Kanada posiluje postavení v oblasti výpočetní infrastruktury pro AI a kvantové technologie

Tlak na rozšiřování výpočetních kapacit v souvislosti s rozvojem generativní AI, cíli v digitalizaci a v kvantových technologiích vede k celosvětovému zájmu o budování potřebné infrastruktury i bezpečnost dat. V roce 2025 bylo v Kanadě odhadem 300 datových center, z nichž však přibližně polovina byla operována společnostmi jako Amazon, Google a Microsoft. Obava z toho, že země zůstane „zákazníkem v digitální ekonomice“ vedla k vyhlášení řady federálních iniciativ na urychlené dobudování bezpečné a veřejné výpočetní infrastruktury. Kanada má využít své silné stránky dostatku čisté energie a zaměřit se na suverénní cloud i pro veřejný sektor a kritickou infrastrukturu.

Kanada proto v dubnu 2026 přijala Canadian Sovereign AI Compute Strategy, tedy strategii, která cílí na celkové posilování suverénních výpočetních kapacit pro AI. Klíčovou součástí je výzva AI Compute Challenge, na kterou vláda alokuje 700 milionů dolarů a která má mobilizovat soukromé investice do výstavby výpočetních kapacit. Druhým pilířem je vybudování superpočítačové infrastruktury s investicí miliardy dolarů, které se opírá o hlavní program AI Sovereign Compute Infrastructure Program. Přinese novou infrastrukturu, která bude v Kanadě jak umístěná, tak Kanaďany vlastněná a zajistí přístup výzkumníků a průmyslu. Strategie také přinesla 300 milionový fond pro inovativní firmy, které bojují s vysokými náklady na pronájem výpočetních kapacit.

Již v rámci rozpočtu z roku 2025 byla vyhlášena iniciativa na podporu velkých datových center pro AI „Enabling large-scale sovereign AI data centres”, v rámci které měly společnosti do února 2026 předložit návrhy na datová centra s kapacitou přes 100 megawattů, tedy velikosti hyperscale infrastruktury. S vybranými partnery pak naváže federální vláda spolupráci. Vláda v současnosti posuzuje 160 návrhů na datová centra pro posílení suverénní AI a mezitím se významně rozbíhá i výstavba ze strany soukromého sektoru. V březnu oznámila telekomunikační firma Bell investici 1,7 miliard CAD do výstavby datového centra v saskatchewanské Regině o kapacitě 300 megawattů, konstrukce od té doby již započala. V květnu pak bylo oznámeno partnerství mezi společností Telus a federální vládou na výstavbu klastru datových center v Britské Kolumbii. Firma rozšíří svou pobočku ve městě Kamloops and vybuduje dvě nová datová centra ve Vancouveru, bude škálován na 150 megawattů do roku 2032. Další investice do datových center realizují i američtí hráči, v prosinci oznámila rozšíření devatenáctimiliardové investice v Ontariu firma Microsoft, přičemž hodlá vybudovat další cloudovou a AI infrastrukturu napříč celou provincií.

Energetika jako klíčový faktor výpočetní infrastruktury

Kanada má přitom pro budování datových center řadu výhod, zejména energetiku, ale i klima. Například zmíněné Ontario předpokládá, že průmysl datových center, který podporuje AI a cloudové výpočty bude do roku 2035 představovat 13 procent spotřeby elektřiny v provincii. Zároveň však Ontario sází na fakt, že místní elektřina je velmi čistá a opírá se více jak z poloviny o bezemisní jadernou energii. Datová centra mají být proto udržitelná a energeticky efektivní. Na faktor udržitelní energetiky vsází také Quebec, který se opírá především o vodní energetiku a je proto vhodný pro energeticky náročné výpočty. Celkově také udržitelnost výpočetních center posiluje chladné klima zejména některých částí země, které umožní snížit náklady na chlazení. Chlazení přitom může představovat až 40 % energetické spotřeby datových center.

Jako nový hub pro výpočetní kapacity a AI se profiluje také provincie Alberta, kde už nyní sídlí masivní datová centra Amazon Web Services a eStruxture Data Centres. Provincie, která je hlavním producentem fosilních surovin Kanady, má také jedinečným způsobem deregulovaný trh s elektřinou, což z ní činí atraktivní destinaci právě pro další rozvoj center. Albertská vláda také podporuje koncept „bring your own electricity“, kdy se datová centra postarají o vlastní přístup k elektřině či partnerství s producenty. Zvyšování výroby elektřiny i pro využití AI datovými centry je součástí memoranda mezi Albertou a federální vládou z loňského roku. Alberta přitom už v roce 2024 přijala strategii pro AI datová centra, Powering the Future of Artificial Intelligence, a na rozvoj AI zásadním způsobem sází i v budoucnu.

Rozšiřování kapacit v kvantových technologiích se opírá o univerzity

Společně s výstavbou AI a výpočetní infrastruktury se Kanada již začíná posouvat také v rozvoji fyzické infrastruktury kvantových technologií. Kanadská vláda podpořila rozvoj sektoru již skrze Národní kvantovou strategii v roce 2023, která se zaměřila na výzkum i komercializaci. Aktuálně má však Kanada za cíl vytvořit národní síť kvantových kapacit, mj. prostřednictvím programu Quantum Research and Development Initiative.

Ředitel centra quanTA na University of Saskatchewan ukazuje čip připravovaného kvantového počítače

Hlavní infrastrukturní kapacita se zatím soustředí zejména na kanadských univerzitách. Významným milníkem je nákup prvního kvantového počítače ze strany kanadské univerzity, který oznámil institut quanTA na University of Saskatchewan letos v dubnu. Počítač o 14 qubitech vyvinutý ve spolupráci s Rigetti Computing a dalšími partnery bude dostupný pro výzkum i průmyslové testování a propojí se na hub University of Calgary Quantum City. I zde se tak ukazuje trend významného technologického vzestupu kanadských prérií, přičemž financování počítače významně podpořil fond PrairieCan vytvořený právě za tímto účelem. Tento vývoj může představovat zajímavou příležitost ke spolupráci ve výzkumu i s Českou republikou a místními univerzitami. Ředitel quanTA, který za nákupem prvního kvantového počítače na University of Saskatchewan stojí, přitom již letos na jaře navštívil Česko a jednal o možné spolupráci.

Simon Fraser University v Britské Kolumbii se dále například soustředí na vybudování komunikační kvantové infrastruktury v regionálním rozsahu širšího Vancouveru. Vancouver Quantum Network QVaN má přispět k posílení kyberbezpečnosti a ochrany dat v provincii i Kanadě. Mezi dalšími rozvíjejícími se projekty lze zmínit IBM Q Hub na Université de Sherbrooke University, díky kterému mají k IBM kvantovým systémům přístup výzkumníci i firmy. Vícero univerzit je pak propojeno v Quantum Co-Laboratory, síti, která propojuje výzkumnou infrastrukturu napříč Kanadou a umožňuje přístup k technologiím a kapacitám nezbytným pro kvantové inovace pro akademiky, firmy i veřejnou správu. Do Quantum Co-Laboratory jsou zapojeny University of Waterloo, Université de Sherbrooke a University of British Columbia, přičemž spolupráce už vstupuje do druhého pětiletého období. Spolupráci s univerzitami v kvantových technologiích rozvíjí také klíčové kanadské společnosti, například Royal Bank of Canada financuje výzkum postkvantové kryptografie s University of Waterloo.

Právě problematika kyberbezpečnosti v souvislosti s rozvojem kvantových technologií je jedním z prioritních témat kanadského výzkumu i investic. Příkladem je satelitní projekt na kvantovou kryptografii Quantum Encryption and Science Satellite (QEYSSat). Mise Kanadské vesmírné agentury má za cíl demonstraci kvantovou distribuci klíče ve vesmíru. Projekt umožní výzkumníkům studovat chování kvantové distribuce klíče ve vesmíru, což může sloužit jako základ pro globální síť a výměnu šifrovacích klíčů na velké vzdálenosti.

Projekt QEYSSat Kanadské vesmírné agentury se zaměřuje na kvantovou kryprografii

Příležitosti ke spolupráci s Kanadou

Lze předpokládat, že rozvoj výpočetní infrastruktury a souvisejících oblastí bude v Kanadě významnou politickou i investiční prioritou i v dalších letech, s ohledem na ambice země v posilování postavení na světové scéně, silnou energetickou základnu i vzhledem k existujícímu výzkumnému ekosystému v umělé inteligenci i kvantu. Příležitosti tak mohou přinést jednotlivé projekty výstavby datových center, související technologie, ale i řešení energetických ostrovních systémů a baterií.

Významný rozvoj pak čeká také další budování výzkumné infrastruktury a posilování výzkumných projektů, v nichž mohou s Kanadou rozvíjet spolupráci české technologické společnosti i výzkumné organizace. České univerzity mohou využít toto kanadské momentum k rozvoji společných projektů například skrze program Horizon Europe i ve společných projektech s kanadským průmyslem.

Eva Libs Bartoňová, Generální konzulát ČR v Torontu