Amatérské zamyšlení o ČEZu...

Tak nám oznámili ekonomické výsledky ČEZu, paní Mũllerová, jistě by s typickým úsměvem na rtech řekla snad nejveselejší postava české literatury. S úsměvem na rtech tuto zprávu jistě přijmou akcionáři, úředníci státu a další osoby, které jsou zainteresovány především na výplatě dividend. Což o to, energetická společnost ČEZ očekává, že za letošní rok zvýší čistý zisk o 9 % na 46.6 miliardy korun. To by mohlo přinést dividendu až 43 koruny na akcii. O ziscích státu není třeba spekulovat. Přijde si na výplatě dividend ČEZ, podle propočtů, zřejmě až na třicet miliard korun. Výpočty a odhady se mohou samozřejmě mýlit, ale přímá výplata a následné zdanění dividend akcionářů snad konečně zaplatí tolik potřebné priority státu.

Když budete ale pročítat internetové diskuse a pominete to, ze většina anonymů bude nadávat na všechno, co novináři napíší, rychle zjistíte, že většina diskutujících o vysoké dividendy nestojí. Respektive spíše se přiklání ke kritice anonymního proudu, nadávajícího na vysoké ceny elektřiny v porovnání s oznamovanými ekonomickými výsledky. Když k tomu přidáte opční programy pro manažery ČEZ a jejich „propírání“ v médiích a staré dobré vlastnosti většiny Čechů, totiž závisti, je oheň hned na střeše. Bud, jak bud, „kocourum“ je to jedno a my všichni ostatní tu elektřinu zaplatit stejně musíme. Otázka je, zda-li je „systémové“ a účelné, aby někdo (A když tak, kdo?) určoval, jaká má být cena elektřiny, aby si nemuseli lidi stěžovat.

Zastáncům tržních principů jistě při zmínce o tom, že by mělo být něco regulováno vstávají vlasy hrůzou, jejich oponentům se zase svěšují vzteky koutky při argumentech, že trh to uřídí sám. Bez ohledu na cokoliv. Hlavní proud kritiky by se dal shrnout do tohoto názoru: Neustále se zdražuje elektřina, což ČEZ obhajuje tím, že roste spotřeba a klesá výroba. Kritici ale říkají, že velká část vyrobené elektřiny jde na export a v konečném důsledku, když začnou lidé šetřit, ČEZ energii zdraží. Má tento problém nějaké přijatelné řešení? Jaká je tržní cena elektřiny? A vydrží veřejnost tlak ceny elektřiny, která je již dnes srovnatelná s Německem?

Otázek, jednoduchých i složitých je opravdu mnoho. A řešení nejsou vůbec jednoduchá. Bráno optikou čistě ekonomické doktríny, jsou výsledky polostátní firmy vskutku pozitivní. ČEZ je již dneska jedničkou ve Střední a Východní Evropě a pokud přijmeme spekulace z kuloárů o tom, že se hodlá „provdat“ za nějakého hodně silného energetického ženicha, pak čím lepší výsledky bude mít, tím větší cenu si budou moci státní úředníci říct. Vím, že se v tomhle ohledu pouštím na tenký led, ale kuloáry jdou také zvěsti o tom, že akciový potenciál cenných papírů energetického kolosu neřekl ještě hodně nahlas, co chce. Jinými slovy, i když se objevují „cílovky“ ČEZu, podepřené jistě zhusta odbornými analýzami, někteří experti, kteří si samozřejmě přejí s ohledem na „výbušnost“ informací, zůstat v anonymitě tvrdí, že dnešní cena cenných papírů ČEZ není ve srovnání s tím, jaký potenciál firma má „zlomková“. Hm, řeknete si, co z toho, když expert chce zůstat v anonymitě a čekat na to, až bude akcie za čtyři, pět tisíc nechci?

Pokud si ale řekneme, že „umělé“ řízení čehokoliv dlouhodobě nikam nevede, měli bychom mít všichni (paradoxně!) zájem na tom, aby ČEZ vydělával co nejvíc. Proč? Protože ti, co mají akcie, je budou moci výhodněji prodat, nebo získají vyšší dividendu, ti, co akcie nemají je budou chtít získat, atd. Bohužel nutnou cenou za to může být to, že se cena energie bude zvyšovat. Každopádně, KDYŽ (a to když jsem napsal schválně verzálkama) bude ČEZ největší energetickou společnosti v postkomunistickém regionu, bude si moct diktovat víc. Možná to je idealistická myšlenka, ale není nemožná.