Denní zprávy: Situace po řeckých volbách

Tak tedy Řecko, které se ocitlo již poněkolikáté na hraně útesu, učinilo o tomto víkendu jeden opatrný úkrok zpět. Řečtí voliči sice ani v opakovaných předčasných volbách nepodpořili většinově strany, které souhlasí s další spoluprací s MMF, avšak volební systém zahrnující bonus 50- ti parlamentních křesel pro vítěze nakonec důležitou většinu pro tzv. proevropské strany zařídil. Leckdo by si tedy řekl, že výsledek víkendových voleb bude mít za následek to, že akutní odklon Řecka z eurozóny se nebude konat. Je tedy euforie na místě? Krátkodobě nepochybně ano, neboť pokud Nová demokracie spolu se socialistickým PASOKEM postaví staronovou vládní koalici, těžko si lze představit situaci, že by tuto proevropskou vládu oficiální věřitelé včele s Němci odstřihli od penězovodu. Německo již také vyslalo velmi opatrný signál do Řecka, že k jistým ústupkům je připraveno. Velkorysost Němců a ostatních vůči Řekům však bude mít svoje limity a může se spíše týkat rozložení některý parametrů záchranného balíku v čase. Staronová vládní koalice v Aténách možná bude takový ústupek prezentovat jako svoje vítězství nad MMF a EU, které má zmírnit utrpení řecké populace v průběhu utahování opasků. Dočasně budou spokojeny obě strany, trhy budou možná dokonce nadšeny a centrální banky budou moci uložit svoje nadstandardní zásahy proti možné finanční nákaze zpátky k ledu. Za tři či šest měsíců se nám však může základní fundamentální problém vrátit zpátky na stůl. Otázkou totiž zůstává, zdali je Řecko schopno bez existence transferové unie v eurozóně (čti penězovodu z Berlína do Atén) dlouhodobě existovat. Zkušenost z posledních čtyř let nám přitom říká, že řecká ekonomika je natolik strukturálně odlišná od jádra měnové unie, že sdílení společné měny s Němci je pouze jedno velké trápení. To tyto volby o nějaký čas prodlouží - nebude-li pak v brzké době funkční transferová unie, přijdou volby další a v nich se již radikální levice v čele se SIRYZOU nebude muset o výsledek obávat.

Pozitivní výsledek řeckých voleb ovlivňuje i finanční trhy

Středoevropské měny v tuto chvíli logicky, podobně jako většinu trhů, zajímá pozitivní výsledek voleb v Řecku. I když euro-krize má ke svému řešení hodně daleko (viz úvodník), investoři budou přehodnocovat rizika a snižovat sázky na nejhrůznější scénáře (řecký bankovní run a chaotické zavedení drachmy). Z toho by měla profitovat i střední Evropa, které se současně mohou líbit sázky na QE3 před středečním zasedáním FEDu. Na koruně by to mohlo znamenat posun k 25, 14 EUR/CZK (200- denní průměr). V Maďarsku navíc vše nasvědčuje tomu, že se vláda dohodla s ECB a MMF na finálním znění nového zákona o centrální bance. To může ještě podpořit zisky forintu, který překonal českou korunu již v pátečním obchodování.

Euro si pochopitelně po řeckých volbách, které naznačují možnost sestavit vládu spolupracující s Trojkou, výrazně oddychlo. Výsledem tak byl pohyb eurodolaru značně nad hranici 1,27. Další zisky eura budou nicméně spíše závislé na tom, co tento týden učiní FED. Trhy totiž v očekávání nejhoršího počítaly s tím, že FED tuto středu opět agresivně zasáhne a rozjede další kolo měnové expanze. Zmírní-li se však napětí na globálních finančních trzích, nemusí být počínání FEDu tak agresivní, což může vést k paradoxnímu výsledku, kdy dolar bude nakonec profitovat z faktu, že se eurozóna nerozpadá.

Výsledek řeckých voleb je pro evropské vládní dluhopisy pozitivní, americké pocítí dočasnou kalamitu

Výsledek řeckých voleb bude na jedné straně požehnáním pro všechny vládní dluhopisy zranitelných zemí uvnitř eurozóny a na straně druhé pak minimálně dočasnou kalamitou pro americké a německé vládní dluhopisy. Výnos desetiletého německého Bundu se také již vrátil nad hranici 1,50 %, přičemž pokud budu Němci na nadcházející schůzce zemí G20 svolní k dalším ústupkům, mohou být ztráty jejich vládních dluhopisů daleko výraznější.

Obchodování na komoditních trzích se v pátek neslo v poklidnějším duchu

Páteční obchodování na komoditních trzích se neslo v poklidnějším duchu a v nervózním vyčkávání na událost měsíce v podobě opakovaných předčasných voleb v Řecku. Ty nakonec dopadly lépe z hlediska příznivců setrvání země v eurozóně (viz úvod), což přináší na trhy všeobecnou úlevu a dodává sílu i komoditám. Cena ropy Brent se tak aktuálně pohybuje nad 98 USD za barel. Zlato naopak v prvotní reakci mírně ztrácelo (v posledních dnech začalo znovu tak trochu koketovat se statutem bezpečného aktiva), avšak zisky eura mu přece jen pomáhají a obchoduje se tudíž nad 1620 USD/toz.