Merz na startu: Sestavit koalici je jen začátek, opravdové výzvy teprve přijdou

Parlamentní volby do Bundestagu, které se konaly minulou neděli, zásadně proměnily politickou krajinu Německa. Vítězství CDU/CSU s 28,6 % hlasů staví Friedricha Merze do popředí jako hlavního kandidáta na kancléře. Nový lídr čelí první reálné výzvě – sestavení vlády, která bude schopna prosadit zásadní reformy s významnými dopady na německou ekonomiku i investiční prostředí.

Výsledek voleb redefinoval politickou mapu Německa. I když vítězství CDU/CSU dává Merzovi poměrně silný mandát, skutečná síla se projeví až ve schopnosti sestavit funkční koalici. Po špatných zkušenostech s minulou vládou, která byla postavena jako trojkoalice, bude Merzovým cílem utvoření dvojkoalice a tím pádem i omezení potřebných kompromisů. Odborníci předpokládají, že nejpravděpodobnějším partnerem se stane středolevicové SPD, kterému se ale ve volbách příliš nedařilo, když získalo pouze 16,4 % hlasů. V tomto případě bude také potřeba překonat poměrně značné rozdíly v představách o fiskálních reformách a v domácí politice. Přestože existují teoretické možnosti spolupráce s krajně pravicovými subjekty, Merz tuto variantu jednoznačně odmítl. Intenzivní koaliční rozhovory, zaměřené na dosažení konsensu v otázkách fiskálních reforem a domácí politiky, v Německu v minulosti většinou trvaly dva až tři měsíce, a tak můžeme očekávat, že by nová vláda mohla zasednout v dubnu nebo květnu.

Ekonomický a fiskální výhled

Německá ekonomika se v 2024 nacházela již druhým rokem v recesi a je tak nejslabší ekonomikou eurozóny. Špatné hospodářské výsledky jsou způsobeny hlavně zpřísněním finančních podmínek, růstem cen energií a oslabením zahraniční poptávky (zejména z Číny). Svojí roli ale hrají také strukturální problémy, které jsou přítomny již delší dobu. Zpoždění potřebných investic, zastaralá infrastruktura, ale také stárnoucí populace, nedostatek kvalifikované pracovní síly a nízká produktivita vytvářejí na potenciální růst silný negativní tlak. Očekává se proto, že německá ekonomika letos poroste pouze o 0,3 % nebo dokonce pouze o 0,1 %, jak předpokládá Federace německého průmyslu. Je tedy jasné, že nová vláda bude muset přistoupit k zásadním reformám, pokud chce tento negativní trend zvrátit. Otázkou zůstává, kde bude koalice hledat potřebné zdroje, které jsou k nastartování růstu potřeba. Možnosti pro zvýšení veřejných investic jsou dvě:

1. Reforma pravidla dluhové brzdy, které je zakotveno v ústavě

2. Vytvoření speciálních fondů, které budou stát mimo rozpočet (na obranu a / nebo infrastrukturu)

Pro schválení obou variant je potřebná 2/3 většina německého spolkového sněmu, což naznačuje, že půjde hlavně o politické a ne ekonomické rozhodnutí. CDU, SPD a Zelení, tedy strany, které do určité míry propagují reformy, tuto super většinu poslanců nemají. „Zajisté dojde ke změně fiskální politiky, neznamená to ale, že bychom měli očekávat výrazné ekonomické stimuly,“ říká Didier Borowski z Amundi Investment Institutu. Reálné dopady těchto opatření se ale rovněž dají očekávat až v roce 2026. Pomoci celkově zlepšit investiční klima a posílit konkurenceschopnost by mohly také efektivnější byrokratické postupy, podpora inovací a cílené investice do digitalizace a výzkumu. „Příští koaliční vláda bude pravděpodobně aktivnější ve změnách fiskální politiky, bude ale potřeba pozorně sledovat koaliční jednání, aby se tento názor potvrdil,“ dodává Borowski.

Investice do obrany

Předpokládá se, že pokud budou vytvořeny speciální fondy, půjde nejspíše o fondy určené pro investice do obrany. Minulá vláda Olafa Scholze schválila po propuknutí rusko- ukrajinské války speciální fond ve výši 100 miliard eur určený pro modernizaci německé armády. Ten je ale téměř vyčerpaný. CDU byla ve své předvolební kampani v této otázce sice opatrná, Mnichovská bezpečnostní konference ale způsobila zásadní obrat a budoucí kancléř Fridrich Merz potvrdil, že se výdaje na obranu navýší ze 2 % HDP na 3 % HDP. Aby tohoto cíle mohlo být dosaženo, bude na následujících pět let zapotřebí rozpočet ve výší 200 miliard eur.

Investiční výhled – dluhopisový trh a akciový potenciál

Současná politická nejistota a očekávané fiskální reformy mají přímý dopad na investiční prostředí. Co se týče dluhopisového trhu, německé státní dluhopisy, tradičně vnímány jako bezpečný přístav, se potýkají s extrémně nízkými výnosy. Rostoucí nabídka nových emisí, vyvolaná potřebou financovat fiskální uvolnění, by mohla vést k růstu výnosů u dluhopisů s delší dobou splatnosti, což by se projevilo prudkým sklonem výnosové křivky. Krátkodobé inflační signály a případné změny měnové politiky pravděpodobně budou hrát klíčovou roli při dalším vývoji trhu.

Na akciovém trhu se situace vyvíjí odlišně. Německý index DAX zaznamenal za posledních 12 měsíců výrazný růst a svými výsledky tak překonal další evropské burzy a dokonce i S&P500, když dosáhl celkového výnosu přibližně ve výši 30 %. Výsledky odráží silný výkon vybraných blue-chip společností s významnou globální expozicí (40 % hodnoty indexu představují pouze 4 společnosti a 80 % tržeb kótovaných společností je realizováno mimo území Německa). Očekávané reformy, včetně možnosti daňových úlev a uvolnění regulačního prostředí, by mohly podpořit nejen tyto dominující firmy, ale také menší a středně velké společnosti s vyšší domácí expozicí. Tato diverzifikovaná perspektiva naznačuje, že tržní dynamika v segmentech fixed income i akcií bude nadále formována strukturálními změnami.

I přes svou silnou výkonnost zůstává index DAX přiměřeně oceněn, a to na úrovni 13,7násobku předpokládaných zisků. Navíc se pro DAX v příštích 12 měsících odhaduje růst zisku na akcii o 11 %, což je více než 8 % očekávaných pro širší evropský trh a ne příliš vzdáleno od 13 % předpovídaných pro americký trh.

Autor: Amundi Investment Institute