Únorová inflace překvapila nižší úrovní, když klesla na 1,4 % (Komentář)

Česká meziroční inflace v únoru klesla z 1,6 % na 1,4 % a skočila pod odhady. Naše prognóza očekávala 1,5 %, zatímco tržní konsensus a odhad ČNB byl ještě o desetinu vyšší. Jde prozatím o předběžný odhad únorové inflace s omezenými informacemi o její struktuře. Podle našich výpočtů k únorovému poklesu meziroční inflace z jedné poloviny přispělo zpomalení růstu cen potravin a z té druhé pak mírně nižší jádrová inflace.

Ceny potravin korigovaly lednový nárůst a byly hlavním důvodem odchylky od naší prognózy. Zatímco v lednu potraviny a nealkoholické nápoje meziměsíčně zdražily o 2,7 %, v únoru došlo ke zlevnění o 1,5 %. Stejně tak ceny alkoholu a tabáku po lednovém meziměsíčním nárůstu o 4,7 % následně v únoru korigovaly o 1,2 %. Celá skupina potravin včetně všech nápojů a tabáku pak podle našeho odhadu vykázala v únoru meziměsíční pokles o 1,4 %, což bylo více než námi očekávané snížení o 1,0 %. Meziroční růst celé této skupiny tak pravděpodobně zpomalil z lednových 1,9 % na 1,4 % v únoru.

Pohonné hmoty v únoru zdražily a kvůli konfliktu na Blízkém východě představují pro další měsíce proinflační riziko. V únoru podle našeho odhadu došlo k meziměsíčnímu nárůstu cen pohonných hmot o 0,7 % poté, co v předchozích dvou měsících poklesly v souhrnu o více než 4 %. To v kombinaci s vyšší srovnávací základnou začátku loňského roku přispělo k tomu, že meziročně byly ceny pohonných hmot nižší o výrazných zhruba 9 %. Zatímco ceny pohonných hmot a energií patřily v poslední době k hlavním důvodům klesající celkové inflace, tak nyní naopak kvůli dění na Blízkém východě představují proinflační riziko. Ozbrojený konflikt totiž způsobil výrazný nárůst cen ropy a zemního plynu. Dopad na inflaci se bude odvíjet od toho na jaké úrovni a po jakou dobu se ceny energetických komodit budou nadále pohybovat, což je nyní s ohledem na stále velmi dynamický vývoj těžké určit. Zatímco přeliv dražší ropy do cen pohonných hmot je poměrně přímočarý, tak u cen ostatních energií, a to i s ohledem na zvyšující se oblibu fixací cen domácnostmi, je kalkulace o poznání složitější. Dopady by ale měla tlumit i skutečnost, že dodavatelé nakupují energie s předstihem a v případě plynu navíc v rámci ekonomiky došlo po válce na Ukrajině k významnému omezení spotřeby ve prospěch jiných zdrojů.

Očekáváme, že zároveň došlo k mírnému snížení jádrové inflace. Ta podle našeho odhadu v meziročním vyjádření v únoru klesla z 2,7 % na 2,6 %. Zvolnění indikuje i vývoj cen služeb. Jejich meziroční růst zpomalil z lednových 4,7 % na únorových 4,5 %. V případě zboží pak došlo k prohloubení míry meziročního poklesu z 0,4 % na 0,7 %.

Naši prognózu zatím ponecháváme beze změny, a pro letošní rok tak očekáváme průměrnou inflaci na 1,6 % a příští rok její zrychlení na 2,3 %. Pod dvouprocentním cílem by inflaci do konce roku měly udržet nižší ceny energií podpořené převedením plateb na obnovitelné zdroje z domácností na stát, stejně tak i slabý růst cen potravin. Proinflační riziko ale představují již zmíněné ceny pohonných hmot a jejich případný přeliv do ostatních cenových okruhů. Pro příští rok očekáváme zrychlení inflace nad 2 % kvůli působení expanzivní fiskální politiky v kombinaci se silně rostoucí tuzemskou ekonomikou. Očekávaný nárůst inflace a aktuálně vysoká nejistota kolem cen energetických komodit podle nás povedou k tomu, že ČNB bude do konce roku držet úrokové sazby beze změny.