Tošenovský vyučoval vládní i opoziční politiky.

Předvánoční dárek ČT1 v Otázkách Václava Moravce se netřpytil tolik, jako před pár lety. Přestože se o úplný monolog nejednalo, tak Miloš Zeman včera faktického soupeře neměl. Vstupy Miroslava Grebeníčka a Roberta Fica (předseda SMER - sociální demokracie na Slovensku) by bylo možné připodobnit spíše zdravicím spřátelených stran za normalizace. Někdejší předseda ČSSD tak včera naprosto jasně odhalil, že je sice - v našich podmínkách - geniálním politikem, nicméně s intelektem vcelku průměrným. Neměl se do koho strefovat, a s výjimkou novinářů se o to ani nepokoušel. Za tohoto stavu, kdy se neměl proti komu profilovat, nejednou sklouznul do obyčejného chvastounství.

Neopomenul zahrnout do svých autoapologetických úvah Václava Klause a jako posledního do "nejsvětější" trojice zbytněle sebevědomých blahosklonně přijal i Jiřího Paroubka. Při střízlivém posuzování, jako obvykle, perlil obecné pravdy v kombinaci s nijak objevnými a zároveň problematickými úsudky. Ocenil Paroubkův tah na branku prostřednictvím výsledků průzkumů veřejného mínění, přičemž neopomněl zmínit souběžné působení kontraproduktivních účinků prezentace Modré šance. Když se srovnával se svými následovníky (Špidla, Gross), skromně podotknul, že na rozdíl od nich se nebál obklopovat lidmi, chytřejšími než je on sám. Nějak mu ale uniklo, že se "obklopoval" v prvé řadě právě jimi, přičemž konkrétně na Paroubka tehdy jaksi místo nezbylo.

Premiér zatím v Sedmičce bezkonfliktně debatoval s předsedou KSČM, Vojtěchem Filipem. V cause Nošovice vstoupil do poklidné besedy z Ostravy Evžen Tošenovský, k tématu selekce nemocnic se vyjadřoval další hejtman za ODS, Středočech Petr Bendl. Druhý z jmenovaných dokázal Paroubka vyprovokovat k dehonestujícím výrokům, zatímco Severomoravan se od něho dočkal ocenění. Každopádně si to zasloužil, dokonce bych řekl, že jeho způsob jednání (včetně konkrétních výsledků) a vyjadřování by mohlo být vzorem nejen pro špičky ODS, ale i vládní, potažmo koaliční politiky. Nehraje žádné divadlo, vyjadřuje se jasně, věcně srozumitelně.

Martin Veselovský se tentokrát choval místy až přeuctivě, takže vyrovnaný a nevzrušený Paroubek, který navíc v hlasování diváků suverénně vyhrál (70 %), mohl být spokojen. Prohlásil však, že výsledky nepřeceňuje.

Prima si pro Partii přizvala do studia, vedle Pavla Němce a Martina Římana, i Martina Jahna a opět zprostředkovala vstup Romanu Krejčířovi ze Seychel. Bylo tudíž trochu "přecpáno," zejména při problematicky dlouhých ouverturách a stejně tak náročných animacích v rámci vymezených čtyřiceti minut. Na vlastní vyjádření politiků tak bylo relativně nejméně času.

Za mimořádně kontroverzní nutno označit okolnost, že znovu byla poskytnuta Krejčířovi příležitost, aby vystoupil v televizi s naprosto bezobsažnými sděleními. Zdá se, že úspěch v reality show zamotal tamním pracovníkům hlavu, takže se pokoušejí tomuto trendu přizpůsobit i další typy pořadů. V tomto případě to však rozhodně není zapotřebí, politici si obvykle vystačí sami. Prima se tak vystavuje nebezpečí podezření, že jednostranně a inkorektně zasahuje do předvolebního boje tak, jak se jí obvinění z nadržování několikrát dostalo v průběhu vysílání VyVolených.

Další informace a komentáře se známkováním politiků na: http://www.geocities.com/Nocoment2001/index.htm, konzervativním webu, který od roku založení nemění svoji tvář.