Trump po pár hodinách jejich platnosti pozastavil reciproční cla (Ranní zpráva z finančního trhu)

Z ekonomických dat bude dnešek hlavně o březnové inflaci, která bude zveřejněna v ČR i v USA. V obou případech by měl být patrný pozitivní vliv výrazného poklesu cen pohonných hmot. V tuzemsku však proti tomu působil strmý meziměsíční nárůst cen potravin a předběžný odhad ČSÚ tak ukázal na stagnaci inflace na 2,7 % y/y. Dnešní finální údaje by to měly pouze potvrdit. V USA by se však vliv nižších cen pohonných hmot měl plně projevit a očekáváme tak pokles inflace z 2,8 % na 2,5 % y/y. Jádrová inflace pak v obou zemích pravděpodobně zůstala poblíž únorových úrovní či se jen nepatrně snížila. V USA bude zveřejněn také počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který nejspíše setrvá mírně nad 200 tis. Dopady propouštění v tamním vládním sektoru by měly být viditelné až se zpožděním. Lze ovšem předpokládat, že dění na finančních trzích zůstane především ve vleku dalších možných zpráv týkajících se cel.

Inflace v ČR stagnovala na 2,7 %, v USA klesla na 2,5 %

Donald Trump s okamžitou platností na 90 dní pozastavil reciproční cla, která vešla v platnost teprve včera. Stalo se tak po uzavření evropských trhů. V průběhu americké seance tak došlo k výraznému zmírnění rizikové averze, k čehož těžily mimo jiné akcie, když americký index S&P 500 povyskočil o skoro 10 %. Koruna rovněž posílila, a to k 25,05 CZK/EUR. V platnosti ovšem zůstávají plošná 10% cla, stejně tak i sektorové clo na dovoz evropských automobilů ve výši 25 %. V případě Číny pak Donald Trump rozhodl o dalším navýšení cel na 125 %. Jedná o reakci na včerejší krok Číny. Aktuální podle všeho zůstává i hrozba zavedení cel na farmaceutické produkty.

Tuzemská meziroční inflace v březnu stagnovala na 2,7 %. Ukázal na to předběžný odhad ČSÚ a dnešní finální údaje to pravděpodobně potvrdí. Z hlediska struktury v březnu došlo k silnému meziměsíčnímu nárůstu cen potravin, který byl kompenzován zlevněním pohonných hmot. Podle předběžného odhadu ČSÚ ceny potravin včetně všech nápojů a tabáku oproti únoru vzrostly v průměru o výrazných 0,8 %. Rychlý byl naproti tomu i pokles cen pohonných hmot, který odhadujeme ve výši zhruba 2,5 % m/m. Přispělo k němu zlevnění surové ropy na světových trzích v kombinaci s významným posílením české koruny vůči americkému dolaru. Pokud jde o jádrovou inflaci, tak ta by měla zůstat poblíž únorových 2,5 % y/y. Podle našeho odhadu, který vychází z již zveřejněných předběžných údajů o cenovém vývoji, jádrová inflace v březnu buď přímo zůstala beze změny na 2,5 % y/y, či se jen nepatrně snížila na 2,4 %.

Americká inflace by měla v meziročním vyjádření zvolnit z únorových 2,8 % na 2,5 % v březnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny podle našeho odhadu stagnovaly. Stejně jako u nás byl pozitivním faktorem zřejmě vývoj cen pohonných hmot. Ty v USA podle nás po sezonním očištění meziměsíčně klesly o výrazných 6 %. Jádrová inflace také pravděpodobně zpomalila, ovšem mírněji. Odhadujeme, že v březnu došlo k jejímu snížení z 3,1 % na 3,0 % y/y. Váhově důležitá položka imputovaného nájemného by měla pokračovat v postupném zvolňování, její momentum by ale mělo podle nás zůstat zvýšené (+0,28 % m/m v březnu; sezónně očištěno).

Čína oznámila další cla na USA a akcie tak pokračovaly v pádu

Čína v reakci na navýšení cel ze strany USA přispěchala s rychlou odpovědí. Na USA uvalila dodatečnou 50% celní sazbu. Zostřující se dění na světovém obchodním poli a narůstající obavy kolem vývoje ekonomiky USA vedly k dalšímu oslabení amerického dolaru, který tak postupně přichází o svůj status měny bezpečného přístavu. Během včerejška dolar vůči euru odepsal necelé 1 % a je tak nejslabší od loňského podzimu. Zhoršení výhledu pro světovou ekonomiku jako celek tlačí výrazně dolů cenu ropy. Ta se včera dostala na 60 dolarů za barel, zatímco ještě v lednu se obchodovala nad 75 dolary za barel, tedy o více než pětinu dráž.

V pádu pokračovaly akciové trhy, silně zasaženy byly zejména tituly farmaceutických společností. Farmaceutické produkty byly dosud z celních opatření USA vyňaty. Prezident Trump však prohlásil, že zanedlouho uvalí výrazná cla i na ně. To by byla další silná rána pro ekonomiku EU. Farmaceutické produkty jsou totiž nejvýznamnější kategorií zboží, kterou EU do USA vyváží. Na celkovém exportu EU do USA mají podíl více něž 20 %. Akciové indexy během včerejší evropské seance odepsaly přibližně 3 %. Evropským akciovým titulům neprospěla ani zpráva, že se lídři EU shodli na protiopatřeních vůči USA. Cla by se měla prozatím týkat pouze vybraných produktů. Tržní úrokové sazby měly včera v případě kratších splatností tendenci klesat, u těch delších naopak růst.

Korunu podpořily výroky centrálního bankéře. Člen bankovní rady ČNB Jan Procházka uvedl, že současná přestávka ve snižování úrokových sazeb může trvat déle než pouze jedno zasedání. Důvodem jsou podle něj přetrvávající proinflační rizika, vlivem kterých by měnová politika měla zůstat mírně restriktivní. Přesto určitý prostor pro další snížení sazeb podle něj stále existuje. Zdá se tedy, že centrální banka navzdory narůstajícím rizikům významného zpomalení světové ekonomiky zatím neustupuje ze svých jestřábích postojů. Procházka však zároveň zdůrazňuje, že další kroky centrální banky jsou spojeny s velkou nejistotou. Koruna tak ve výsledku odolala negativnímu vlivu vyšší rizikové averze na trzích a její kurz zůstal včera téměř beze změny poblíž 25,20 CZK/EUR. Zbylé dvě měny středoevropského regionu vůči euru naopak oslabily. Maďarský forint ztratil 0,4 % a polský zlotý 0,3 %.