Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru dle předběžných údajů klesl z lednové úrovně 1,6 % na 1,4 %, zatímco finanční trh očekával stabilitu na úrovni 1,6 %

Meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů v únoru dále zpomalil, zpomalení růstu hlásí také ceny alkoholických nápojů a tabáku.

Meziroční pokles cen energií a pohonných hmot se naproti tomu nepatrně zmírnil a tlačil tak proti poklesu celkové inflace.

Meziroční růst cen ve službách se zpomalil z lednových 4,7 % na 4,5 %, což naznačuje, že v únoru zřejmě mírně klesla také meziroční jádrová inflace z lednové úrovně, jež činila 2,7 %.

Údaj o jádrové inflaci bude zveřejněn v úterý 10. března, ve stejný den bude zveřejněna také detailní a konečná statistika o únorovém vývoji spotřebitelských cen.

Předběžné údaje za únor sice hlásí nižší inflaci, než čekala ČNB, nicméně nepředpokládáme bezprostřední dopad na měnovou politiku – i proto, že světová ekonomika nyní v souvislosti s děním okolo Íránu čelí riziku vyšší inflace skrze růst cen minerálních paliv.

Navíc, meziroční růst cen ve službách zůstává vysoký, navzdory zpomalení ze 4,7 % na 4,5 % hlášenému pro letošní únor.

Dle našeho názoru může repo sazba ČNB vydržet na své stávající úrovni 3,50 % po celý letošní rok.

Meziroční inflace v únoru klesla z lednových 1,6 % na úroveň 1,4 %, zatímco finanční trh očekával stabilitu meziroční inflace na 1,6 %.

Meziroční inflace tak klesla na nejnižší úroveň od října 2016.

Zároveň platí konstatování, že se meziroční inflace od počátku roku 2024 drží v pásmu inflačního cíle ČNB, tedy v rozmezí mezi 1 % a 3 %.

ČNB ve své čtvrtletní prognóze zveřejněné počátkem února očekávala únorovou meziroční inflaci beze změny na úrovni 1,6 %.

Pohled na hlavní položky spotřebního koše ukazuje, že inflaci táhly v únoru dolů ceny potravin a nealkoholických nápojů, alkoholu a tabáku, ale také zpomalení růstu cen ve službách.

Meziroční růst cen ve službách dle údajů ČSÚ zpomalil ze 4,7 % na 4,5 %: zpomalení růstu cen ve službách je sice vítané, nicméně lze předpokládat, že z pohledu ČNB zůstává cenové pnutí v sektoru služeb stále příliš silné.

Meziroční pokles cen zboží se prohloubil z lednových 0,4 % na 0,7 % v únoru.

Meziroční jádrová inflace v únoru dle všeho mírně klesla z lednové úrovně, jež činila 2,7 %.

Detailní statistika inflace za letošní únor bude zveřejněna příští úterý (10. března) a ve stejný den také ČNB zveřejní údaj o vývoji jádrové inflace.

Meziroční růst spotřebitelských cen se v české ekonomice od počátku roku 2024 drží v pásmu inflačního cíle centrální banky, jež je definováno v rozmezí 1,0 % až 3,0 %.

Za celý loňský rok činila průměrná inflace 2,5 %, což znamená nepatrné zrychlení z úrovně 2,4 % vykázané v roce 2024.

V roce 2026 by se mělo tempo růstu spotřebitelských cen zmírnit a celoroční průměrná inflace by se měla nacházet viditelně pod 2 %: naše aktuální prognóza průměrné inflace pro letošní rok činí 1,5 %.

K poklesu celkové inflace by letos měly přispět ceny potravin, zřejmě také ceny energií a mírně možná též jádrová inflace (jež ovšem zůstane nad dvěma procenty), naopak směrem k růstu celkové inflace budou působit ceny pohonných hmot.

Dění okolo Íránu ale představuje riziko ve směru vyšší inflace: jak skrze dopad na ceny ropy a zemního plynu, tak skrze zvýšení nákladů na dopravu s tím, jak jsou patrné komplikace v námořní i letecké dopravě, jež přesahují oblast Blízkého východu.

Pro rok 2027 čekáme návrat celkové meziroční inflace k úrovni dvouprocentního inflačního cíle, a to mírně nad 2 %.

Bankovní rada ČNB se bude navzdory nižší únorové inflaci i nadále velmi pravděpodobně držet opatrného postoje ohledně úrokových sazeb.

Dění okolo Íránu vytváří výrazné nejistoty a pokles inflace v české ekonomice by měl být jen přechodný, omezený na letošní rok.

Naposledy ČNB snížila úroky loni počátkem května, o čtvrt procentního bodu: repo sazba se tak dostala na svou aktuální úroveň 3,50 %.

Předpokládáme, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny zřejmě po celý letošní rok.

Jestliže na zasedání počátkem února bankovní rada jednomyslně ponechala úroky beze změny a debatována byla možnost jejich případného snížení, tak rizika spojená s íránským konfliktem dle všeho v dohledné době debatu o případném snížení úroků neumožní.

Radomír Jáč

hlavní ekonom

Generali Investments CEE

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.