Nový Zéland - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

V roce 2025 bylo 85,5 % elektřiny na Novém Zélandu vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny na Novém Zélandu je i nadále dominována obnovitelnými zdroji, především vodní a geotermální energií, doplněnou větrnými a solárními zdroji. Ačkoli si země stanovila vládní cíl dosáhnout 90 % podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2025, skutečný podíl dosáhl 85,5 %, což je mírný pokles oproti 88,1 % v roce 2023 ovlivněný klimatickými podmínkami. V rámci boje proti klimatické změně vláda podporuje investice do obnovitelných zdrojů, dekarbonizace veřejné dopravy a odpadového hospodářství. Lze očekávat zájem o výstavbu nových vodních děl a osazení turbínami, zájem je taktéž o vodíkové technologie.

Podíl na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů byl v posledním desetiletí trvale vysoký a od roku 2021 překročil 80 %. V obdobích vysoké poptávky nebo nízké dostupnosti vodních elektráren země doplňuje výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů tepelnými „špičkovými“ elektrárnami. Vláda i nadále podporuje rozšiřování obnovitelných zdrojů prostřednictvím politik, jako je Národní prohlášení o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, jehož cílem je usnadnit nové projekty a udržet energetickou bezpečnost.

Celkově Nový Zéland zůstává jedním ze světových lídrů ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, přičemž 85,5 % jeho elektřiny v roce 2025 pocházelo z obnovitelných zdrojů, což odráží jak výhody přírodních zdrojů, tak silnou politickou podporu.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkových dodávkách primární energie (TPES) na Novém Zélandu se v roce 2024 zvýšil na rekordních 45,4 %, oproti 42,9 % v roce 2023. Produkce energie z obnovitelných zdrojů se zvýšila o 4,42 % z 363 PJ v roce 2023 na 379 PJ v roce 2024, zatímco produkce energie z neobnovitelných zdrojů se snížila o 5,6 % ze 483 PJ na 456 PJ. Přímé využití obnovitelné energie se zvýšilo o 4,07 % z 32,5 PJ v roce 2023 na 33,8 PJ v roce 2024. To bylo z velké části způsobeno 6,17% nárůstem přímého využití obnovitelné energie v průmyslovém sektoru z 21,4 PJ v roce 2023 na 22,7 PJ v roce 2024. Kapacita výroby geotermální elektřiny se v roce 2024 zvýšila o 21 % oproti roku 2023. Důvodem nárůstu bylo otevření dvou nových geotermálních elektráren. Hydrogenerace, která tvořila 60,5 % čisté výroby v roce 2023, se zvýšila o 1,1 % (296 GWh) na 26 309 GWh. Kapacita větrných elektráren se za posledních 5 let téměř zdvojnásobila z 688 MW instalovaného výkonu v roce 2020 na 1265 MW instalovaného výkonu v roce 2024. Rostoucí trend pokračoval i v roce 2024, kdy se kapacita větrných elektráren od roku 2023 do roku 2024 zvýšila o 10 %.

Výroba ze solárních zdrojů vzrostla o 30,3 % (85 GWh) na 367 GWh, především díky dalším instalacím distribuovaných solárních panelů (například v domácnostech). Relativně se nezměnila i celostátní spotřeba elektřiny, která vzrostla o 0,2 % (69 GWh) 39 130 GWh v roce 2023. Výroba elektřiny z uhlí zaznamenala v roce 2024 velký nárůst, a to v důsledku kombinace nepříznivých hydroenergetických podmínek a nižších dodávek plynu. Spotřeba uhlí při výrobě elektřiny vzrostla o 225 %, z 5,68 PJ v roce 2023 na 18,47 PJ v roce 2024, což je meziroční více než trojnásobek. Spotřeba uhlí ve zbytku ekonomiky pokračovala v dlouhodobém poklesu a klesla z 18,64 PJ v roce 2023 na 17,22 PJ v roce 2024. Elektrárna Huntly společnosti Genesis, jediná uhelná elektrárna na Novém Zélandu, získává většinu uhlí z dolů v Indonésii. Produkce uhlí v roce 2024 klesla o 3,64 % z 65,78 PJ v roce 2023 na 63,38 PJ v roce 2024. Export také klesl o 9,78 %, z 36,74 PJ na 33,15 PJ, což odráží sníženou kapacitu přepravy uhlí do přístavů a na mezinárodní trhy.

Dodávka plynu za rok 2024 činila 115,70 PJ, což představuje pokles o 20,9 % (29,04 PJ) oproti úrovni z roku 2023, a to zejména v důsledku přirozeného poklesu zásob v nalezištích. Nejvýznamnější poklesy byly pozorovány v nalezištích Maui a Pohokura. Celková spotřeba plynu v ekonomice (včetně použití jako vstupní suroviny, energetického využití plynu a využití plynu při výrobě elektřiny) v roce 2024 činila 117,73 PJ, což představuje pokles o 22 % oproti spotřebě v roce 2023. Tento pokles byl způsoben především poklesem spotřeby ve společnosti Methanex.

Polovina spotřebované energie se využívá v dopravě a zemědělství, třetina v průmyslu, třetina v domácnostech a 1 v komerční sféře. Konkrétně vodní elektrárny vyrábí 60 % elektřiny, geotermální elektrárny 18 %, větrné elektrárny 6,5 % a v omezeném rozsahu výrobu elektřiny zajišťují i solární elektrárny. Zbytek elektřiny produkují elektrárny spalující zemní plyn (9,9 %), uhlí (2,9 %) a ropu. Přestože Nový Zéland těží ropu, plyn i uhlí, je čistým dovozcem ropy (dováží 2/3 ropy a ropných výrobků). Energetická soběstačnost NZ je na úrovni 73 %. V uhlí je to 154 % (velký vývoz) a v ropě 12 %. V roce 2022 vláda uzavřela rafinerii Marsden Poin Oil Rafinery, jedinou v zemi, a stala se závislá na dovozu ropných derivátů jako je nafta a benzín. Ze 60 % dováží tyto produkty ze Singapuru.

Podle energetické strategie do roku 2050 místní vláda plánuje do roku 2030 zajistit ze 100 % výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů (zejména geotermální, voda, vítr) s tím, že jen při špičkové spotřebě budou využívány elektrárny s plynovými turbínami. V současné době je roční produkce elektřiny v objemu 43 mld. kWh, spotřeba 39 mld. kWh a do roku 2050 je očekáván nárůst o dalších 10 až 60 mld. kWh. Nový Zéland má výrobní kapacity pro produkci elektřiny v objemu 9 790 MW

Vláda reflektuje světové trendy v oblasti klimatických změn i v oblasti snižování produkce emisí a proto plánuje dodatečné výrobní kapacity zajistit následujícími technologiemi a opatřeními: výstavba větrných a fotovoltaických farem s připojením do národní distribuční sítě, podpora střešních solárních systémů, budování nových geotermálních zdrojů, výstavba malých vodních elektráren včetně systému přečerpávacích elektráren, které budou sloužit jako „bateriové úložiště“ v době sucha, zavádění technologií využívajících mořské vodní síly (příliv, vlny), výstavba bateriových úložišť ke skladování elektrické energie vyrobené v příznivých klimatických obdobích a časech obnovitelnými zdroji. České firmy mohou nabídnout části nebo celé elektrárny vodní (generátory, automatizace, turbíny), prvky a díly plynových elektráren, větrné elektrárny nebo jen převodovky, automatizaci solárních farem, softwarové řešení „chytrých“ domů a energetických systému využívající umělou inteligenci. V případě vodíkových pohonů české firmy mohou zajistit vysokotlaké nádoby a ventily a pro výstavbu moderní rozvodné elektrické sítě linky vysokého napětí vč. stožárů, izolátoru, automatizace, retranslačních a transformátorových stanic.

Nový Zéland, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí