Dopad Hormúzu v prvních soft datech

Je téměř jisté, že prudký nárůst cen ropy, zemního plynu a dalších komodit z posledních týdnů se projeví i v číslech o březnovém vývoji cen spotřebního zboží a služeb. Tato čísla začnou přicházet až v nejbližších dnech (např. eurozóna 31.3., ČR 7.4., USA 10.4.).

Už teď ale máme čísla o dopadech blízkovýchodního konfliktu (a zejména zaškrcení dopravy v Hormúzském průlivu) do nálady. V úterý zveřejněné předběžné hodnoty S&P Global PMI za březen v eurozóně ukázaly zřetelný pokles (byť zůstaly těsně nad hranicí indikující meziměsíční zhoršování situace).

A podobně vyzněl včera zveřejněný průzkum respektovaného německého institutu ifo. Index ekonomické nálady klesl v březnu na hodnotu 86,4 bodu z únorových 88,4. Důvodem bylo zhoršení vyhlídek, a to samozřejmě zejména ve spojitosti s válkou v Íránu, zatímco hodnocení současné situace se nezměnilo. 

V rámci zpracovatelského průmyslu se index zhoršil především v energeticky náročných odvětvích (která přitom v Německu slábnou už od roku 2018). Ve službách se očekávání zhoršila především v turismu a v logistice. Posun dolů v náladě se týká i obchodu, a to zejména v důsledku očekávaného zvýšení inflace. 

Michal Skořepa, analytik České spořitelny