Otázky a odpovědi týkající se evropského balíčku pro sítě a iniciativy pro energetické dálnice

Otázky a odpovědi týkající se evropského balíčku pro sítě a iniciativy pro energetické dálnice

Proč Komise předkládá zvláštní iniciativu týkající se sítí a propojovacích vedení? 

Evropa čelí bezprecedentním výzvám, pokud jde o její bezpečnost a konkurenceschopnost, a zároveň pociťuje dopad změny klimatu. Vzhledem k rostoucímu geopolitickému napětí a obchodním výkyvům je cenová dostupnost života pro naše občany a podniky velkým problémem.

Energetická infrastruktura je páteří energetického systému i samotné Evropy. Navzdory významnému pokroku dosaženému ve stávajících rámcích existují dlouhodobé překážky bránící rozvoji a provádění energetické infrastruktury, které brání dokončení energetické unie.

Nedostatečná integrace a nedostatečné investice do naší energetické infrastruktury mají přímý dopad na účty evropských občanů za energii. Vzhledem k tomu, že 98 % veškeré ropy a zemního plynu se používá v dovážených členských státech, je Evropa i nadále příliš vystavena kolísání cen a geopolitickým rizikům.

Stárnoucí elektrizační infrastruktura a omezená propojovací kapacita v celé Evropě sice mají jednu z nejvíce propojených sítí na světě, ale zároveň vytvářejí úzká místa, která brzdí rychlý pokrok v přechodu na čistou energii, a přínosy, které může tento přechod přinést, pokud jde o cenovou dostupnost a konkurenceschopnost. 

Komise proto navrhuje nový přístup k plánování a rozvoji energetické infrastruktury s cílem řešit strukturální výzvy evropského energetického systému. Tím, že tyto návrhy do plánování projektů vnesou skutečně evropskou perspektivu, zmenší kritický rozdíl mezi plánovanými projekty a těmi, které jsou skutečně zapotřebí ke splnění našich cílů v oblasti klimatu a energetiky. Rovněž zajistí, aby projekty byly vyvíjeny rychleji, s jednoduššími povolovacími postupy, veřejnou účastí, snazším přístupem k financování a dodavatelským řetězcům a lepší bezpečností a odolností.

Balíček týkající se evropských sítí umožní EU zavést kapacitu sítě potřebnou k dosažení významných hospodářských přínosů pro spotřebitele a podniky, což zvýší konkurenceschopnost hospodářství EU a zároveň pokročí v dekarbonizaci.

Tato opatření navazují na cíle akčního plánu pro cenově dostupnou energii snížit náklady na energii a na cíl plánu REPowerEU ukončit závislost na ruských fosilních palivech.

Jak tato iniciativa pomůže dokončit energetickou unii a prospěje evropskému průmyslu a spotřebitelům? 

Balíček týkající se evropských sítí a iniciativa pro energetické dálnice se zabývají strukturálními problémy při plánování a provádění energetické infrastruktury v EU  a podpoří dokončení energetické unie tím, že zajistí, aby potřeby infrastruktury odpovídaly konkrétním projektům probíhajícím v praxi.

Tyto návrhy především zajistí, aby Evropa před investováním do nových kapacit maximalizovala využití stávající infrastruktury. To je klíčové pro dosažení transformace energetiky a větší energetické bezpečnosti nákladově efektivním způsobem. Zadruhé umožní rychlejší a racionálnější rozvoj energetické infrastruktury potřebné ke splnění našich cílů v oblasti klimatu a energetiky.

Iniciativa pro energetické dálnice se zaměří zejména na 8 klíčových překážek v celé Evropě, které představují nejnaléhavější potřeby energetické infrastruktury. Podporou konkrétního provádění projektů v praxi posílí celkovou bezpečnost dodávek, pomůže začlenit do systému více obnovitelných zdrojů energie, sníží závislost na fosilních palivech, a tím sníží ceny energie.

Balíček obsahuje návrhy na vytvoření spolehlivějšího procesu plánování přeshraniční energetické infrastruktury, urychlení povolování , zajištění účinnějších mechanismů pro sdílení nákladů a přínosů přeshraničních projektů, jakož i zvýšení odolnosti a bezpečnosti přeshraniční infrastruktury.

Celkově tyto návrhy podporují rozvoj obnovitelných zdrojů a čisté energie v energetickém systému EU a pomáhají přiblížit se dokončení našeho vnitřního trhu s energií. Tím by se energie stala dostupnější a bezpečnější.

Rozvoj sítí může Evropanům přinést skutečnou přidanou hodnotu a úspory nákladů: investice ve výši 5 miliard EUR by snížila systémové náklady o 8 miliard EUR a vytvořila by čistý hospodářský zisk ve výši 3 miliard EUR. Posílená integrace trhu by mohla vést k ročním úsporám nákladů ve výši 40 miliard EUR, zatímco posílení přeshraničního obchodu s elektřinou o 50 % by mohlo do roku 2030 zvýšit roční růst HDP EU přibližně o 18 miliard EUR.

Jak návrhy zvýší odolnost evropského energetického systému? 

Odůvodněním balíčku týkajícího se evropských sítí je vytvořit lépe propojenou celoevropskou energetickou síť, posílit strategickou autonomii, bezpečnost a odolnost Evropy a zároveň snížit závislost na dovozu.

Balíček navrhuje zjednodušit proces výběru projektů společného zájmu a projektů vzájemného zájmu. Navrhuje rovněž zahrnout do kategorií infrastruktury podle nařízení o transevropských energetických sítích (TEN-E) projekty, které učiní infrastrukturu inteligentnější a zahrnou zlepšení bezpečnosti, což těmto projektům umožní využívat finanční podporu EU z Nástroje pro propojení Evropy.

Zvýšením vzájemného propojení mezi členskými státy celkově posilujeme schopnost systému zvládat otřesy, stabilizovat ceny, zajistit bezpečnost dodávek a podněcovat solidaritu, zejména během krizí.

Balíček rovněž posiluje fyzickou a kybernetickou bezpečnost přeshraniční infrastruktury tím, že začleňuje bezpečnostní hlediska již v rané fázi plánování projektů. Podporuje odolnost již od návrhu, zlepšuje transparentnost, pokud jde o vlastnictví, aby se zabránilo závislosti na nespolehlivých zahraničních subjektech, a poskytuje podporu na modernizaci bezpečnosti stávajících aktiv. 

Jaké jsou investiční potřeby energetické sítě EU v souvislosti s přechodem na klimatickou neutralitu do roku 2050? Jakým způsobem EU přispěje? 

Komise odhaduje, že do roku 2040 bude v elektrizačních soustavách EU zapotřebí 1,2 bilionu EUR, včetně 730 miliard EUR pouze pro distribuční sítě a 240 miliard EUR pro vodíkové sítě. K zajištění toho, aby naše sítě byly vhodné pro budoucnost a aby bylo do roku 2050 dosaženo klimatické neutrality, jsou proto zapotřebí značné investice. 

Vzhledem k tomu, že síťová infrastruktura je financována především prostřednictvím sazeb, představuje to pro spotřebitele v krátkodobém horizontu výzvu, neboť musí nést část nákladů. Za tímto účelem Evropa zvyšuje finanční podporu pro energetickou infrastrukturu v rámci svého návrhu příštího dlouhodobého rozpočtu EU, víceletého finančního rámce, který by zahrnoval výrazně posílený Nástroj pro propojení Evropy.

Stávající dlouhodobý rozpočet EU (2021–2027) již podporuje energetické sítě, přičemž Nástroj pro propojení Evropy poskytuje 5,8 miliardy EUR na přeshraniční projekty. V rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034 Komise navrhla pětinásobné navýšení rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy – Energetika z 5,8 miliardy EUR na 29,91 miliardy EUR. Domácí projekty sítí budou způsobilé pro financování v rámci národních a regionálních plánů partnerství a Evropského fondu pro konkurenceschopnost.

Evropská investiční banka (EIB) je rovněž klíčovým partnerem při urychlování zavádění nákladově efektivních sítí. EIB zavedla protizáruku ve výši 1,5 miliardy EUR na posílení výrobní kapacity EU pro součásti sítě.

Klíčovou úlohu budou hrát také soukromé investice. Nadcházející investiční strategie pro čistou energii pro Evropu, kterou Komise hodlá předložit příští rok, rovněž nastíní konkrétní způsoby, jak odstranit překážky a uvolnit soukromý kapitál pro strategické investice do transformace energetiky, jako jsou sítě.

Jak Komise navrhuje koordinovanější plánování evropské energetické infrastruktury?

Balíček navrhuje proces plánování přeshraniční energetické infrastruktury v EU, který umožní koordinovanější identifikaci potřeb a zajistí, aby projekty byly v souladu se současnými i budoucími evropskými cíli.

Za tímto účelem Komise vypracuje komplexní centrální scénář EU, který bude nákladově efektivní a který může pomoci splnit cíle EU v oblasti energetiky a klimatu. Tento scénář bude vypracován každé čtyři roky s možností aktualizace v případě potřeby. Bude vycházet z příspěvků členských států a dotčených zúčastněných stran a bude sloužit jako základ pro provozovatele energetických soustav (provozovatele evropských sítí přenosových soustav – ENTSO a Evropskou síť provozovatelů vodíkových sítí–ENNOH)při určování potřeb kapacity infrastruktury v celé EU. Toto posouzení bude rovněž vycházet ze souboru závazných zásad stanovených v nařízení TEN-E a z metodiky poskytnuté agenturou ACER. Tento přístup podpoří přísnější výběr projektů, které nejlépe reagují na zjištěné potřeby a zajišťují dobře koordinované plánování na úrovni EU, čímž se zabrání plýtvání zdroji ve zbytečných projektech. 

Jak Komise zajistí, aby v přeshraniční energetické infrastruktuře EU nebyly žádné mezery? 

Současný rámec pro plánování sítě vypracovaný podle nařízení TEN-E výrazně pokročil v koordinaci a rozvoji přeshraničních projektů energetické infrastruktury. Byly však zjištěny některé zbývající nedostatky a stávající procesy nezajišťují, aby byly sladěny s možnými projekty. Síť ENTSO pro elektřinu například odhaduje, že přibližně polovina přeshraničních potřeb elektřiny (41 GW) zůstane do roku 2030 neřešena.

V zájmu řešení tohoto problému navrhuje balíček týkající se evropských sítí nový postup „vyplňování mezer“ pro elektrizační soustavu, který má Komise aktivovat, pokud je zjištěna potřeba přeshraniční kapacity, která dosud nebyla uspokojena vhodnými návrhy projektů.

Tento proces bude řídit Evropská komise a bude zahájen pouze v případě potřeby. Toto cvičení bude vyžadovat silnou regionální spolupráci mezi zúčastněnými členskými státy.

Jako první krok by Komise vyzvala provozovatele soustav a v některých případech předkladatele projektů, aby navrhli projekty, které řeší bezkonkurenční potřeby infrastruktury. Ty by byly posouzeny a projednány na regionální úrovni před jejich zahrnutím do desetiletého plánu rozvoje sítě (TYNDP) provozovatelů přenosových soustav. Pokud tento proces nevede k určení vhodného projektu, může Komise zveřejnit výzvu k předkládání návrhů otevřenou kterékoli straně.

Jak Komise urychluje udělování povolení pro projekty v oblasti energetické infrastruktury a výroby energie z obnovitelných zdrojů? 

Jednou z nejvýznamnějších překážek včasného zavádění energetické infrastruktury a výrobních zařízení v EU zůstává pomalé povolování. Navzdory významným krokům, které byly v posledních letech podniknuty na úrovni EU, představuje povolení stále více než polovinu celkové doby realizace projektů společného zájmu v oblasti elektřiny a trvá v průměru pět let u přenosových soustav a až devět let u projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Balíček týkající se evropských sítí v koordinaci s regulačním rámcem EU pro ochranu životního prostředí stanoví rámec na úrovni EU pro zjednodušení a urychlení povolovacích postupů pro veškerou síťovou infrastrukturu, projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, projekty skladování a dobíjecí stanice. Poprvé navrhuje zavést lhůty pro povolovací postup pro všechny projekty infrastruktury, skladovací a dobíjecí stanice a dále zjednodušit povolování malých projektů obnovitelných zdrojů energie, skladovacích a dobíjecích stanic. Zajišťuje také, aby byly procesy plně digitalizovány a aby vnitrostátní orgány byly dobře vybaveny k účinnému vyřizování žádostí.

Kromě toho zavádí vyvratitelnou domněnku, že elektrizační infrastruktura je nadřazená veřejnosti, a zefektivňuje posuzování vlivů na životní prostředí u projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu v oblasti elektřiny, jakož i u typů projektů, které mají nižší dopady na životní prostředí, jako je modernizace větrných turbín a modernizace sítí. Zavádí rovněž tichý souhlas, pokud povolovací orgány neodpoví ve lhůtách pro povolení. Nastoluje rovnováhu mezi potřebou chránit biologickou rozmanitost, přírodu a krajinu a zároveň zajistit nezbytný rychlý přechod na dekarbonizovaný energetický systém a sdílení přínosů s občany a místními komunitami. 

Jak tento návrh zajistí přijetí rozvoje energetické infrastruktury ze strany veřejnosti a spravedlivé sdílení nákladů na přeshraniční projekty? 

Účast veřejnosti na plánování a provozu projektů má zásadní význam pro budování důvěry a dosažení cílů EU a minimalizaci rizika zdlouhavých soudních výzev. Balíček týkající se sítí navrhuje, aby projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů o výkonu nad 10 MW sdílely přínosy s místním obyvatelstvem.  

Umožňuje rovněž nezávislým zprostředkovatelům podporovat včasný dialog a mediaci, dále snižovat riziko soudních výzev a podporovat rozvoj spolupráce. S cílem řešit obavy o přijetí ze strany veřejnosti Komise začátkem příštího roku rovněž nabídne praktický soubor nástrojů pro začleňování veřejnosti,který usnadní sdílení osvědčených postupů týkajících se toho, jak zapojit občany a podpořit sdílení přínosů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Přeshraniční projekty přinášejí výhody, které přesahují rámec hostitelských členských států. Tento balíček tento potenciál dále uvolňuje zavedením vhodných řešení pro spravedlivé a rovné rozdělení nákladů a zabránění nepřiměřené zátěži pro místní spotřebitele. To je klíčové pro umožnění nezbytného rozvoje přeshraniční infrastruktury při současném zachování veřejné podpory.

Za tímto účelem obsahuje balíček týkající se evropských sítí několik návrhů:

• Zaprvé má za cíl zajistit větší transparentnost a předvídatelnost, pokud jde o způsob, jakým jsou náklady a přínosy posuzovány a sdíleny. To zahrnuje větší transparentnost, pokud jde o přínosy, které projekty nabízejí, a to i mimo hostitelské země, a stanovení celounijních zásad pro spravedlivý a předvídatelný proces přeshraničního přidělování nákladů.

• Zadruhé navrhuje dobrovolné sdružování přeshraničních projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu s cílem umožnit a podpořit diskuse o sdílení nákladů mezi dotčenými členskými státy a zeměmi mimo EU.

• Zatřetí obsahuje nová pravidla pro využívání příjmu z přetížení – tj. příjmu vytvořeného v případě, že není dostatečná kapacita pro propojení poptávky a nabídky v propojených oblastech trhu – k financování přeshraniční elektroenergetické infrastruktury (PCI a PMI) jako pobídky ke sdílení nákladů.

Usnadněním transparentního a spravedlivého sdílení nákladů umožní tento návrh občanům plně využívat pozitivních dopadů posílené kapacity sítě a integrovaných trhů,jako je lepší cenová stabilita, nižší náklady na energii a větší bezpečnost dodávek.

Jak balíček zefektivní přístup k sítím? 

Balíček obsahuje pokyny pro včasné a účinné připojení k síti s řadou opatření, která nabízejí řešení pro koordinované plánování sítě zahrnující společnost a průmysl, účinnější využívání stávajících sítí, mimo jiné prostřednictvím síťových sazeb, poplatků za připojení nebo flexibility, a v neposlední řadětransparentnost hostingové kapacity sítě a postupů připojení.

Představuje způsoby, jak se země mohou u žádostí o připojení k síti odchýlit od zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“ a místo toho zajistit včasný a nediskriminační přístup k síti způsobem, který zahrnuje sociální přijetí a konkurenceschopnost průmyslu.

Co jsou „energetické dálnice“ a jak Komise podpoří dokončení těchto projektů? 

Energetické dálnice jsou klíčovými strategickými propojeními, která podpoří dokončení energetické unie tím, že budou řešit kritická úzká místa v energetickém systému EU.

Iniciativu poprvé oznámila předsedkyně von der Leyenová ve zprávě o stavu Unie v roce 2025. Tyto projekty byly označeny za klíčovou přeshraniční energetickou infrastrukturu v rámci TEN-E, konkrétně projekty společného zájmu a projekty vzájemného zájmu, jako akční plán pro cenově dostupnou energii.

S kritickou podporou EU mohou tyto projekty zlepšit energetickou bezpečnost, snížit závislost na dovážených palivech a pomoci integrovat více čisté energie, a tím přispět ke snížení cen energie.

Komise urychlí výstavbu energetických dálnic s cílenou podporou pro dotčené členské státy a zúčastněné předkladatele projektů, včetně využití finančních prostředků a opatření k dalšímu zefektivnění a urychlení povolovacích postupů s cílem napomoci úspěšnému dokončení projektů.

Nejsou to jediné projekty, které EU podporuje a propaguje. Jádrem zavádění sítí v Evropě zůstávají projekty společného zájmu a projekty společného zájmu. Dne 2. prosince Komise zveřejnila druhý seznam projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu, které jsou klíčové pro zvýšení konkurenceschopnosti EU, dekarbonizaci a zvýšení energetické bezpečnosti a nezávislosti Evropy.

Těchto 8 energetických dálnic je:

• Pyrenejský poloostrov: propojení elektrických sítí v Pyrenejích s cílem lépe integrovat Pyrenejský poloostrov (pyrenejský přechod 1 a pyrenejský přechod 2).
• Propojovací vedení Velkého moře: Ukončení izolace elektřiny propojením elektřiny mezi Kyprem a kontinentální Evropou.
• Harmonické spojení: Posílení propojení elektroenergetických soustav pobaltských států, zvýšení energetické bezpečnosti a energetické nezávislosti na Rusku.
• Transbalkánský plynovod (TBP): zpětný tok plynu s cílem zvýšit odolnost dodávek energie v balkánském regionu a východním sousedství.
• Energetický ostrov Bornholm: Přeměna Baltského moře na propojovací uzel na moři.
• Jihovýchodní Evropa: Zlepšit cenovou stabilitu a energetickou bezpečnost v jihovýchodní Evropě, mimo jiné prostřednictvím skladování.
• Jižní koridor H2: Jižní vodíkový koridor zahrnující Tunisko, Itálii, Rakousko a Německo.
• Jihozápadní vodíkový koridor: z Portugalska do Německa

Pro více informací

Tisková zpráva