Část eurozóny požaduje, aby byl soukromý sektor donucen k silnější účasti na záchraně Řecka (20.10.2011)

BRUSEL (MEDIAFAX) - Mezi klíčovými státy eurozóny roste přesvědčení, že silnější zapojení soukromého sektoru na záchraně Řecka bude muset být vynucené, a ne dobrovolné. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters s odkazem na nejmenované unijní zdroje.

Několik zemí platících eurem požaduje výraznější snížení řeckého dluhového břemena. Tento krok by ale vyžadoval silnější účast soukromého sektoru, a to tak, že by do druhého záchranného balíčku přispěl částkou silně převyšující 50 miliard eur.

„Některé země pracují s velmi agresivními scénáři,“ uvedl zdroj z Evropské unie (EU). „Každý ví, že odpis 50 procent dluhu, jak požaduje Německo, není dobrovolný krok,“ dodal.

Eurozóna na svém mimořádném červencovém summitu schválila zapojení soukromého sektoru do pomoci Aténám. Soukromí držitelé dluhopisů měli přispět právě částkou 50 miliard eur na snížení dluhu v objemu zhruba 360 miliard eur. Nyní se ale tato cifra v souvislosti s otázkou udržitelnosti dluhu jeví jako nedostatečná.

„V červenci jsme dosáhli dohody o příspěvku 50 miliard eur s odpisem 21 procent,“ vysvětlil jiný zdroj. „Otázka je: co bychom měli dělat teď? Některé země na tuto otázku odpovídají, že bychom měli mnohem více zapojit soukromý sektor nehledě na to, jak se rozhodnou banky,“ uzavřel.

Na podobě prvního balíčku se Řecko s mezinárodními věřiteli dohodlo na začátku května loňského roku. Výměnou za finance v objemu 110 miliard eur (přes 2,7 bilionu Kč) země přislíbila přijmout celou řadu úsporných opatření, škrtů a reforem.

Situace kolem Atén se ale ani tak neuklidnila a lídři zemí platících eurem na červencovém mimořádném summitu schválili druhou záchrannou pomoc, díky které Řecko dostane dodatečných 109 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč) od eurozóny a MMF.

Simone Radacicova, radacicova@mediafax.cz