Socio Scan 2026: Češi se pozvolna nadechují. Největší problém? Únava a stres

Trekingový průzkum agentury STEM/MARK Socio Scan 2026 přináší aktuální obraz toho, jak se lidem žije v České republice, co považují za hlavní zdroje stability, jaké trendy vnímají jako rizikové a kteří aktéři podle nich společnost posouvají dopředu nebo ji naopak brzdí. Výzkum zároveň doplňuje blok zaměřený na každodenní zátěž, návyky a prevenci.

Nálada v české společnosti se nepatrně zvedá. Lidí, kteří hodnotí, že jsou v životě opravdu spokojení, je více než před rokem a ubývá těch, kteří se na budoucnost dívají s výrazným pesimismem. Optimismus tak v populaci lehce roste. Zároveň se ale pod tímto povrchem ukazuje jiný příběh: přibližně třetina lidí se v každodenním životě potýká s potížemi se spánkem a podobně velká část pravidelně zažívá výraznou únavu.

Letošní data naznačují jemný posun ve srovnání s loňskem. Celková nálada se mírně zlepšuje a lidé se o něco častěji dívají do budoucnosti s nadějí. Současně se však zřetelněji ukazuje každodenní zátěž, zejména u mladších, a téma stability se stále více potvrzuje jako zkušenost, kterou různé generace prožívají odlišně.

Co se meziročně mění v indexech spokojenosti, stability a budoucnosti

V hlavních indexech životní spokojenosti a očekávání budoucnosti (škála 0–10) se letošní posun odehrává spíše v jemných nuancích než v dramatických skocích.

Průměrná životní spokojenost v české populaci letos dosahuje hodnoty 6,11 bodu, zatímco v loňském roce činila 5,84 bodu, což znamená meziroční nárůst o 0,27 bodu. Spokojených lidí, tedy těch, kteří hodnotí svůj život mezi 7 a 10 body, je nyní 50 %, oproti 47 % v loňském roce. Ještě výraznější posun je patrný na samém vrcholu škály: podíl velmi spokojených (9–10 bodů) se zvýšil z 10 % na 16 %, tedy o 6 procentních bodů.

Podobný, i když opatrný posun je patrný také v pohledu do budoucnosti. Optimisticky se na příští tři roky dívá 46 % lidí, zatímco loni to bylo 42 %. Současně ubývá těch, kteří budoucnost vnímají velmi negativně: podíl výrazných pesimistů klesl z 21 % na 15 %, tedy o 6 procentních bodů. Změna je patrná také v tom, jak lidé hodnotí vývoj svého vnímání budoucnosti v posledních 3 letech. Zatímco loni uvádělo 30 % respondentů, že se jejich pohled na budoucnost za poslední tři roky výrazně zhoršil, letos to říká 23 %. Jinými slovy, pocit zhoršování budoucnosti v populaci citelně slábne.

„Když se podíváme na souhrnná čísla, není to žádný dramatický zlom. Ale kombinace růstu podílu výrazně spokojených a zároveň poklesu pesimistů už naznačuje, že se část společnosti po náročných letech znovu nadechuje,“ říká analytička Eliška Blažková ze STEM/MARK.

Zajímavým zjištěním letošního měření je také generační zlom ve vnímání životní stability. Na celkové úrovni se totiž situace téměř nemění: podíl lidí, kteří svou životní stabilitu hodnotí mezi 7 a 10 body, zůstává kolem 51 %, tedy prakticky na stejné úrovni jako v loňském roce. Pod tímto stabilním průměrem se ale odehrává výrazný pohyb mezi generacemi. U mladších lidí ve věku 18–44 let klesl podíl těch, kteří se cítí stabilně, z 54 % na 49 %. Naopak mezi lidmi ve věku 45 let se více stabilita posílila – podíl stabilních zde vzrostl z 47 % na 53 %. Stabilita se tak v rámci společnosti nepřidává ani neztrácí, ale spíše se mezi generacemi přeskupuje.

V případě optimismu však generační rozdíl zůstává výrazný. Mladší lidé (18–44 let) jsou ve svém hodnocení budoucnosti výrazně optimističtější než starší generace (45+), a tento rozdíl je v datech statisticky významný. Optimismus tak zůstává jedním z nejsilnějších generačních rozhraní současné české společnosti.

Co lidé považují za oporu a prioritu

V letošním měření se velmi zřetelně posiluje potřeba bezpečí a jistoty – a to jak v osobní rovině života, tak ve vztahu k institucím. Tento motiv je patrný jak v odpovědích na otázky o zdrojích stability, tak v tom, jak lidé definují své nejdůležitější životní potřeby. Česká společnost tak ve svých odpovědích stále silněji artikuluje potřebu opory, předvídatelnosti a fungujících základních struktur.

V otázce na zdroje stability, tedy na to, co lidem dává pocit jistoty v životě, se na prvních místech objevují především rodina a zdraví. Dobrý zdravotní stav označuje za velmi důležitý 86 % respondentů. Podobně silný význam má rodina, kterou takto hodnotí 81 % lidí. Velký důraz je kladen také na fungující zdravotnictví – za velmi důležité jej považuje 78 % respondentů. Významnou roli hrají i ekonomické jistoty: stabilní příjem označuje za velmi důležitý 77 % lidí a jisté bydlení 71 % respondentů. Celkově tak data ukazují, že lidé kladou mimořádný důraz na základní pilíře osobní i společenské stability.

Pro interpretaci je přitom důležité, že otázka se neptá na to, zda tyto zdroje lidé skutečně mají, ale jak důležité pro ně jsou – bez ohledu na jejich aktuální dostupnost. Růst významu institucí, jako je zdravotnictví, právní systém nebo fungující stát, tak nemusí nutně znamenat větší spokojenost s jejich fungováním. Spíše naznačuje, že lidé tyto prvky stále častěji vnímají jako nezbytné podmínky stabilního života.

Podobný obraz se objevuje i v osobních prioritách. Když mají respondenti vybrat jedinou potřebu, která je pro ně v životě nejdůležitější, na prvním místě zůstává rodina a domov, které jako klíčovou hodnotu označuje 46 % lidí. Druhou nejčastější odpovědí je zdraví a psychická pohoda s podílem 34 %. S výrazným odstupem následuje svoboda a autonomie, tedy možnost rozhodovat o vlastním životě, kterou jako nejdůležitější uvádí 9 % respondentů. Vedle tradičního důrazu na rodinné zázemí tak v české společnosti výrazně vystupuje do popředí téma osobní pohody, zdraví a vnitřní rovnováhy.

„V datech se zajímavě propojuje ‘makro’ a ‘mikro’: zatímco ve veřejné rovině lidé zdůrazňují význam fungujících systémů a institucí, v osobní rovině se jako klíčová kotva objevuje především zdraví a psychická pohoda,“ komentuje analytička Eliška Blažková, STEM/MARK.

Co lidé vnímají jako rizika pro budoucnost Česka

Na prvním místě stojí růst cen a ekonomická nejistota, kterou jako jednu z nejzásadnějších výzev uvádí 45 % respondentů. S odstupem následují bezpečnostní hrozby a zbrojení (35 %), ceny nemovitostí a nájmů (32 %) a také tlak na zdravotnictví, zejména nedostatek lékařů a dlouhé čekací doby, které zmiňuje 30 % lidí. První pětici uzavírá téma dezinformace a manipulace veřejného mínění, které považuje za klíčové 20 % respondentů. Vedle tradičních socioekonomických obav se tak mezi hlavními tématy objevují i nové technologické a bezpečnostní dimenze.

Data zároveň ukazují, že vnímání těchto rizik není ve společnosti rozloženo rovnoměrně. To, co lidé považují za největší výzvy budoucnosti, se výrazně liší podle věku a do určité míry i podle pohlaví. Bezpečnostní hrozby například častěji zdůrazňují lidé ve věku 45+, zatímco mladší generace 18–44 let je zmiňuje méně často. Naopak témata spojená s cenami a životní úrovní, ekonomická nejistota častěji akcentují ženy než muži, například obavu ze zmiňovaného růstu cen a životních nákladů zmiňuje 51 % žen a 39 % mužů. Celkový obraz je tedy takový, že i když se celkový optimismus v populaci mírně zvyšuje, obavy zůstávají ukotveny především v konkrétních každodenních parametrech života – v cenách, a dostupnosti bydlení a zdravotní péče. Tyto tradiční socioekonomické obavy dnes zároveň doplňuje nová vrstva nejistoty spojená s bezpečnostní situací a rychlým technologickým vývojem.

Potřeby, které drží společnost pohromadě: rodina, zdraví a rostoucí důraz na osobní autonomii

Pokud lidé vybírají tři nejdůležitější potřeby, dominují témata spojená s jistotou a osobní pohodou. Nejčastěji respondenti uvádějí rodinu a domov (80 %) a zdraví a psychickou pohodu (77 %). Poměrně silně se objevuje také svoboda a autonomie, tedy možnost rozhodovat o vlastním životě, kterou zmiňuje 41 % respondentů. S výrazným odstupem následují potřeby spojené s každodenním fungováním – práci a seberealizaci a materiální jistotu, které uvádí shodně 19 % lidí. Naopak témata jako informace a technologie (6 %) nebo kultura a estetika (4 %) patří mezi méně často zmiňované priority.

Data zároveň ukazují výrazné generační rozdíly. Svobodu a autonomii častěji zdůrazňují mladší lidé (35 % ve věku 18–44 let oproti 25 % u starších). Naopak zdraví a psychická pohoda mají ještě větší význam u starší generace – zmiňuje je 84 % lidí ve věku 45+, zatímco mezi mladšími 67 %. Podobný rozdíl je patrný i u rodiny a domova (84 % u starších vs. 74 % u mladších).

Když mají respondenti vybrat jedinou nejdůležitější potřebu, zůstává na prvním místě rodina a domov (46 %), následované zdravím a psychickou pohodou (34 %). S velkým odstupem následuje svoboda a autonomie (9 %). U této otázky se generační rozdíly ještě zvýrazňují: zdraví a psychickou pohodu označuje jako nejdůležitější 45 % lidí ve věku 45+, ale jen 19 % mladších respondentů.

Výsledky tak ukazují, že základními pilíři životní stability zůstávají rodina a zdraví, zatímco u mladších generací se výrazněji prosazuje také potřeba osobní autonomie a možnosti rozhodovat o vlastním životě.

„Když se na data podíváme jako na celek, vidíme zajímavou kombinaci jistoty a individuality. Rodina a zdraví zůstávají základní kotvou života, ale vedle nich stále silněji vystupuje potřeba autonomie – tedy možnost mít svůj život pod vlastní kontrolou,“ komentuje analytička Eliška Blažková ze STEM/MARK.

Každodenní zátěž, návyky a prevence

Poslední část výzkumu se zaměřuje na každodenní návyky a zátěž, kterou lidé ve svém životě zažívají. Z návykových látek jednoznačně dominuje kofein – 60 % respondentů uvádí, že pije kávu, čaj nebo energetické nápoje denně či vícekrát denně. Nikotin užívá každý den přibližně čtvrtina lidí (25 %), zatímco alkohol se v každodenním režimu objevuje výrazně méně – denní konzumaci uvádí jen 4 % respondentů.

Ještě výrazněji než samotné návyky, se však v datech promítá psychická a fyzická zátěž posledních týdnů. Výraznou únavu více než polovinu dní v měsíci nebo téměř denně zažívá 36 % lidí, potíže se spánkem 30 %, úzkost či napětí 24 % a silný stres 21 % respondentů. Zajímavý je přitom kontrast: zatímco celková životní spokojenost mírně roste, každodenní zkušenost mnoha lidí zůstává výrazně zatížena únavou a psychickým tlakem.

Zátěž se navíc výrazně liší podle věku. Silný stres zažívá více než polovinu dní v měsíci nebo téměř denně 30 % lidí ve věku 18–44 let, ale jen 15 % ve věku 45+. Podobný rozdíl se objevuje i u výrazné únavy (46 % mladších vs. 29 % starších), což naznačuje, že mladší generace častěji zažívá vyšší míru každodenní psychické zátěže.

Výzkum zároveň ukazuje, že lidé si své návyky dobře uvědomují a často mají chuť je měnit. Například 41 % lidí, kterých se přejídání týká, uvádí, že je tento návyk omezuje, a 58 % by jej chtělo změnit. U nezdravého jídla jej jako omezující vnímá 29 % respondentů a 47 % by chtělo své chování změnit. Podobná situace je i u nikotinu – 35 % uživatelů jej považuje za omezující a 45 % by jej chtělo omezit nebo změnit.

Na otázku, co lidem nejvíce brání vést zdravější životní styl, respondenti nejčastěji uvádějí finanční náročnost (32 %), nedostatek motivace (30 %) a nedostatek času (25 %). Paradox současné společnosti je přitom zřejmý: 90 % lidí uvádí, že má dostupné možnosti prevence a 86 % má dostatek informací o zdraví, zároveň však 39 % lidí považuje zdravější stravování za finančně nedostupné a pouze 29 % má pocit, že jejich zaměstnavatel nebo škola zdravý životní styl aktivně podporuje.

Jak výzkum probíhal

Výzkum realizovala agentura STEM/MARK metodou online dotazování (CAWI) na panelu National Sample. Sběr dat probíhal od 20. 2. 2026 do 1. 3. 2026.

Celkový počet respondentů ve všech blocích je N=1034, srovnání s loňským měřením v únoru 2025 je v relevantních tabulkách uvedeno pro vzorek N=1000.

Tisková zpráva STEM/MARK, kontakt:Eliška Blažková, blazkova@stemmark.cz, tel.: 721 043 106

V Praze, 16. března 2026