Netelefonujte nám, posílejte maily, píší studenti ve svých esejích

Od 1. září mohou studenti všech typů škol v České republice posílat své práce do II. ročníku soutěže „Ideální banka 21. století aneb o vzájemné komunikaci banky a klienta“. Díky Poštovní spořitelně se letos soutěží o ceny v celkové hodnotě přes 80 tisíc korun. Studenti budou moci uplatnit nejen své znalosti a nápady, ale také svou fantazii. Podtitul letošního ročníku zní „Zásady vztahu banky s klientem, vyváženost vzájemného postavení, srozumitelnost služeb pro klienty jiných věkových kategorií, představa proklientského přístupu banky, reflexe klientů a její vnímání bankou.“

Veškeré informace ke studentské soutěži najdete na adrese:

http://www.bankovnipoplatky.com/ii-rocnik-souteze-pro-studenty--idealni-banka-21-stoleti/zakladni-informace-5411/

A již první práce, které dorazily k nám, ukazují, že letos to bude opět velmi těsný souboj. A vše se točí kolem komunikace banky s klientem. Zřejmě nejčastějším tématem je hledání řešení ve vztahu ke srozumitelnosti bankovního jazyka, přátelského prostředí či návrhy na zavedení etického kodexu. O něm píše například Michaela Pihíková: „Jeden z bodů tohoto kodexu obsahuje formuli, která ujasňuje chování pracovníka banky. Pracovník banky by měl být zdvořilý, korektní a hlavně především nestranný ke všem klientům. Zde tedy máme slovo nestranný, nestranný musí být natolik, aby zákazníka nerozlišoval podle jeho finanční situace. Také zde najdeme pravidlo, kdy obchodní jednání nejen že musí být vedeno slušně, ale opět bez jakékoliv předpojatosti či zvýhodňování plynoucího z osobních motivů pracovníka banky.“ Mladí lidé také často zmiňují větší ohleduplnost vůči starší generaci, opět citace studentky Pihíkové: „Mně osobně by se líbil nápad s tím, že by se k různým balíčkům služeb dávala CD s různými learningovými programy. Například u internetového bankovnictví, při jeho otevření a spuštění by mohla banka dávat CD s přesnými postupy, kdy by se na tomto softwaru mohla objevit postavička, která by Vás prováděla celým zprovozněním internetového bankovnictví.“

Studenti také celkem jednoznačně dávají najevo, že upřednostňují oslovování přes e-maily před telefonováním. Za všechny názor studenta Ondřeje Duška: „Asistentka vašeho bankovního poradce se s vámi telefonicky spojí, aby dohodla termín, kdy vás bude kontaktovat bankovní poradce. Vskutku zajímavé, někdo vám volá, aby dohodl, kdy vám bude někdo jiný volat, aby ten si s vámi dohodl schůzku. Jaké by mohlo být řešení, aby se podobné situace neopakovaly? Navrhoval bych například kontakt e-mailem. Dle mého názoru jde o komunikační kanál mnohem rychlejší, levnější a především méně obtěžující než-li telefonický rozhovor. Internet je prostředkem, který díky svému mnohačetnému využití oplývá mnoha výhodami. Zrychluje práci, šetří čas a v konečném důsledku i peníze. Velice bych proto uvítal mnohem intenzivnější komunikaci s bankou právě prostřednictvím internetu. Můj vzkaz bance zní: Už mi nevolej!“

Jiná studentka se zase zamýšlí nad tím, jestli vůbec může existovat „ideální banka“ kvůli různým zájmům různých klientů, jak píše: „Ideální banka neexistuje, protože by zanikla pod požadavky svých klientů. Každý by bral a nic nedával zpět. Byl by to vztah nevyvážený, téměř jednostranný. Nejdříve je potřeba si položit několik otázek. Kdy člověk chodí do banky? Když musí a když něco chce. První případ by lepší banka vyřešila na dálku. Přes telefon, internet či mail klienta. Druhý případ je jiný. Já něco chci, potřebuji nebo žádám. Vím to a rád do banky přijdu. Očekávám však slušné jednání a dostatek času, aby jsme si dostatečně porozuměli.“ Na závěr své práce se Marie Stránská zamýšlí nad vzájemnou důvěrou: „Závěrem chci říci, že nic z toho nemůže fungovat, pokud nebude vztah banka versus klient založen na oboustranné čestnosti a důvěře. Pakliže se budeme, jak to je u nás běžné, jenom snažit se vzájemně oklamat, tak to vážně nepůjde. Člověk ve své malosti nemůže myslet pouze na sebe a co mu to hned vynese.“

Studenti také mají zajímavá přirovnání pokud jde o jejich vztah k bance. Tak například Radka Klímková používá pro komunikaci s bankou internet, protože „do banky chodím ráda jako k zubaři.“ Ondřej Smutný zase replikuje názor studenta z loňského ročníku, že banka by měla být jako milenka – reprezentativní, chytrá, chápavá … s tím, že: „…vyjmenované vlastnosti jsou žádané a důležité, ale vztah s milenkou nebývá levná záležitost. Za samozřejmost se totiž považuje, že milence stále za něco platíte. Banka by tak měla být spíše spolehlivým přítelem, se kterým si rozumíte a nemáte pocit, že vás jen využívá.“

Práce je možno přihlašovat do konce října 2008 a to na emailovou adresu soutez@bankovnipoplatky.com s uvedením jména, adresy, jména studované školy, telefonního čísla a emailové adresy autora práce.