Inflační tlaky v USA jsou stále silné (Ranní zpráva z finančního trhu)

V USA bude po včerejší překvapivě výrazné spotřebitelské inflaci za leden zveřejněn růst cen průmyslových výrobců za stejný měsíc. K jejich meziměsíčnímu zvýšení by měly výrazně přispět ceny energií. Poměrně silné ale pravděpodobně bylo v lednu i momentum jádrových PPI. Průmyslová data z eurozóny by měla potvrdit pokračující útlum v tomto odvětví, když jeho produkce podle nás v prosinci poklesla o 1,1 % m/m. Bilance tuzemského běžného účtu platební bilance se v prosinci patrně meziměsíčně zhoršila. V součtu za celý loňský rok vzhledem solidnímu výkonu zahraničního obchodu odhadujeme, že skončil běžný účet v přebytku ve výši 1,6 % HDP, což by bylo nejvíce od roku 2020.

Růst amerických PPI v lednu zůstal nad 3 % y/y

K nárůstu cen amerických průmyslových výrobců (PPI) v lednu pravděpodobně výrazně přispěla jejich energetická složka. PPI bez potravin a energií podle našeho odhadu vzrostly meziměsíčně o 0,2 %, zatímco celkový index by měl růst dvojnásobným tempem. V anualizovaném vyjádření byla tedy dynamika jádrových PPI mírně nad 2 %. Jednalo by se tedy o další potvrzení odolnosti tamních inflačních tlaků.

Průmyslová produkce v eurozóně v prosinci citelně poklesla. Očekáváme její snížení o 1,1 % m/m. Za celé závěrečné čtvrtletí loňského roku by tak došlo k poklesu o 0,7 % q/q po -0,2 % v Q3 24. Předstihové indikátory zatím nenaznačují brzký obrat k lepšímu, a tak lze očekávat, že útlum evropského průmyslu pokračoval i na začátku letošního roku.

Tuzemský běžný účet platební bilance vloni dosáhl výrazného přebytku. Ten podle našeho odhadu činil 1,6 % HDP, což by bylo nejvíce od roku 2020. Podílel se na tom zejména solidní výkon zahraničního obchodu v kombinaci s pasivem primárních důchodů (odrážející hlavně odliv dividend), které se v poměru k HDP zásadně neodchýlilo od vývoje v posledních letech. Celkově byl loňský vývoj běžného účtu platební bilance příznivý pro českou korunu, když jeho výrazně kladné saldo posilovalo na devizovém trhu poptávku po tuzemské měně.

Americké inflaci se dolů nechce

Tuzemská lednová inflace byla potvrzena na 2,8 % y/y, tedy na úrovni předběžného odhadu ČSÚ. Česká národní banka naproti tomu pro leden očekávala 2,5 %. K odchylce od prognózy centrální banky přispěly hlavně vyšší ceny potravin a v menší míře i regulované ceny. Klíčová jádrová inflace, jejímž zmírněním často členové bankovní rady podmiňují další uvolnění měnové politiky, naopak za očekáváním ČNB mírně zaostala. Navzdory vyšší úrovni tak podle nás lednový údaj nahrává dalšímu poklesu sazeb. Více zde: https://bit.ly/CPI_Jan25_CZ.

Lednová inflace ve Spojených státech překvapila směrem nahoru. V meziročním vyjádření růst spotřebitelských cen dosáhl rovných 3 %, zatímco se čekala stagnace na prosincových 2,9 % y/y. Výraznou perzistenci vykázala jádrová inflace, která se zvýšila na 3,3 % y/y (oček. 3,1 % y/y) a v anualizovaném meziměsíčním vyjádření dosáhla 5,5 %, čímž vyrovnala nejvyšší hodnotu od dubna 2023. Trhy reagovaly zmírněním očekávaného uvolnění měnové politiky Fedu. Dolarový peněžní trh aktuálně počítá v letošním roce pouze s jedním snížením úrokových sazeb o 25 bb, a to pravděpodobně až ve čtvrtém čtvrtletí. Opatrná slova včera volil i šéf Fedu J. Powell, který uvedl, že měnová politika by měla prozatím zůstat restriktivní. Zelené bankovky však počáteční zisky nakonec neudržely. Převážil totiž pozitivní sentiment vůči euru i měnám středoevropského regionu v návaznosti na zprávy o rozhovoru mezi prezidenty USA a Ruska o válce na Ukrajině. Americký dolar v páru s eurem včera celkově oslabil o 0,8 % na 1,043 USD/EUR.