Eurozóna - míra nezaměstnanosti v říjnu 8,3%

Skutečnost: 8,3%
Očekávání: 8,4% (Reuters, Bloomberg)
Předchozí: 8,3%

Rozbor: Míra nezaměstnanosti Eurozóny v říjnu stagnovala na 8,3% ze září, trh čekal 8,4% (Bloomberg, Reuters). Míra nezaměstnanosti vzrostla výrazněji v SRN na 9,1% z 8,6% v září, naopak míra nezaměstnanosti v Eurozóně v říjnu klesla ve Francii na 9,3% z 9,4% v září a ve Španělsku na 8,6%. K mírnému růstu míry nezaměstnaosti došlo v Rakousku na 5,3% z 5,2% v září, jinak v ostatních zemích Eurozóny míra nezaměstnanosti klesla. Nejnižší míra nezaměstnanosti je v Irsku, 4,3%.

Hodnocení: Data jsou v posledních měsících příznivá, míra nezaměstnosti klesá z maxim kolem 9,0%. Pokles míry nezaměstnanosti se týká kategorií mužů i žen stejně jako lidí do 25 let i nad tuto věkovou hranici. V posledních měsících mělo na pokles míry nezaměstnanosti vliv snížení nezaměstnanosti v SRN. Na tamním trhu práce jsou změny míry nezaměstnanosti v posleních čtvrtletích dány zejména statistickými změnami (např. povinnost registrace dlouhodobě nezaměstnaných pobírajících sociální dávky) a také s vládní politikou zaměstnanosti (dotace tvorby pracovních míst) apod. Míra nezaměstnanosti je v SRN je přes poklesy v posledních měsících stále výrazně nad hodnotami z minulého roku. V rámci celé EU zůstává nižší míra nezaměstnanosti ve Velké Británii, naopak v Polsku a na Slovensku je míra nezaměstnanosti stále velmi vysoká. Základy výraznějšího oživení trhu práce v Evropě ale stále chybí. Ek. růst je dlouhodobě nevýrazný, když ekonomika spoléhá zejména na zahraniční poptávku. Naopak domácí poptávka zůstává slabší. Ve spojení se strukturálními problémy ekonomiky Eurozóny pak firmy s výraznějším zvyšováním zaměstnanosti vyčkávaly. V posledních letech ek. oživení nebylo dlouhodobé a ek. subjekty tak mají dlouhodobě větší nedůvěru k ek. zlepšení. Proto ačkoliv ziskovost firem se zlepšila, ek. oživení v současnosti zůstává křehké jako v minulosti. Proto nelze čekat pronikavější zlepšení trhu práce Eurozóny ani příští rok.

Dopad na finanční trhy: Data jsou mírně příznivá pro akciový trh a mírně nepříznivá pro dluhopisy, dlouhodobě ale je slabost trhu práce Eurozóny lepší pro dluhopisy a horší pro akcie.

Dopad na výhled monetární politiky: Data jsou v souladu s naším očekáváním, že ECB zvýší svou hlavní úr. sazbu o 25bps, další zvýšení o 25-50bps lze čekat v prvním pololetí. Důvodem změny monetární politiky ECB je prevence před nebezpečím inflace. ECB zřejmě zvýší své inflační prognózy pro letošní možná i pro příští rok. Prezident ECB Jean-Claude Trichet v posledních týdnech, zejména ve vystoupení v Ekonomickém a monetárním výboru Evropského parlamentu dostatečně srozumitelně signalizoval, že ECB zvýší úr. sazby. Vyjádřil obavu, aby zvýšení inflace nebylo trvalejší. Preventivní charakter zvyšování úr. sazeb je zřejmý z hodnocení současné inflační situace ECB, která je podle banky pod kontrolou. Předpokládáme, že vzhledem k nejistotě prohloubení ek. oživení v budoucnu a kvůli dostatečně nízké inflaciu bez cen energií, kdy nedochází k přenosu silného růstu cen energií nedojde v příštím roce k výraznějšímu zvýšení úr. sazeb ECB