Cenová hladina loni rostla nejpomaleji od roku 2019.

V roce 2024 celková cenová hladina (měřeno deflátorem HDP) vzrostla o 3,9 %, nejméně od roku 2019. Ceny spotřeby byly vyšší o 3,2 %, z toho u spotřeby domácností došlo ke zvýšení cenové hladiny o 3,0 % a vládních institucí o 3,6 %. Ceny investičních statků se loni zvýšily o 2,0 %. Směnné relace zahraničního obchodu byly loni kladné (101,6 %). Z toho u obchodu se zbožím dosáhly 101,3 % a se službami 102,9 %. Během roku meziroční přírůstky cenové hladiny slábly a v samotném 4. čtvrtletí se celková cenová hladina meziročně zvýšila o 3,7 %. Ceny spotřeby byly meziročně vyšší o 3,0 % (z toho u domácností o 2,7 %) a ceny hrubého fixního kapitálu o 3,7 %. Ve

4. čtvrtletí dosáhly směnné relace meziročně 101,7 % (zboží 101,2 % a služby 104,1 %). Mezičtvrtletně se ve 4. čtvrtletí cenová hladina zvýšila o 0,3 % a také šlo o nejmírnější nárůst v rámci roku. Ceny spotřeby se mezičtvrtletně zvýšily o 0,6 %, ceny tvorby hrubého kapitálu klesly o 2,3 %. Směnné relace dosáhly 100,6 %.

Růst spotřebitelských cen byl v roce 2024 nejnižší od roku 2018.

Za celý rok 2024 se spotřebitelské ceny zvýšily o 2,4 %, což byla nejnižší hodnota od roku 2018. Výrazný propad tempa oproti roku 2023 (10,7 %) byl způsoben zmírněním růstu cen bydlení a energií a také poklesem cen potravin a nealkoholických nápojů. Bydlení a energie ale nadále zůstaly položkou, která nejvíce působila ve směru růstu spotřebitelských cen. Cenový vývoj v roce 2024 byl rovněž charakteristický přetrvávajícím silným růstem cen služeb (5,1 %), zatímco ceny zboží úhrnem vzrostly jen o 0,9 %. Rozdíl mezi cenovým vývojem zboží a služeb souvisí s rozdílným dopadem inflace v letech 2022 a 2023 na různé příjmové skupiny obyvatel. U služeb, které více spotřebovávají domácnosti s vyššími příjmy, nebyl tlak na snížení cen tak velký, protože u nich nedošlo k tak výraznému propadu poptávky jako u zboží. 

Graf č. 10 Ceny ve vybraných oddílech indexu spotřebitelských cen (meziročně v %)

Zdroj: ČSÚ

Meziroční růst spotřebitelských cen byl ve 4. kvartálu nejvyšší v rámci roku 2024.

Ve 4. čtvrtletí 2024 došlo ke zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen na 2,9 %. To byl v rámci roku nejvyšší nárůst (v 1., 2. a 3. kvartálu ceny postupně meziročně vzrostly o 2,1 %, 2,5 % a 2,3 %). Popsané posílení dynamiky v závěru roku bylo ovlivněno především vývojem cen potravin a nealkoholických nápojů, které na předchozí tři meziroční poklesy ve 4. čtvrtletí roku navázaly opětovným růstem. Posílil také meziroční růst cen bydlení, vody, energií a paliv. Naopak ve směru nižšího meziročního růstu spotřebitelských cen působil pokles u oděvů a obuvi a oslabení růstu cen dopravy. Celkově k meziročnímu růstu spotřebitelských cen nejvíce přispívaly oddíly bydlení a energie, stravování a ubytování a alkoholické nápoje a tabák. Mezičtvrtletně se spotřebitelské ceny ve 4. čtvrtletí zvýšily o 0,1 %. Přírůstky v průběhu roku postupně slábly.

Ceny bydlení a energií si držely výraznou dynamiku…

…zejména vlivem nájemného a služeb souvisejících s bydlením.

Ceny bydlení a energií ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostly o 4,2 % a mezičtvrtletně o 0,6 %. Zrychlení meziročního růstu cen bydlení bylo ovlivněno zejména cenami elektrické a tepelné energie, plynu a ostatních paliv, jejichž přírůstek posílil na 5,5 %. Mírně vyšší byl také nárůst imputovaného nájemného[1] (1,6 %). Ostatní položky v tomto oddílu si udržovaly silnou meziroční dynamiku – ostatní služby související s bydlením o 8,7 %, nájemné z bytu o 6,2 % a běžná údržba a drobné opravy o 4,1 %. Za celý rok 2024 se ceny bydlení a energií zvýšily o 3,5 %. Nejvíce rostly ceny ostatních služeb souvisejících s bydlením (8,4 %) následované nájemným z bytu (6,7 %). Výrazně vyšší byly také ceny běžné údržby a oprav (4,5 %) a elektrické a tepelné energie, plynu a ostatních paliv (4,4 %).

Ceny potravin
a nealkoholických nápojů loni celkově klesly, ale ve 4. čtvrtletí se meziroční růst obnovil.

Ceny potravin se ve 4. čtvrtletí meziročně zvýšily o 0,9 % a mezičtvrtletně o 1,0 %. Období jejich meziročního poklesu tak trvalo jen tři kvartály. Změna ve směru vývoje cen potravin výrazně podpořila posílení celkového růstu spotřebitelských cen. K meziročnímu růstu cen potravin přispěl zejména vývoj cen olejů a tuků (13,0 %), ovoce (4,7 %) a mléka, sýrů a vajec (3,2 %). Dál naopak meziročně klesaly ceny pekárenských výrobků a obilovin (−2,4 %) a masa (−1,9 %). Za celý rok 2024 ceny potravin a nealkoholických nápojů klesly o 2,3 %. Nižší byly ceny mléka, sýrů a vajec (−6,1 %), masa (−3,9 %) nebo pekárenských výrobků a obilovin (−3,7 %). Rostly ceny nealkoholických nápojů (3,8 %), olejů a tuků (3,5 %) a cukru, marmelády, medu, čokolády, cukrovinek a cukrářských výrobků (0,8 %).

Ceny stravování
a ubytování loni silně vzrostly a dokládaly obecně silnou dynamiku cen služeb.

Ceny stravování a ubytování si držely silný meziroční růst po celý loňský rok (celkově vzrostly o 7,6 %) a významně tak přispívaly k celkovému navýšení spotřebitelských cen. Jejich meziroční přírůstky v průběhu roku mírně slábly a v samotném 4. čtvrtletí ceny meziročně vzrostly o 7,0 %. Mezičtvrtletně se ceny stravování a ubytování zvýšily o 0,9 %. Významný vliv na celkový růst spotřebitelských cen měly rovněž ceny alkoholických nápojů a tabáku, které za celý rok 2024 vzrostly o 5,1 %. Ve 4. čtvrtletí byly meziročně vyšší o 4,8 % a mezičtvrtletně klesly o 0,1 %. Ceny rekreací a kultury rovněž významně promlouvaly do vývoje celkového indexu. Za celý loňský rok byly vyšší o 3,8 %, zejména vlivem rekreačních a kulturních služeb (6,1 %) a dovolených s komplexními službami (4,3 %). V samotném 4. čtvrtletí se ceny rekreací a kultury meziročně zvýšily o 3,5 %, zatímco mezičtvrtletně klesly o 3,5 %.

Nejvíce se zvýšily ceny ve vzdělávání.

Ceny vzdělávání se loni zvýšily nejvíce v rámci spotřebního koše (8,2 %). Meziroční dynamika sílila v průběhu roku až na 11,3 % ve 4. čtvrtletí. Mezičtvrtletně se ve 4. kvartálu ceny vzdělávání zvýšily o 6,9 %. Ceny v oblasti zdraví si rovněž držely výrazný nárůst a loni byly celkově vyšší o 4,2 %. Ve 4. čtvrtletí se ceny zdraví meziročně zvýšily o 3,8 % a mezičtvrtletně klesly o 0,7 %. Také v oddílu ostatní zboží a služby[2] loni ceny rostly nadprůměrně (celkem o 3,4 %) a v samotném 4. čtvrtletí byly meziročně vyšší o 3,6 %, zatímco mezičtvrtletně vzrostly o 0,1 %. V průběhu roku postupně oslaboval meziroční růst cen pošt a telekomunikací. Za celý rok ceny vzrostly o 1,6 %, ve 4. čtvrtletí meziročně o 0,7 % a mezičtvrtletně o 0,1 %.

Ceny dopravy loni celkově vzrostly.

Meziroční růst cen dopravy během roku postupně oslaboval až na 0,1 % ve 4. kvartálu. Stály za tím především pohonné hmoty, jejichž ceny ve 4. čtvrtletí meziročně klesly o 7,3 %. Náklady na nákup automobilů, motocyklů a jízdních kol klesly o 1,1 %. Posiloval naopak meziroční růst cen dopravních služeb (7,3 %). Mezičtvrtletně se ceny dopravy ve 4. čtvrtletí snížily o 1,1 %. Za celý rok byly ceny dopravy vyšší o 1,8 %. Výrazně vzrostly ceny dopravních služeb (5,8 %) a vyšší byly ceny provozu dopravních prostředků (3,8 %, z toho ale pohonné hmoty zlevnily o 0,4 %, vliv na růst cen měly naopak dálniční známky, které zdražily na počátku roku). Ceny nákupů automobilů, motocyklů a jízdních kol byly loni nižší o 1,6 %. Dokladem slábnoucího růstu cen zboží byl loni oddíl bytové vybavení, zařízení domácnosti a opravy, kde ceny celkem vzrostly o 0,5 % a ve 4. čtvrtletí meziročně o 1,0 % a mezičtvrtletně o 0,5 %. Slábnutí meziroční dynamiky cen bylo patrné zejména u přístrojů a spotřebičů pro domácnost. Také ceny odívání a obuvi už nerostly tak silně jako v předchozích letech. Za celý rok 2024 se v tomto oddíle ceny zvýšily o 2,5 % a ve 4. čtvrtletí meziročně klesly o 0,6 %. Mezičtvrtletně se ceny zvýšily o 1,5 %.

Růst spotřebitelských cen v EU se loni dostal do mírnějších hodnot.

Meziroční růst spotřebitelských cen v EU (podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, HICP[3]) se loni zmírnil na 2,6 % a byl nejnižší od roku 2020. Nejvíce ceny rostly v Rumunsku (5,8 %), Belgii (4,3 %) a Chorvatsku (4,0 %). Naopak v Litvě (0,9 %), Finsku (1,0 %) a Itálii (1,1 %) spotřebitelské ceny vzrostly nejméně. Vývoj cen v EU byl loni charakteristický poklesem u cen energií a naopak trvající zvýšenou dynamikou cen služeb. U zemí, kde spotřebitelské ceny loni rostly nejvíce, dál silně zdražovaly položky napříč spotřebním košem, zejména služby, ale také potraviny a alkohol a tabák. V Česku loni podle HICP spotřebitelské ceny vzrostly o 2,7 %. Meziroční růst cen loni v EU nejprve zpomaloval (2,8 %, 2,6 % a 2,4 % v 1. až 3. čtvrtletí), ale opět posílil ve 4. kvartálu na 2,5 %. Důvodem bylo zejména zmírnění propadu cen energií. Mezičtvrtletně se spotřebitelské ceny v EU zvýšily o 0,3 %. Na čele žebříčku zemí s nejvýraznějším meziročním růstem cen byly ve 4. čtvrtletí Rumunsko (5,3 %), Belgie (4,6 %) a Estonsko (4,1 %). Pod úroveň 1 % se dostal přírůstek cen v Irsku (0,5 %) a nízký byl také v Litvě (1,0 %) nebo Lucembursku a Slovinsku (shodně o 1,2 %).

Růst cen bytů loni opět zrychlil.

Poté, co se růst cen bytů v roce 2023 dočasně zastavil, loňský rok přinesl nové zrychlení dynamiky a nabídkové ceny bytů v Česku se celkem meziročně zvýšily o 5,0 %. Přitom v samotné Praze se ceny meziročně zvýšily o 5,4 % a ve zbytku Česka o 4,7 %. V průběhu roku meziroční přírůstky nabídkových cen bytů v Česku sílily až na 10,7 % ve 4. kvartálu. Přitom v Praze došlo ke zvýšení o 10,4 % a mimo Prahu o 11,1 %. Mezičtvrtletně se nabídkové ceny bytů v Česku zvýšily o 3,1 %. Růst cen byl poháněn novým oživením poptávky a trvajícím nesouladem s nabídkou. Dokládá to také tempo růstu realizovaných cen starších bytů, které bylo silnější než dynamika cen nabídkových. Realizované ceny starších bytů v Česku ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostly o 14,2 % a mezičtvrtletně byly vyšší o 3,6 %. V Praze realizované ceny starších bytů meziročně vzrostly o 12,1 % a mezičtvrtletně o 3,5 %. Index realizovaných cen nových bytů v Praze ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostl o 7,6 % a mezičtvrtletně o 3,9 %. 

Graf č. 11 Ceny nemovitostí (meziroční změna, v %)

Zdroj: ČSÚ

Ceny průmyslových výrobců loni vzrostly.

Meziroční dynamika cen průmyslových výrobců v průběhu loňského roku postupně posilovala. Zatímco v 1. kvartálu došlo k poklesu o 0,9 %, v dalších čtvrtletích už ceny rostly a 4. kvartál přinesl meziroční nárůst o 1,8 % a mezičtvrtletní o 0,3 %. Za celý rok 2024 ceny průmyslových výrobců vzrostly o 0,8 %. Vyšší byly loni ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (4,0 %), hlavně kvůli cenám přenosu a rozvodu, ceny samotné elektřiny naopak loni klesly. Ve 4. čtvrtletí ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu vzrostly meziročně o 6,7 % a mezičtvrtletně o 1,9 %. Loni se zvýšily rovněž ceny zásobování vodou a souvisejících služeb (9,2 %, o stejnou hodnotu meziročně vzrostly také ve 4. kvartálu). Především pod vlivem cen zemního plynu loni klesly ceny těžby a dobývání (−1,3 %). Ty v meziročním poklesu setrvávaly celý rok a ve 4. kvartálu se meziročně snížily o 1,8 % a mezičtvrtletně klesly o 0,5 %.

Ceny surovin, které silně rostly v předchozích letech, v roce 2024 klesaly.

Mírně se loni snížily i ceny výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu (−0,3 %), vývoj v rámci sekce byl ale různorodý. U řady surovin nebo výrobků přímo od nich odvozených byl patrný pokles cen po předchozích dvou letech silného růstu (zejména dřevo a výrobky z něj −6,8 %, základní kovy −5,6 %, papír a výrobky z něj −4,3 %). Naopak rostly ceny oprav, údržby a instalace strojů a zařízení (5,0 %), počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (4,2 %), motorových vozidel kromě motocyklů (3,5 %) nebo strojů a zařízení (3,0 %). V samotném 4. čtvrtletí ceny ve zpracovatelském průmyslu vzrostly meziročně o 0,4 % a mezičtvrtletně stagnovaly. Nejvíce meziročně rostly ceny oprav, údržby a instalace strojů a zařízení 4,6 % a znovu začaly narůstat ceny papíru a výrobků z něj (3,9 %). Kromě toho výrazněji vzrostly ceny počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (3,6 %), oděvů nebo motorových vozidel kromě motocyklů (3,0 %). U ostatních oddílů byly přírůstky mírnější. Meziroční pokles byl zaznamenán u kovodělných výrobků (−1,6 %), základních kovů (−1,1 %), tiskařských a nahrávacích služeb (−0,8 %), chemických látek a přípravků (−0,7 %) a ostatních nekovových minerálních výrobků (−0,4 %). 

Graf č. 12 Ceny hlavních skupin průmyslových výrobců (meziroční změna, v %, podle klasifikace CPA)

Zdroj: ČSÚ

Ceny průmyslových výrobců v EU loni klesly.

Ceny průmyslových výrobců v EU loni klesly o 4,0 %[4]. Propad byl druhý v řadě a prohloubil se. Nižší byly loni ceny těžby a dobývání (−2,8 %), výrobků zpracovatelského průmyslu (−0,7 %) i elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−13,1 %). Ve většině zemí EU ceny průmyslových výrobců loni klesly, nejvíce na Slovensku (−19,7 %), v Lucembursku (−10,4 %) a v Lotyšsku (−7,6 %). Ve čtyřech zemích byl zaznamenán mírný přírůstek, největší v Česku (0,8 %, důvodem jsou zejména ceny elektřiny, které v Česku jako v jedné z mála zemí EU rostly) a dále na Maltě (0,6 %), v Portugalsku (0,5 %) a Švédsku (0,1 %). Meziroční propad cen průmyslových výrobců v EU se v průběhu roku postupně zmírňoval, mimo jiné kvůli cenám energií. V samotném 4. čtvrtletí byly ceny průmyslových výrobců v EU nižší o 1,4 %. Mezičtvrtletně ale vzrostly o 1,4 %. Nejvíce meziročně klesaly ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−4,5 %), u kterých byl ale zároveň zaznamenán 6,2% mezičtvrtletní nárůst. Ceny těžby a dobývání meziročně klesly o 1,2 % a mezičtvrtletně byly vyšší o 0,5 %. Ceny ve zpracovatelském průmyslu mezičtvrtletně stagnovaly a blízko stagnace byly i v meziročním pohledu (−0,2 %). Česko sice v meziročním pohledu patřilo mezi menšinu zemí, kde ceny průmyslových výrobců ve 4. čtvrtletí vzrostly (1,8 %), ale mezičtvrtletní dynamika cen byla podprůměrná (0,4 %). Nejvíce meziročně rostly ceny průmyslových výrobců v Irsku (5,4 %), Dánsku (2,7 %) a v Maďarsku (2,1 %). Nejhlubší propad cen vykázalo Slovensko (−18,6 %). Následovaly Francie (−4,8 %) a shodně s −4,3 % Polsko, Rakousko a Lotyšsko.

Ceny stavebních prací rostly meziročně stálým tempem.

Ceny stavebních prací si v průběhu roku 2024 udržovaly stabilní mírný meziroční růst a celkově se zvýšily o 2,1 % (v roce 2023 po zpřesnění o 5,9 %). Podle odhadů se ceny stavebních prací ve 4. čtvrtletí zvýšily meziročně o 2,4 % a mezičtvrtletně byly vyšší o 0,7 %. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví klesly v průměru za celý rok 2024 o 0,5 % (v roce 2023 vzrostly o 3,8 %). V samotném 4. čtvrtletí meziročně vzrostly o 0,7 % a mezičtvrtletně o 0,1 %.

Ceny tržních služeb byly nejvíce ovlivněny vývojem u cen služeb v oblasti nemovitostí.

Ceny tržních služeb loni celkově vzrostly o 3,8 % a přírůstek tak oslabil oproti předchozímu roku. K růstu loni přispěly nejvíce ceny služeb v oblasti nemovitostí (7,7 %) a dále reklamní služby a průzkum trhu (10,0 %) a služby v oblasti programování a souvisejícího poradenství (3,7 %). Nadprůměrně loni rostly ceny služeb v oblasti zaměstnání (10,3 %), bezpečnostních a pátracích služeb (9,0 %), služeb souvisejících se stavbami a úpravou krajiny (zahrnuje především úklidové služby, 5,8 %), poštovních a kurýrních služeb (5,4 %) nebo právních a účetnických služeb (5,1 %). Loni klesly jen ceny skladování a podpůrných služeb v dopravě (−0,4 %). V samotném 4. čtvrtletí se ceny tržních služeb meziročně zvýšily o 3,7 % a nárůst tak mírně posílil oproti 2. i 3. kvartálu. Mezičtvrtletně byly ceny tržních služeb vyšší o 1,5 %. Zrychlení meziročního růstu cen bylo ovlivněno posílením dynamiky u cen služeb v oblasti zaměstnání (13,5 %), u vedení podniků a poradenství v oblasti řízení (2,9 %) a informačních služeb (2,7 %). Celkově k meziročnímu nárůstu cen tržních služeb nejvíce přispívaly ceny služeb v oblasti nemovitostí (7,6 %), reklamní služby a průzkum trhu (11,2 %) a služby v oblasti programování a souvisejícího poradenství (3,1 %). Meziročně nižší byly ceny pozemní a potrubní dopravy (−0,4 %), skladování a podpůrných služeb v dopravě (−0,3 %) a administrativních, kancelářských a jiných podpůrných služeb pro podnikání (−0,1 %).

Ceny zemědělských výrobců ve 4. čtvrtletí začaly opět meziročně růst. Za celý rok ale klesly.

Ceny zemědělských výrobců se v roce 2024 celkově snížily o 5,9 %, což bylo téměř stejně jako v roce 2023 (−6,0 %). Ceny v rostlinné výrobě klesly o 9,1 %. V hlubokém propadu byly loni obiloviny (−18,6 %). Nižší byly rovněž ceny průmyslových plodin (−2,4 %), zeleniny a zahradnických produktů (−1,3 %) a brambor (−5,8 %). Rostly naopak ceny ovoce (28,7 %) a krmných plodin (13,7 %). Pokles cen živočišné výroby byl loni mírnější (−1,5 %). Přispěl k němu zejména propad u cen prasat (−3,6 %), drůbeže (−6,3 %) a vajec (−13,2 %). Naopak rostly ceny skotu (6,6 %), telat (7,9 %) a mléka (0,2 %). Pokles cen zemědělských výrobců v průběhu roku zmírňoval a ve 4. čtvrtletí ceny meziročně vzrostly o 5,0 %, poprvé od 1. kvartálu 2023. Mezičtvrtletně ceny vzrostly o 6,8 %. Ceny rostlinné výroby byly meziročně vyšší o 2,3 %. Ceny obilovin byly nadále v mírném poklesu (−0,2 %) – nižší byly ceny žita (−2,0 %), ječmene (−5,3 %) a ovsa (−0,4 %) a naopak do růstu se dostala pšenice (1,2 %) a kukuřice (2,2 %). V meziročním růstu pokračovaly průmyslové plodiny (9,7 %), hlavně olejniny (16,4 %) a luskoviny (14,8 %), v menší míře zdražovala cukrová řepa (3,8 %). Ceny krmných plodin byly ve 4. čtvrtletí meziročně vyšší o 7,5 % a ovoce o 31,4 %. Klesly ceny zeleniny a zahradnických produktů (−3,8 %) a brambor (−10,8 %). Ceny živočišné výroby meziročně rostly už ve 3. kvartálu a ve 4. čtvrtletí přírůstek posílil na 10,1 %. Ceny skotu vzrostly o 13,6 %, mléka o 17,8 % a vajec o 10,3 %. Naopak v poklesu nadále setrvávaly ceny prasat (−6,6 %) a drůbeže (−0,7 %).

Ceny vývozu zboží loni vzrostly.

Meziroční vývoj cen zahraničního obchodu byl v loňském roce výrazně ovlivněn posuny směnného kurzu koruny, který oslabil vůči euru i dolaru[5]. To působilo proinflačně. Za celý rok 2024 ceny vývozu vzrostly o 3,1 %. Vyšší byly ceny výrobků zpracovatelského průmyslu (3,8 %) a zásobování vodou a činností souvisejících s odpady a odpadními vodami (7,9 %). Na druhé straně se propadly ceny exportu v oblasti těžby a dobývání (−11,5 %), elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−5,4 %) a také produktů zemědělství, lesnictví a rybářství (−3,3 %). V průběhu roku meziroční dynamika cen vývozu posilovala. V samotném 4. kvartálu jejich meziroční přírůstek dosáhl 4,1 %, mezičtvrtletně se ceny zvýšily o 0,9 %. Posilování meziročního růstu v průběhu roku bylo patrné zejména na cenách produktů zemědělství, lesnictví a rybářství (5,7 % ve 4. čtvrtletí) a dále u elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (prudké zrychlení růstu na 26,8 % ve 4. čtvrtletí). Ve 4. čtvrtletí se propadaly jen ceny exportu v sekci těžba a dobývání (−11,7 %). Meziroční růst cen výrobků zpracovatelského průmyslu ve 4. čtvrtletí mírně zvolnil na 3,6 %. Vyšší byly ceny nábytku (7,7 %), ostatních dopravních prostředků a zařízení (7,6 %), základních farmaceutických výrobků a přípravků (5,2 %), elektrických zařízení a pryžových a plastových výrobků (shodně o 4,8 %) nebo strojů a zařízení a motorových vozidel (shodně o 4,6 %). Pokles byl zaznamenán jen v menšině případů, a to u koksu a rafinovaných ropných produktů (−13,6 %), usní (−7,8 %) a ostatních nekovových minerálních výrobků (−1,3 %).

Směnné relace zahraničního obchodu se zbožím byly loni kladné.

Ceny dovozu loni celkově vzrostly o 1,5 %. Vyšší byly ceny výrobků zpracovatelského průmyslu, ale propad byl zaznamenán u cen dovozu elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−15,8 %), produktů zemědělství, lesnictví a rybářství (−9,7 %) a těžby a dobývání (−4,1 %). V samotném 4. čtvrtletí se ceny importu zvýšily o 2,2 % a mezičtvrtletně byly vyšší o 0,9 %. Ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostly ceny dovozu výrobků zpracovatelského průmyslu (2,6 %) a do výrazného růstu se dostaly také ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (11,0 %). Naopak nižší byly ceny produktů zemědělství, lesnictví a rybářství (−5,3 %) a těžby a dobývání (−1,4 %). Směnné relace zahraničního obchodu se zbožím v loňském roce celkově dosáhly 101,5 %. Výrazně kladné byly směnné relace obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem (112,4 %) a produkty zemědělství, lesnictví a rybářství (107,2 %). Pozitivních směnných relací dosáhl také zahraniční obchod s výrobky zpracovatelského průmyslu (101,2 %). Naopak výrazně záporné byly směnné relace obchodu v oblasti těžby a dobývání (92,3 %). Směnné relace přetrvávaly kladné po celý rok a v samotném 4. čtvrtletí dosáhly 101,9 %. Přitom kladné byly směnné relace obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem (114,2 %), produkty zemědělství, lesnictví a rybářství (111,6 %) a obchodu s výrobky zpracovatelského průmyslu (101,0 %). Hluboce záporné byly naopak směnné relace u těžby a dobývání (89,6 %).

Okomentovat na Facebooku