Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za loňské závěrečné čtvrtletí potvrdily růst HDP tempem 0,7 % mezikvartálně a 1,8 % meziročně

Růst HDP České republiky za celý rok 2024 byl potvrzen na úrovni 1,0 % poté, co v roce 2023 vykázala česká ekonomika růst 0,1 %.

Pro letošek očekáváme celoroční růst HDP v oblasti 2,1 %, rizika pro tento výhled ale existují v obou směrech v podobě celních válek a vyšších evropských výdajů na obranu.

Zpřesněné údaje potvrdily, že česká ekonomika vykázala v loňském závěrečném čtvrtletí růst HDP tempem 0,7 % mezikvartálně a 1,8 % meziročně.

V loňském 4. čtvrtletí tak byl mezikvartální růst HDP nejsilnější od 1. čtvrtletí 2022, v meziročním vyjádření vykázala česká ekonomika nejsilnější přírůstek od 3. čtvrtletí 2022.

Mezikvartální růst HDP byl tažen spotřebou domácností, vývojem zásob a v menší míře také vládní spotřebou.

Vliv čistých exportů (zahraničních obchod se zbožím a službami) byl neutrální, investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) vykázaly mezikvartální pokles.

Stav zásob je doplňován z nízkých úrovní a zásoby by tak měly podporovat mezikvartální výkon české ekonomiky i v dalších čtvrtletích.

U spotřeby domácností je patrný příznivý vliv kombinace nízké inflace a solidního růstu nominálních mezd.

Průměrná reálná mzda v české ekonomice roste a tento trend by měl pokračovat i v letošním roce, což povede k dalšímu růstu spotřeby domácností.

Tahounem meziročního růstu HDP byly v loňském 4. čtvrtletí zásoby, spotřeba domácností a spotřeba vlády.

Čisté exporty a výdaje na hrubou tvorbu fixního kapitálu (tj. investiční výdaje) měly v loňském závěrečném čtvrtletí negativní dopad na meziroční výkon české ekonomiky.

Za celý rok 2024 byl potvrzen růst české ekonomiky na úrovni 1,0 %.

V roce 2025 by růst HDP mohl dosáhnout zhruba 2,1 %, klíčovými tahouny růstu HDP by měla být spotřeba domácností, vývoj stavu zásob a snad také oživení investičních výdajů.

Zásadní nejistotu pro letošní rok představuje zahraniční vývoj: cla ze Spojených států a obecně rozpoutání obchodních válek by měly na hospodářský negativní dopad; evropský růst sice může profitovat z vyšších výdajů na obranu, tento faktor se ale případně výrazněji projeví spíše až v roce 2026 .

Důležitou součástí dnes zveřejněných údajů za loňské závěrečné čtvrtletí jsou statistiky sektorových účtů, jež popisují situaci domácností a firem z pohledu jejich příjmů, výdajů a úspor.

Za zmínku stojí, že reálný měsíční příjem domácností ze zaměstnaní ve 4. čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 0,9 % a v meziročním vyjádření o 3,9 %, což jsou velmi solidní výsledky.

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v loňském 4. čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,8 % a v mezičtvrtletním vyjádření vzrostl o 0,1 %.

Reálná spotřeba na obyvatele vzrostla o 3,4 % meziročně a o 1,5 % v mezičtvrtletním vyjádření.

Míra úspor domácností v loňském 4. čtvrtletí klesla meziročně o 1,3 procentního bodu, na úroveň 18,3 %, přičemž klesla i v mezikvartálním vyjádření, o 0,8 procentního bodu.

Pokles míry úspor domácností potvrzuje, že tuzemské domácnosti jsou pozvolna více ochotné utrácet, na což má mimo jiné vliv nižší inflace a také klesající úrokové sazby v české ekonomice .

Na straně nefinančních podniků v loňském 4. čtvrtletí míra zisku mezikvartálně klesla o 1 procentní bod na úroveň 44,3 %, v meziročním vyjádření byla nižší o 3,0 procentní body.

Na úrovni 44,3 % byla míra zisku nejnižší od 1. čtvrtletí 2022.

Z pohledu krocení inflačních tlaků v ekonomice je postupný mezikvartální pokles ziskových marží podniků dobrou zprávou, neboť by jde o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výraznější nárůsty cen.

Míra investic nefinančních podniků ve 4. čtvrtletí mezikvartálně stagnovala na úrovni 26,9 %, když v loňském 2. a 3. čtvrtletí míra investic pozvolna rostla.

Výhled na letošní rok je v řadě ohledů zahalen nejistotami: silnější růst české ekonomiky a čerpání prostředků z fondů EU hovoří pro další oživení míry investic nefinančních podniků, ve stejném směru by působila perspektiva vyšších evropských výdajů na obranu, pomyslný protivítr však bude představovat případné zavádění cel ze strany Spojených států.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE