Kde fondy EU pomáhají: U přehrady Fláje vzniklo dřevěné centrum. Turistům nabízí informace i výhled

14. 5. 2026

Účelem této přehrady je především zadržování dostatku povrchové vody, která slouží k výrobě pitné vody pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti. Dále shromažďuje tuto cennou tekutinu pro kompenzaci do Bílého potoka a zajištění minimálního průtoku ve Flájském potoce v blízkém průtočném profilu Český Jiřetín. Nádrž na svazích Krušných hor hraje také důležitou roli při zachycování nadměrných průtoků z okolních svahů a částečně tak chrání území pod hrází před povodněmi.
„Dalším přínosem je energetické využití minimálního odtoku malé vodní elektrárny. Vodní dílo Fláje sníží svým retenčním účinkem při plném zásobním prostoru kulminační průtok stoleté povodňové vlny z hodnoty 51 m 3 /s na méně než poloviční hodnotu 24,5 m 3 /s,“ vysvětluje Dana Zikešová z Povodí Ohře.



Oblíbený cíl tisícovek cyklistů
Výstavba vodního díla trvala i kvůli složitým podmínkám celých dvanáct let od roku 1951 do roku 1963. Hlavním důvodem pro vznik jediné pilířové přehrady u nás byla úspora materiálu a to až 30 procent oproti klasické tížné hrázi. K dopravě materiálu použili tehdejší stavitelé Moldavskou horskou dráhu, od jejíž konečné stanice vedla ke vznikající přehradě lanovka.

Celková zatopená plocha je 153 hektarů, prostor využitelný pro vodní masy činí 23 milionů metrů krychlových. Jako nádrž na pitnou vodu je okolí přehrady stanoveným ochranným pásmem I. stupně a do blízkosti vodní hladiny je vstup pro veřejnost zakázán.

I když se tedy ve Flájích nedá koupat, pro turisty jde o lákavý cíl. „Od července 2019 je zde otevřeno informační centrum. To vzniklo přímo nad vodní hladinou přehrady. Je celé ze dřeva a nabízí turistům nejen informace o severočeských přehradách, ale také výhled na celé vodní dílo,“ popsala Dana Zikešová.

Dřevěná budova s prosklenou stěnou a nádherným výhledem na hladinu vznikla v hrázi na místě, kde stávaly základy pro jeřáb.

Fláje na vrcholu Krušných hor dnes patří mezi oblíbené cíle především cyklistů. Vyhledávané jsou sjezdy přes Klíny, Dlouhou Louku nebo Mikulov. I proto přikročilo vedení Povodí Ohře k výstavbě informačního centra v hodnotě přes 701 tisíc eur.

Hráz přehrady je vysoká 50 metrů a dlouhá 460 metrů. V místě vodního díla byla kdysi ves, pojmenována zřejmě podle potoka Fleyh (německy dnes Flöha). První písemná zmínka o ní pochází z roku 1346. Obec Fláje zanikla v letech 1958 až 1960 v souvislosti s výstavbou přehrady. Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele byl jako významná památka lidové architektury při likvidaci obce přemístěn do Českého Jiřetína.

Za další musíte do Švýcarska
V informačním centru na Flájích se návštěvník seznámí se severočeskými přehradami a důvody, proč je vodohospodáři staví. Pokračovat pak může po informační turistické stezce zaměřené na historii, ochranu přírody a vodní hospodářství. Ta vede do Saska k údolní nádrži Rauschenbach. Na saské straně byl pro návštěvníky vybudován dřevěný pavilon.

Flajská hráz je zcela unikátní, a pokud byste chtěli vidět další podobnou, musíte do Švýcarska. Stavba kousek pod hřebenem Krušných hor je totiž řešena po vzoru vysoké alpské pilířové přehrady Lucendo z roku 1947. Na Flájích uvidíte 19 pilířů typu Noetzli a 15 tížných bloků, které hravě udrží zátěž milionů tun vody. Charakteristické pro tento typ hráze jsou obrovské dutiny uvnitř mezi pilíři.

Hráz je v pravé části zakřivena obloukem o poloměru 200 metrů. Dřív po koruně flájské hráze vedla silnice, ale při její rekonstrukci v letech 1998 až 1999 byla doprava z tohoto místa vyloučena a koruna zúžena. Dnes ji tak překonáte pouze na kole či pěšky. Celý článek a rozhovor s Danou Zikešovou, mluvčí společnosti Povodí Ohře, naleznete na stránkách Deniku.cz.

Podrobnosti k projektu: "Informační centrum Fláje" v Mapě projektů.