Komise očekává řadu povinných otevření fondů - TZ Komise pro CP

Komise pro cenné papíry

Odbor vnějších vztahů

tel 2109 6260

fax 2421 2879

Podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech může investiční společnost rozhodnout o přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond. Vedle dobrovolné přeměny uzavřeného podílového fondu upravuje zákon i přeměnu povinnou. Přeměna musí být provedena u těch investičních a uzavřených podílových fondů, které splní zákonné kritérium o výši průměrného diskontu, jenž je v současné době 30 %. Fond se rovněž musí otevřít, pokud se s jeho podílovými listy, případně akciemi, neobchoduje na veřejném trhu více jak 20 pracovních dnů. Od 9. 6. 1999, kdy se kritérium diskontu snížilo na 30 %, překročilo tuto hranici 19 investičních fondů, z čehož pouze 2 požádaly o otevření, 7 je v likvidaci a u 2 byla žádost o jmenování likvidátora podána. Zákonnou podmínku splnily také 2 uzavřené podílové fondy, žádost o otevření Komise obdržela od jednoho z nich.

Pokud představenstvo investičního fondu, o jehož otevření musí rozhodnout valná hromada, či investiční společnosti obhospodařující uzavřený podílový fond nepředloží Komisi v zákonné lhůtě žádost o přeměnu fondu, projekt přeměny a statut otevíraného fondu nebo nerozhodne o likvidaci fondu, zahájí Komise správní řízení z vlastního podnětu. Účastníkovi tohoto řízení Komise uloží povinnost předložit projekt přeměny a pokud opatření nepovede k nápravě, přistoupí k zavedení nucené správy. O přeměně fondu pak rozhodne v působnosti valné hromady nucený správce. Pokud Komise usoudí, že přeměna fondu je neúčelná, může přistoupit k odnětí povolení fondu s jeho následnou likvidací.

I při povinném otevírání fondů obsahuje právní stanovisko Komise požadavky na strukturu a likviditu majetku fondu. V souvislosti s požadavkem na míru likvidity majetku před transformací na otevřený podílový fond Komise zaznamenala veřejná prohlášení (často samotných správců fondů), že zlikvidnění majetku v krátkém časovém horizontu znevýhodňuje akcionáře a podílníky transformovaných fondů, neboť nemůže být realizováno s požadovaným ziskem. Pokud je však vnitřní hodnota a atraktivita cenných papírů v majetku fondů skutečně taková, jak ji prezentují jejich správci, jistě se při veřejné nabídce najde investor, který bude ochoten za uvedenou hodnotu cenné papíry nakoupit. V majetku fondů jsou však často nelikvidní cenné papíry, které by nebylo možné převést do likvidní podoby i bez ohledu na časový horizont požadovaný Komisí. Obhospodařovatelé fondů pak využívají proces otevření k ospravedlnění nevýhodných investic realizovaných v minulosti. Typickým příkladem takto nelikvidních investic jsou účasti v tzv. lesních společnostech, jejichž akcie nakoupila řada fondů. U fondů s portfoliem tvořeným takovými cennými papíry lze očekávat pokles hodnoty vlastního jmění, způsobený rozdílem v ocenění těchto investic a cenou dosaženou při jejich prodeji.

K dnešnímu dni došlo k otevření 32 uzavřených podílových a jednoho investičního fondu. Dále Komise registruje žádosti o otevření u osmi investičních a pěti uzavřených podílových fondů. Z vlastního podnětu vede Komise navíc tři správní řízení ve věci povinného otevření investičních fondů, přičemž další budou postupně zahajována. Po desítkách dobrovolných otevření fondů lze proto očekávat další řadu povinných.

V Praze dne 15. července 1999

Šárka Samková

tisková tajemnice