Jednotné měsíční hlášení startuje bez jasných pravidel. Firmy čekají na detaily

Jednotné měsíční hlášení (JMH) má být jedním z největších kroků v digitalizaci pracovněprávních a daňových agend za poslední roky. Stát od něj očekává zjednodušení administrativy a postupné nahrazení řady formulářů, které dnes zaměstnavatelé zasílají různým institucím. Podle odborníků z praxe ale první týdny ostrého provozu provází nejistota a zaměstnavatelé zatím často pracují s neúplnými pravidly či metodikou.

JMH má do budoucna soustředit data o zaměstnancích na jedno místo, především k České správě sociálního zabezpečení, která je bude sdílet s dalšími úřady. Postupně by tak měly odpadnout například evidenční listy důchodového pojištění, potvrzení o zdanitelných příjmech nebo některá roční vyúčtování. Ambice je jasná: méně duplicit, více automatizace.

Zásadní problém je ale podle odborníků v tom, že chybí podrobné metodické vyjasnění jednotlivých položek, které mají zaměstnavatelé hlásit.

„Nařízení vlády obsahuje pouze názvy atributů, například počet odpracovaných hodin. Neexistuje však žádná podrobnější specifikace, co se do těchto hodin má počítat,“ uvádí Ivana Brancuzká, CEO a partnerka poradenské firmy Crowe.

Zda se do hlášení započítávají jen běžné směny nebo i přesčasy, práce ve svátek či další režimy, zůstává pro firmy nejasné. Mzdové účetní už mezitím zpracovávají mzdy a data, která se nyní evidují, budou v dubnu odesílána státu.

„Specifikaci zatím neznáme, takže musíme mzdy zpracovat a doufat, že náš výklad je správný. Případně že mzdový software umožní ruční úpravu před odesláním. U zaměstnavatele s tisícem zaměstnanců je to ale téměř nemožné,“ upozorňuje odbornice z Crowe.

Vedle nejasných definic řeší firmy i rozšíření rozsahu údajů o zaměstnancích. S novým systémem se totiž zvyšuje počet informací, které musí zaměstnavatelé evidovat a následně odesílat. „Teď zjišťujeme, jaké další údaje budeme muset o zaměstnancích získat, abychom je mohli během dubna správně nahlásit na ČSSZ,“ dodává Ivana Brancuzká.

Zavedení JMH se týká prakticky všech zaměstnavatelů – bez ohledu na velikost. Povinnost dopadne na každého, kdo zaměstnává alespoň jednoho pracovníka nebo vyplácí odměnu podle zákona o daních z příjmů.

Digitalizační efekt navíc nebude okamžitý. V přechodném období se podle odborníků administrativní zátěž naopak zvýší. Podle Ivany Brancuzké zůstane většina daňových povinností zachována i za rok 2026, přestože stát bude mít všechny potřebné údaje. „Minimálně po celý rok tak bude docházet k dublování činností u daní,“ upozorňuje.

Pozitivem má být postupné rušení některých stávajících formulářů a zjednodušení části statistických výkazů. Systém ale zatím nezahrnuje zdravotní pojišťovny, což podle expertů oslabuje jeho efekt. Jejich zapojení se sice do budoucna plánuje, ale termín zatím není jasný.

Pro poradenské firmy je nyní klíčové především to, aby byli připraveni dodavatelé mzdových systémů. „Potřebujeme mít jistotu, že software bude schopen všechna data správně zpracovat. A především že budeme znát přesnou specifikaci jednotlivých atributů, abychom mohli zkontrolovat, že je vše nastaveno správně,“ uzavírá CEO firmy Crowe.

Konec formuláře