Únorová inflace překvapila nižší úrovní, když klesla na 1,4 % (Komentář) (10.3.2026)

Česká meziroční inflace v únoru klesla z 1,6 % na 1,4 % a skočila pod odhady. Naše prognóza očekávala 1,5 %, zatímco tržní konsensus a odhad ČNB byl ještě o desetinu vyšší. Podle našich výpočtů k únorovému poklesu meziroční inflace z jedné poloviny přispělo zpomalení růstu cen potravin a z té druhé pak nižší jádrová inflace.

Ceny potravin korigovaly lednový nárůst a byly hlavním důvodem odchylky od naší prognózy. Zatímco v lednu potraviny a nealkoholické nápoje meziměsíčně zdražily o 2,7 %, v únoru došlo ke zlevnění o 1,5 %. Stejně tak ceny alkoholu a tabáku po lednovém meziměsíčním nárůstu o 4,7 % následně v únoru korigovaly o 1,2 %. Celá skupina cen potravin včetně všech nápojů a tabáku pak podle našeho odhadu vykázala v únoru meziměsíční pokles o 1,4 %, což bylo více než námi očekávané snížení o 1,0 %. Meziroční růst celé této skupiny tak pravděpodobně zpomalil z lednových 1,9 % na 1,4 % v únoru.

Pohonné hmoty v únoru zdražily a kvůli konfliktu na Blízkém východě představují pro další měsíce proinflační riziko. Meziměsíčně došlo v únoru k nárůstu cen pohonných hmot o přibližně 1 % poté, co v předchozích dvou měsících poklesly v souhrnu o více než 4 %. To v kombinaci s vyšší srovnávací základnou začátku loňského roku přispělo k tomu, že meziročně byly ceny pohonných hmot nižší o výrazných zhruba 9 %. Zatímco ceny pohonných hmot a energií patřily v poslední době k hlavním důvodům klesající celkové inflace, tak nyní naopak kvůli dění na Blízkém východě představují proinflační riziko. Ozbrojený konflikt totiž způsobil výrazný nárůst cen ropy a zemního plynu. Dopad na inflaci se bude odvíjet od toho na jaké úrovni a zejména po jakou dobu se ceny energetických komodit budou nadále pohybovat. Zatímco přeliv dražší ropy do cen pohonných hmot je poměrně přímočarý, tak u cen ostatních energií je to složitější, a to i s ohledem na zvyšující se oblibu fixací cen domácnostmi. Dopady by ale měla tlumit i skutečnost, že dodavatelé nakupují energie s předstihem a v případě plynu navíc v rámci ekonomiky došlo po válce na Ukrajině k významnému omezení spotřeby, k čemuž přispěly i investice do energeticky úsporných technologií. Celkově je tak zranitelnost ekonomiky vůči energetickým šokům menší, než byla v minulosti.

Očekáváme, že zároveň došlo ke snížení jádrové inflace. Ta by podle našeho odhadu mohla v meziročním vyjádření klesnout z lednových 2,7 % na 2,5 % v únoru. Zvolnění indikuje i vývoj cen služeb, jejichž meziroční růst zpomalil z 4,7 % na 4,5 %. Růst váhově důležité položky imputovaného nájemného ale v únoru zůstal beze změny na 5,1 % y/y. V případě zboží pak došlo k prohloubení míry meziročního poklesu z 0,4 % na 0,7 %.