BRNĚNSKÝ BÁSNÍK, SPISOVATEL, NOVINÁŘ,

zakladatel a člen Syndikátu novinářů ČR Zdeněk Rotrekl oslavil životní jubileum. Narodil se před 80 lety, 1. října 1920 v rodině brněnského zahradníka. Po maturitě na klasickém gymnáziu studoval filozofii a historii na Masarykově univerzitě v Brně. Pro kontakty s protinacistickým odbojem se koncem války musel skrývat. V roce 1947 už má za sebou tři vydané básnické sbírky a je nejmladším členem Syndikátu československých spisovatelů, členem výboru Moravského kola spisovatelů, mluvčím Sdružení katolických novinářů a publicistů. Na oficiálním fóru spisovatelů na Dobříši ostře vystoupil proti komunistickým snahám o cenzorské zásahy do vydavatelské činnosti. To mu po únoru 1948 vyneslo vyloučení ze všech funkcí i ze studií, o rok později byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti provazem. Rozsudek byl změněn na doživotí. Zdeněk Rotrekl si odseděl 13 let v nejtvrdších komunistických lágrech (Bory, Leopoldov, Bytíz). I tady psal a dokázal své básně propašovat ven. Roku 1962, vážně nemocný, byl na desetiletou podmínku propuštěn. V nemocnici poznal svou budoucí ženu, zdravotní sestru Marii. Našla se pro něj jediná práce – rozsvěcovač petrolejových lamp ve výkopech. A tak symbolicky roznášel lidem světlo. Po rehabilitaci v roce 1968 byl redaktorem lidoveckého kulturního časopisu Obroda, spoluzakládal sdružení bývalých politických vězňů K 231. Po celou dobu normalizace pracoval v disentu a pomáhal na svět samizdatové literatuře. A stále psal – poezii, eseje, odborné stati. Jeho tvorbu legalizoval až rok 1989, zdaleka však není ukončena. Zahrnuje sbírky poezie ( Kamenný erb, Malachit, Chór v plavbě ryby Ichthys, Hovory s mateřídouškou, Sněhem zaváté vinobraní a mnohé další ), připravuje román Světlo přichází potmě, svým “zakázaným” kolegům věnoval soubor literárně biografických statí Skrytá tvář české literatury. Již v roce 1964 mu Exilový PEN klub německy mluvících oblastí udělil čestné členství. Převzít je mohl až o 30 let později. Následovala četná další ocenění: Zlatá medaile Masarykovy univerzity (1990), Cena Jana Zahradníčka (1992), Řád sv. Cyrila a Metoděje (1993), Čestné občanství města Brna (1994), Řád TGM ( 1995).

Svého “muklovského” údělu Zdeněk Rotrekl nelituje. Sdílel jej s tehdejším společenským a intelektuálním výkvětem. Trvalým tématem jeho tvorby je odpovědnost člověka za sebe i za jeho podíl na utváření světa. Sám je svým životem a dílem naplnil.

(čip)