedy nezbytná, aby byl současný systém odpovídajícím způsobem revidován a byla zajištěna jeho funkčnost," zdůvodnilo návrh ministerstvo financí.

Rezort financí upozornil, že podle současné právní úpravy není možné vybírat a dál spravovat část pojistného na sociální zabezpečení určenou do druhého pilíře důchodového systému.

Právě sem, na účty soukromých penzijních společností, dostanou zaměstnanci od začátku roku 2013 možnost vyvádět si tři procenta z odvodů na sociální pojištění. Podmínkou pro to je, aby si k částce přidali ještě další dvě procenta platu. Po dosažení důchodového věku budou sice dostávat méně peněz od státu, ale k tomu získají další peníze ze soukromých fondů a ve výsledku by měli mít na stáří víc financí.

"Vzhledem k tomu, že důchodová reforma začne fungovat bez současné existence JIM, je nutné nastavit procesní pravidla, která upravují inkaso a převod finančních prostředků ve prospěch důchodového spoření účastníků u penzijních společností tak, aby celý systém mohl být spuštěn nezávisle na projektu JIM," připojilo ministerstvo financí.

Podle platné legislativy daňová reforma odstartuje až 1. ledna 2015, původně mělo JIM a další její součásti fungovat už o dva roky dříve. "Při současném zachování účinnosti zákona o důchodovém spoření k 1. lednu 2013 je přijetí navrhované právní úpravy nezbytné k umožnění fungování důchodové reformy a takzvaného opt-outu již od roku 2013, tedy bez současné existence JIM," uvedl rezort.

Náklady spojené se zákonem předkládací zpráva zákona odhadla na 46 milionů korun, dalších zhruba 15 až 17 milionů korun budou muset investovat orgány sociálního zabezpečení. Podle rezortu jde ale o náklady, které by musely být vynaložené "tak jako tak".

Jan Drahorád, drahorad@mediafax.cz