Kapitálové výdaje státního rozpočtu

Významná část kapitálových výdajů státního rozpočtu je dlouhodobě koncentrována do několika resortů, jmenovitě Ministerstva dopravy (MD), Ministerstva obrany (MO), Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Ministerstva životního prostředí (MŽP). Vysoký podíl kapitálových výdajů MMR a MŽP je do značné míry dán jejich rolí jakožto řídicích orgánů významných operačních programů financovaných z fondů Evropské unie. MMR dlouhodobě administruje Integrovaný regionální operační program (IROP), zatímco MŽP je řídicím orgánem operačních programů v oblasti životního prostředí. Význam těchto rozpočtových kapitol tak přímo odráží vysokou míru zapojení evropských prostředků do financování veřejných investic, kterému se dále podrobněji věnujeme. Graf 1 však ukazuje, že souhrn kapitálových výdajů těchto 4 nejvýznamnějších kapitol (MD, MO, MMR, MŽP) pokrývá pouze 70 % investiční aktivity státního rozpočtu. V roce 2025 tak připadalo z celkových 260,0 mld. Kč kapitálových výdajů na ostatní kapitoly státního rozpočtu 75,7 mld. Kč. Investice vymezené jako kapitálové výdaje jsou tudíž vedle dominantních resortů zmíněných výše rozloženy i mezi celou řadu dalších rozpočtových kapitol, které realizují kapitálové výdaje ve svých věcných působnostech.

Pro pochopení struktury kapitálových výdajů dle jednotlivých rozpočtových kapitol a následného členění dle konkrétního účelu je vhodné se nejprve zaměřit na zdroje financování kapitálových výdajů ve státním rozpočtu. Na rozdíl od běžných výdajů totiž hraje významnou roli čerpání prostředků z fondů EU, které představují v posledních 10 letech krytí přibližně 44 % všech kapitálových výdajů státního rozpočtu, zatímco financování z národních zdrojů tvoří 52 %. Zbytek ve výši 4 % je pak národním spolufinancováním projektů financovaných z fondů EU.

Graf 2 ilustruje vývoj krytí kapitálových výdajů v letech 2015-2025. Výjimečný byl rok 2015, kdy docházelo k dočerpání prostředků na konci programového období. V důsledku snahy maximalizovat využití dostupných financí došlo k výraznému nárůstu kapitálových výdajů, zatímco odpovídající refundace ze strany EU byly z převážné části realizovány až v následujícím roce. To se v roce 2016 promítlo do mimořádně vysokého hotovostního přebytku státního rozpočtu, neočištěného o příjmy a výdaje související s fondy EU. Na tento zkreslující efekt při hodnocení fiskální pozice NRR opakovaně upozorňuje. Stejně jako na to, že je vždy při interpretaci pokladního plnění státního rozpočtu nutné pečlivě uvádět, zda jde o čísla očištěná o finanční toky s EU či nikoli.

S ohledem na očekávanou změnu čisté rozpočtové pozice České republiky vůči rozpočtu EU, tedy postupný přechod z pozice čistého příjemce do pozice čistého plátce (zlomový rok pravděpodobně nastane na počátku 30. let), lze do budoucna očekávat pokles významu evropských zdrojů při financování veřejných investic. To bude znamenat rostoucí potřebu financovat kapitálové výdaje výhradně z národních zdrojů, a i případné zachování současné výše zvýší tlak na státní rozpočet.

Zdroj: Monitor Státní pokladny (2026)

Detailnější pohled na podstatu kapitálových výdajů státního rozpočtu poskytuje tzv. položkové členění (tabulka 2). Z ní je patrné, že drtivá část kapitálových výdajů spadá pod 11 rozpočtových položek ^[1] , které pokrývají téměř 70 % všech kapitálových výdajů bez ohledu na kapitolu nebo zdroj financování.

Nejvýznamnější položku kapitálových výdajů státního rozpočtu představují investiční transfery státním fondům, které v roce 2025 dosáhly 109,4 mld. Kč. Převážná část těchto prostředků směřovala do Státního fondu dopravní infrastruktury (91,1 mld. Kč). Druhou nejvýznamnější položkou v roce 2025 byly výdaje na stroje, přístroje a zařízení ve výši 36,2 mld. Kč. Ty byly téměř výhradně spojeny s investiční činností Ministerstva obrany a pořizováním vojenské techniky (34,6 mld. Kč). Veřejným vysokým školám bylo poskytnuto 13,0 mld. Kč a zřízeným příspěvkovým organizacím rovněž 13,0 mld. Kč, přičemž největší část směřovala z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví (8,7 mld. Kč) do fakultních nemocnic. Investiční transfery nefinančním podnikatelům (12,7 mld. Kč) placené zejména Ministerstvem průmyslu a obchodu (8,2 mld. Kč) vyplývaly z čerpání prostředků EU. Investice státu do staveb dosáhly 11,9 mld. Kč, kde téměř polovinu této částky realizovalo Ministerstvo obrany (5,6 mld. Kč), zatímco zbývající prostředky připadaly zejména na Ministerstvo financí (1,3 mld. Kč), Ministerstvo zemědělství (1,3 mld. Kč), Ministerstvo vnitra (1,2 mld. Kč) a Ministerstvo spravedlnosti (0,8 mld. Kč). Výdaje na dopravní prostředky činily 10,7 mld. Kč, přičemž převážnou část tvořily nákupy Ministerstva obrany (6,7 mld. Kč) a Ministerstva vnitra (3,7 mld. Kč). Kapitálové výdaje na programové vybavení a informační a komunikační technologie dosáhly 9,8 mld. Kč. Největšími investory byly Ministerstvo vnitra (2,2 mld. Kč), Ministerstvo obrany (2,1 mld. Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (1,8 mld. Kč), Ministerstvo financí (0,8 mld. Kč) a Ministerstvo zdravotnictví (0,6 mld. Kč).

Tabulka 2: Kapitálové výdaje státního rozpočtu 2024 a 2025 (v mil. Kč)

Zdroj: Monitor Státní pokladny (2026)

[1] Druhové třídění rozpočtové skladby reprezentované tzv. položkami klasifikuje výdaje podle jejich ekonomické podstaty. Položky striktně odpovídají na otázku „jakého druhu“ je daný výdaj.