Česko v kleštích nízké plodnosti a porodnosti?

Třetí prosincový podvečer roku 2024 patřil v pořadí již šestému kulatému stolu, který uspořádala Česká demografická společnost, z. s. ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. Akce se konala v prostorách ČSÚ a zájemci se mohli také připojit online. Téma, na které přijali pozvání odborníci z řad demografů, specialistů na data, ale i z gynekologicko-porodnické praxe, přilákalo velký počet účastníků a tento kulatý stůl se zařadil mezi neúspěšnější mimokonferenční akce pořádané ČDS v novodobé historii.

Kulatý stůl se zabýval vysoce aktuálním tématem, a to vývojem plodnosti v Česku v kontextu evropských trendů a analýzou faktorů ovlivňující její současnou úroveň, včetně demografických a sociálních změn přispívajících k nízké porodnosti. Navzdory přání většiny žen a mužů mít alespoň dvě děti dochází k poklesu plodnosti hluboko pod úroveň prosté reprodukce, což vyvolává otázky ohledně bariér bránících mladým lidem v naplnění reprodukčních plánů. Významnou roli v současných trendech hraje také asistovaná reprodukce, jejíž využití stoupá zejména s ohledem na rostoucí věk rodiček.

Akce se opřela o vstupní přednášky čtyř zvaných přednášejících:

Jitka Slabá (Centrum pro studium plodnosti, katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova): Specifika vývoje plodnosti v Česku od roku 2011: Trendy a výzvy v evropskémkontextu Příspěvek se zaměřil na vývoj plodnosti v České republice za posledních 15 let v kontextu evropských trendů. V rámci analýzy byly představeny hlavní faktory ovlivňující současný vývoj plodnosti v Česku, včetně demografických a sociálních změn, které přispívají k nízké porodnosti. Zároveň bylo probíráno, jak se Česká republika v této oblasti odlišuje nebo naopak přibližuje ostatním evropským zemím. Součástí byl i přehled různých interpretací současných trendů plodnosti z dostupných studií a jejich implikací pro budoucnost demografického vývoje.

V kontextu střední Evropy atypický vývoj plodnosti v Česku od roku 2011 -> nárůst TFR až do roku 2021 (podobný vývoj má pouze Rumunsko, kde však v roce 2022 nezačala TFR klesat, ale stagnuje)

prezentace

Eva Waldaufová (Centrum pro studium plodnosti, katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova & Výzkumná agentura NMS Market Research): Od ideálu k realitě: Reprodukční představy české populace v kontextu aktuálního poklesu porodnosti v Česku Navzdory nedávné vyšší úrovni plodnosti v Česku, nejnovější data naznačují výrazný pokles plodnosti hluboko pod úroveň prosté reprodukce a zvýšenou nejistotu ohledně budoucích trendů. Zároveň většina žen i mužů stále touží mít alespoň dvě děti. Cílem příspěvku bylo přiblížit aktuální reprodukční představy a plány žen a mužů (ve věku 18–49 let) v Česku a ukázat, do jaké míry jsou vzájemně v souladu.

Zároveň si kladl za cíl poukázat na bariéry, kterým v oblasti reprodukce mladí lidé v Česku aktuálně čelí. Analýza využívala data primárně z průzkumu Cesty k rodičovství (NMS Market Research, 2024) a přináší nové poznatky v oblasti reprodukce.

prezentace

Jitka Jírová (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR):

Asistovaná reprodukce v ČR a její proměna v čase

Asistovaná reprodukce je velmi rychle rozvijící se obor medicíny a její vliv na celkovou porodnost i s ohledem na rostoucí věk rodiček kontinuálně stoupá. Hlavním cílem příspěvku bylo popsat vývoj využívání těchto metod v Česku a kvantifikovat jejich vliv na úroveň a strukturu plodnosti. Nejsou to však jen absolutní počty narozených po asistované reprodukci, o čem bychom se měli bavit. Tato těhotenství a porody mají svá specifika a představují řadu rizik, se kterými je třeba také počítat.

Karel Řežábek (Centrum asistované reprodukce Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LFUK a VFN v Praze):

Asistovaná reprodukce a stárnutí populace

Příspěvek se zaměřil na vývoj a současné trendy v oblasti asistované reprodukce, které reflektují dopady stárnutí populace. Diskutovány byly tři klíčové oblasti:

využití darovaných oocytů u žen bez vlastní ovariální rezervy, preimplantační genetická diagnostika embryí jako slibný, avšak dosud ne zcela zavedený postup, a uchování gamet za účelem posunutí těhotenství do vyššího věku. Pozornost byla věnována i výzvám, kterým čelí lékaři v ambulanci asistované reprodukce, včetně časového tlaku na ženy v souvislosti s jejich věkem, poklesu ovariální rezervy a omezení úhrad zdravotního pojištění.
V rámci kulatého stolu proběhla i bohatá diskuse. Diskutovány byly aktuální trendy plodnosti, dílčí výsledky prezentovaného výběrového šetření či specifika těhotenství po asistované reprodukci, jako její vliv na strukturu a úroveň plodnosti i klíčové trendy využití darovaných oocytů, preimplantační genetickádiagnostiky či uchovávání gamet.
Prezentace všech čtyř přednášejících jsou dostupné na stránkách ČDS (https://www.czechdemography.cz/akce/kulate-stoly/), kde je možné si stáhnout také příspěvky z předchozích akcí tohoto typu.

Více:
Kulatý stůl České demografické společnosti: Česko v kleštích nízké plodnosti a porodnosti. Prezentace
Vývoj plodnosti v Česku v období pandemie covid-19 - Demografie 2025 - výzkum populačního vývoje - Mezinárodní srovnání a dosavadní poznatky