Novela rozvodů: Konec střídavé péče, zjednodušení rozvodového procesu a účinnější vymáhání výživného

Novela občanského zákoníku přinese zásadní změny v oblasti rozvodů a péče o děti. Nově se ruší rozlišení mezi střídavou a výlučnou péčí, což zajistí rovná práva obou rodičů. Zároveň dojde ke zjednodušení rozvodového procesu a k efektivnějšímu vymáhání výživného díky vyšším úrokům z prodlení a možnosti postoupit pohledávku na výživném jiné osobě. Nová legislativa, která vstoupí v platnost od ledna 2025, by měla výrazně přispět k ochraně zájmů dětí a snížení konfliktů mezi rodiči.

Cílem novely je především vytvořit méně konfliktní prostředí pro děti i rodiče. Snížením počtu sporů a administrativní zátěže se zlepší kvalita života rozvádějících se rodin a vytvoří předpoklady proto, aby děti měly stabilní a podporující prostředí, i když jejich rodiče již spolu nežijí.

Jednou z hlavních změn je zrušení rozlišení mezi střídavou péčí a výlučnou péčí. Dosavadní systém, který rozlišoval mezi těmito dvěma formami péče, často vedl k dlouhodobým sporům mezi rodiči a komplikoval jednání s úřady či školami. „Nově budou oba rodiče považováni za pečující bez ohledu na to, kolik času dítě stráví s každým z nich, zrušení rozlišování forem péče a rezidentního a nerezidentního rodiče by mělo odstranit prostor pro boj o model péče a nadále by měly pečovat o dítě oba rodiče,“ vysvětluje Mgr. Kateřina Kolářová Justová, expertka na rodinné právo z AK Valíček & Valíčková. „Tento krok by měl tedy snížit počet sporů mezi rodiči a zajistit, že oba rodiče se budou vzájemně vnímat rovnocenně z pohledu práv a povinností vůči dítěti. Současné modely péče jsou z hlediska obsahu práv a povinností rovnocenné, ale právě pojmosloví výlučná-střídavá vzbuzuje u výlučně pečujícího rodiče dojem, že má snad více práv k dítěti než rodič nerezidentní,“ dodává.

Další významnou změnou je zjednodušení rozvodového procesu. Novela ruší povinnost zjišťovat příčiny rozpadu manželství a v případě tzv. „nesporného rozvodu“ také samotnou existenci rozvratu a podmínku půlročního odloučení. Obě novinky by měly proces rozvodu zrychlit a zjednodušit, což umožní rodičům a dětem rychlejší přizpůsobení se nové situaci. „Spojení rozvodového a opatrovnického řízení do jednoho řízení navíc umožní rychlejší a efektivnější vyřízení rozvodu a odstraní dvojkolejnost řízení v případech, kdy jsou manželé domluveni na úpravě poměrů k nezletilým dětem a následcích rozvodu, čímž se sníží administrativní zátěž a stres pro všechny zúčastněné,“ objasňuje Kateřina Kolářová Justová.

Novela dále zavádí vyšší úroky za neplacení výživného a možnost postoupení pohledávky na výživné jiné osobě. Tento krok má zajistit, že děti dostanou potřebné finanční prostředky včas, i když jeden z rodičů neplní své povinnosti. „Vyšší úroky z prodlení a možnost postoupení pohledávky na výživném jsou významnými kroky k zajištění finanční stability a jistoty dětí po rozvodu, možným řešením problematiky neplacení výživného a vymáhání rodičem, který nemá na vymáhání prostředky,“ říká Kateřina Kolářová Justová​. Některé kritické hlasy upozorňují na riziko, že by pohledávky na výživném mohly být předmětem spekulací. Podle Kateřiny Kolářová Justová však úroky z prodlení, jejichž výši stanoví vláda nařízením, nemusí být pro inkasní agentury natolik atraktivní, aby hrozilo masivní obchodování s těmito pohledávkami.

Změny v legislativě vítají jak odborníci na rodinné právo, tak organizace pomáhající rodinám v krizových situacích. „Novela představuje významný krok kupředu v ochraně práv dětí a v usnadnění rozvodového procesu, bude schopna v některých případech zamezit vznikajícímu rodičovskému konfliktu a odstraní některé nevhodné postupy, které se v praxi neosvědčily. Vracíme se ke stavu před r. 1998,“ shrnuje Kateřina Kolářová Justová. „Soudy ovšem budou i nadále prověřovat a schvalovat dohody o úpravě poměrů mezi manželi a výši alimentů, aby byl zajištěn nejlepší zájem dítěte,“ doplňuje.

„Diskutabilní a kritizovanou zůstává novelou zakotvená nepřijatelnost tělesného trestání dětí, kde vnímám nedostatky v oblasti vymahatelnosti porušování používání fyzických trestů a nedostatečnosti výkladu tělesného trestání,“ uzavírá Kateřina Kolářová Justová.