ČR v období po invazi Ruska na Ukrajinu až do letoška navýšilo (!) podíl ruské ropy na celkovém ropném dovozu. Proto jsou pohonné hmoty tak levné

Kdo se raduje z levných pohonných hmot v ČR, raduje se z toho, že Česko jako jedna z mála zemí EU skrze ropu velmi dlouho, takřka už tři roky, financuje Rusko a jeho válku na Ukrajině. Přitom se takto radují paradoxně často ti politici, co se jinak tváří jako proukrajinští

 

Česko po invazi Ruska na Ukrajinu navýšilo (!) podíl dovážené ruské ropy na celkovém ropném dovozu. Naprostá většina zemí EU podíl snižovala. Paradoxně se dnes někteří politici chlubí levnými cenami pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Vlastně se chlubí financováním ruských vojsk na Ukrajině. Často přitom jde o politiky, kteří se jinak stylizují do protiruských.

 

Nechme mluvit čísla ČSÚ.

 

Od března 2022 do ledna 2025, tedy za 35 měsíců ruské invaze, dovezlo Česko ropu z Ruska za takřka 134 miliardy korun. Podíl ruské ropy na celkovém množství ropného dovozu činil v těchto 35 měsících invaze celkem 52,5 % (viz tabulka níže). 

 

 

 

Přitom v 35 měsících předcházejících invazi, tedy od dubna 2019 do února 2022, dovezlo Česko ruskou ropu za zhruba 99 miliard korun. Podíl ruské ropy na celkovém množství ropného dovozu činil tehdy, v těchto 35 měsících před invazí, celkem 49,4 % (viz tabulka níže). Tedy podíl před invazí byl nižší než podíl po invazi! 

 

 

 

Pokud by roku 2022 došlo v rámci reakce Moskvy na západní sankce k prudkému propadu vývozu ruské ropy do světa, a vývoz ruské ropy do Česka v té souvislosti třeba i zcela ustal, pohonné hmoty v ČR by stály kolem 90 Kč/l, jak plyne z výpočtu analytiků největší americké banky JP Morgan z léta 2022 (viz zpráva Bloombergu z července 2022 níže; cena ropy Brent 380 dolarů za barel odpovídá zhruba 90 Kč/l). 

 

 

 

To, že jsou nyní pohonné hmoty v Česku třetí nejlevnější v EU, což tolik oslavují údajně protiruští politici, není ruské ropě navzdory, ale právě kvůli ní – kvůli pokračujícímu financování ruské války na Ukrajině z českých zdrojů! Většina zemí EU se od ruské ropy již zcela odpojila, Česko stále ne – alespoň tedy ne letos v lednu a únoru. To je prostě fakt. Vzhledem k historickým danostem to není nic k zatracování, ale ani k oslavě, či dokonce k chlubení. Takové oslavování či chlubení prozrazuje elementární nepochopení toho, jak vlastně trh s ropou a pohonnými hmotami v Česku i ve světě funguje, a toho, co vše se v uplynulých letech v dané souvislosti událo.

 

Ještě letos v lednu, podle nejnovějších dostupných dat, Česko dovezlo ropu z Ruska za 3,1 miliardy korun, plyne z dat ČSÚ. Navíc, na což se často zapomíná, dovezlo ropné produkty ze Slovenska za 1,7 miliardy korun. Přitom Slovensko tyto produkty vyrábí hlavně z ropy opět z Ruska, které zajišťuje zhruba 90 % slovenského ropného importu. Česko tak letos v lednu dovezlo až 4,8 miliardy korun ruské ropy nebo produktů z ruské ropy. Rusko se tak stále i letos v lednu 2025 umístilo na prvním místě mezi dovozci ropy a ropných produktů do ČR (viz tabulka níže). 

 

 

 

Další dvě země EU, které vedle Česka ruskou potrubní ropu letos v lednu a únoru přímo odebíraly, představují již zmíněné Slovensko a také Maďarsko. Na rozdíl od nich už Česko prochází procesem odstřižení se od dodávek ruské ropy, který by měl být završen letos v první polovině roku, pokud už se tak tedy z důvodu aktuálního výpadku dodávek Družbou nestalo.

 

To však nic nemění na tom, že letos v lednu a v únoru pokračující dovoz ruské ropy do Česka, která je kvůli západním sankcím nadále ve slevě (její cena je sankcemi zastropovaná), z velké části vysvětluje, proč jsou nyní pohonné hmoty v Česku tak levné. Sleva ruské ropy oproti světové referenční ceně ropy Brent činila letos v lednu průměrně 4,4 dolaru na barel, uvádí finský institut CREA.

 

Ostatní země EU s výjimkou tedy Česka, Slovenska a Maďarska se už od dodávek ruské potrubní ropy odstřihly zcela. Slovensko přitom pohonné hmoty daňově v souhrnu zatěžuje více než Česko a Maďarsko zase uplatnilo speciální daň ze slevy ruské ropy oproti světové referenční ceně.

 

Benzín i nafta jsou tak hlavně z těchto důvodů nyní v Česku třetí nejlevnější v EU. Levněji jsou dané pohonné hmoty k dostání pouze na Maltě a v Bulharsku, jak plyne z aktuálních dat Evropské komise. Například na Slovensku jsou nafta a benzín o sedm až osm procent dražší než v ČR, v Polsku – kde tradičně bývaly ceny paliv zpravidla levnější než v Česku – je benzín o 3,5 procenta dražší než v Česku, nafta pak o bezmála sedm procent.

 

Sečteno, podtrženo, pohonné hmoty v Česku jsou tak levné z velké části proto, že Česko jako jedna z mála zemí EU odebíralo ruskou ropu ještě 35. měsíc od invaze. Kdo se raduje z levných pohonných hmot v ČR, raduje se ve své podstatě z toho, že Česko jako jedna z mála zemí EU skrze ropu stále a tak dlouho financuje válku na Ukrajině.

 

 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom,

Trinity Bank