Rozvod manželství nově: zjednodušení a zrychlení, zároveň ochrana zájmů dětí i obou manželů

V nejbližší době dojde k zásadní proměně právní úpravy rozvodů manželství v České republice, která se dotkne především rozvodů nesporných. Novela zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), která je momentálně projednávána v Poslanecké sněmovně, přináší řadu klíčových změn měnících dosavadní postupy a zjednodušujících celý rozvodový proces. Změny by měly snížit administrativní zátěž, urychlit průběh rozvodového řízení a zároveň chránit zájmy obou manželů i jejich dětí. V tomto článku bychom si představili hlavní novinky, které novela přináší.

Zrušení požadavku na šestiměsíční délku odděleného soužití

První z důležitých změn, která výrazně zjednoduší proces nesporného rozvodu, je zrušení dosavadní zákonné podmínky minimálního šestiměsíčního odloučeného soužití manželů, kteří podávají návrh na rozvod. Tato podmínka je už v dnešní době spíše formalitou, přičemž požadavek na její existenci neodpovídá ani mezinárodním trendům. Její zrušení tak lze jednoznačně považovat za pozitivní krok kupředu, který nebude zbytečně obstruovat a prodlužovat řízení o nesporném rozvodu.

(Ne)zjišťování existence rozvratu

Další velkou novinkou v rámci tzv. smluveného rozvodu, což je nově navrhovaný právní pojem pro označení rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu (tj. nesporného rozvodu), by mělo být upuštění od požadavku na zjišťování existence rozvratu manželství. Tento požadavek bude nadále zachován jen ve zcela výjimečných případech (např. pokud by manžel, který návrh na rozvod nepodal, tvrdil, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu). Pokud se tedy manželé na všech důležitých otázkách (např. na majetkovém vypořádání, péči o děti a bydlení) dohodnou, soud by se příčinou rozvratu manželství už neměl vůbec zabývat.

Upuštění od výslechu manželů

V souvislosti s upuštěním od zjišťování příčin rozvratu manželství se u nesporného rozvodu navrhuje také upuštění od výslechu manželů, pokud shoda na trvalém a nenapravitelném rozvratu manželství plyne z jejich písemných podání či shodných tvrzení. Soud by i nadále měl manžele vyslechnout, pokud by rozvod mohl být v rozporu se zájmem jejich nezletilého dítěte. Pokud tomu tak ovšem nebude a manželé se jinak na všem ostatním dohodnou, nebude nově nutné provádět jejich osobní výslech u soudu a soud bude moci manželství rozvést dokonce i v jejich nepřítomnosti, což celý rozvodový proces urychlí.

Spojení řízení

Své změny se dočká i zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a to vložením nového ustanovení § 398a, který by měl spojit řízení o rozvodu manželství s řízením, v němž má být rozhodnuto o úpravě poměrů dítěte pro dobu po rozvodu. Ke spojení těchto dvou (aktuálně samostatných) řízení by mělo docházet ex lege, tedy bez dalšího soudního rozhodnutí. Automatické spojení nenastane jen v případě, kdy soud prvního stupně již vydal meritorní rozhodnutí ve věci. Soudům by rovněž měla zůstat pravomoc některou část věci individuálně vyloučit k samostatnému řízení, pokud se spojení obou řízení nebude jevit jako vhodné a efektivní.

Prozatímní rozhodnutí a zákaz tělesných trestů

Další novinkou by mělo být zavedení institutu tzv. prozatímního rozhodnutí, jenž by měl doplnit dosavadní systém předběžných opatření. Tento nový systém, který by měl flexibilně řešit dočasnou úpravu poměrů do doby, než dojde k vydání meritorního rozhodnutí, by neměl být omezen krátkými (sedmidenními) lhůtami – jak je tomu u předběžných opatření. Prozatímní rozhodnutí by proto měly být uváženější, neměly by být vydávány pod časovým tlakem a měly by mít i dlouhodobější efekt.

Novelou § 884 odst. 2 občanského zákoníku má být nově do zákona výslovně zakotven zákaz tělesného trestání dětí, které je v rozporu s jejich lidskou důstojností. Tato změna, která vyvolala vášnivou celospolečenskou diskusi, v každém případě staví na jisto, že tělesné tresty jako součást rodičovské výchovy budou do budoucna nepřijatelné.

Změna soudního poplatku

Navrhována je i změna ve výši soudního poplatku v závislosti na tom, zda půjde o řízení o nesporném rozvodu, nebo o klasické řízení o (sporném) rozvodu. Smyslem této změny je zvýhodnit manžele, kteří se dokáží dohodnout před těmi, kteří toho nejsou schopni a motivovat je tím k nalezení shody. U nesporného rozvodu, kdy se manželé dohodnou na všech důležitých otázkách, bude soudní poplatek činit 2 000 Kč. Pokud ovšem mezi manželi nedojde k dohodě a soud bude muset rozhodovat o sporných otázkách rozvodu, bude soudní poplatek činit 5 000 Kč.

Závěr

Legislativní změny v oblasti rozvodů manželství lze vnímat jako krok správným směrem, neboť zjednodušují rozvodový proces a snižují nejen administrativní, ale také emocionální zátěž obout manželů a potenciálně i jejich dětí. Změny v legislativě vnímají pozitivně jak odborníci, tak i veřejnost, neboť konečně reflektují dosavadní praxi a reagují na moderní trendy posledních let, které se projevují i v jiných evropských zemích.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek a odborný asistent na právnické fakultě