1. Shrnutí

· Hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2024 vzrostl celkem o 1,0 %[1]. Posilovala zejména spotřeba, a naopak klesala investiční aktivita. Ve 4. čtvrtletí posílil meziroční přírůstek HDP na 1,8 % a mezičtvrtletně ekonomika vzrostla o 0,7 %. Pokračovalo oživení domácí spotřeby a pozitivně působila změna zásob. Meziroční i mezičtvrtletní růst ale brzdila investiční aktivita a meziročně značně negativně působila také zahraniční poptávka. Hrubý domácí produkt v EU v roce 2024 vzrostl o 1,0 %. Ve 4. čtvrtletí HDP v EU meziročně rostl o 1,4 % a mezičtvrtletně o 0,4 %. Nadále se propadala německá ekonomika, která meziročně klesá již šest čtvrtletí. Naopak v rámci střední Evropy silně rostlo Polsko. Česká ekonomika po delší době roste rychleji než průměr EU.

 

· Hrubá přidaná hodnota (HPH) se v roce 2024 zvýšila o 0,3 %. Vývoj po celý rok byl charakteristický slabým výkonem ve zpracovatelském průmyslu, kde HPH klesla o 1,6 %. Ten kompenzovala odvětví služeb povzbuzená oživenou spotřební poptávkou. Ve 4. čtvrtletí se HPH meziročně zvýšila o 1,1 %. Nejvíce rostlo peněžnictví a pojišťovnictví, ostatní činnosti, uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství a informační a komunikační činnosti. Naopak o 2,2 % se propadla HPH v průmyslu. Mezičtvrtletně HPH ve 4. čtvrtletí stagnovala. Ačkoli zpracovatelský průmysl zaznamenal mezičtvrtletní oživení, HPH se propadla v průmyslu jako celku. Růst byl naopak zaznamenán v činnostech v oblasti nemovitostí, v ostatních činnostech nebo v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství.

· Vývoz zboží a služeb se loni zvýšil o 1,5 %[2] a dovoz o 0,7 %. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách celkově dosáhla přebytku 525,6 mld. korun a ten se tak meziročně zvýšil o 141,2 mld., zejména vlivem zvýšení přebytku obchodu se zbožím. K tomuto zlepšení nejvíce přispěl obchod s motorovými vozidly, elektrickými zařízeními a ropou a zemním plynem. Zhoršovala se naopak bilance obchodu s koksem a rafinovanými ropnými výrobky a se základními kovy.

· Celková cenová hladina (podle deflátoru HDP) v roce 2024 vzrostla o 3,9 %. Ve 4. čtvrtletí se meziročně zvýšila o 3,7 % a mezičtvrtletně o 0,3 %. Spotřebitelské ceny byly loni vyšší o 2,4 %. Ve 4. čtvrtletí jejich meziroční přírůstek zrychlil na 2,9 % a mezičtvrtletně vzrostly o 0,1 %. Meziročně začaly růst ceny potravin a posílil růst cen bydlení a energií. Méně rostly ceny dopravy. Posílil růst nabídkových i realizovaných cen bytů. Ceny průmyslových výrobců v roce 2024 vzrostly o 0,8 %. Ceny zemědělských výrobců loni klesly o 5,9 %, ve 4. čtvrtletí ale poprvé od 1. čtvrtletí 2023 meziročně vzrostly, a to o 5,0 %.

· Základní měnověpolitické úrokové sazby v průběhu roky výrazně klesly. Spolu s nimi se snižovaly také úrokové sazby u většiny druhů klientských vkladů. Dynamika objemu poskytnutých úvěrů v závěru roku posílila. V nových hypotečních smlouvách tvořila většinu dojednávání nových podmínek existujících smluv.

· Celková zaměstnanost[3] loni vzrostla o 0,3 %. Ve 4. čtvrtletí byla meziročně vyšší o 0,2 % a mezičtvrtletně se snížila o 0,1 %. Celková míra nezaměstnanosti po většinu roku 2024 kolísala pod 3 %. V roce 2024 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda 46 165 Kč a vzrostla nominálně o 7,1 % a reálně o 4,6 %. Ve 4. čtvrtletí průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,2 % a dosáhla 49 229 korun. Reálně průměrná mzda posílila o 4,2 %. Mezičtvrtletní nominální navýšení průměrné mzdy činilo 1,7 %.

· Hospodaření státního rozpočtu skončilo vloni se schodkem 271,4 mld. korun. Deficit se oproti roku 2023 snížil o 17,1 mld. korun. Zmírnil se především růst výdajů. Postupně odeznívala potřeba mimořádných výdajů domácnostem i firmám zasaženým dopady vysoké inflace a projevoval se dříve schválený konsolidační balíček i změny rozpočtového určení daní. Na druhé straně přetrvávající slabý hospodářský růst tlumil příjmovou stranu rozpočtu.